Autor: iStock

Všeobecně platí, že rajčata jsou poměrně náročná na výživu, proto je nutné půdu před výsadbou pohnojit. Do hloubky nejméně třiceti centimetrů zapravíme dávku zetlelého hnoje nebo kompostu. Rajčata totiž koření poměrně hluboko.

Pro tvorbu plodů má důležitou roli také přiměřená půdní vlhkost. Nepravidelné zavlažování snižuje jakost a množství plodů. Osvědčený způsob, jak udržet vlhkost a přitom půdu nepřemokřit, je nastýlání slámou nebo černou fólií. Odpar vody je pak nižší a na udržení půdní vlhkosti stačí zavlažovat dvakrát týdně podmokem, aby se co nejméně vody dostalo na listy. Optimální teplota pro růst rajčat se pohybuje kolem 22 °C. U teplot klesajících pod 12 °C se růst zastaví a stejně nevhodná jsou i horka nad 35 °C.

Je čas na výsev paprik. Které odrůdy jsou letos ,in´?

Autor: iStock.com

Způsob pěstování záleží na typu rajčete a vhodném výběru odrůdy. Tyčková rajčata se většinou pěstují venku, ve fóliáku nebo skleníku, nižší keříčková a zakrslá rajčata se uplatní na záhoně či v nádobách.

Stále oblíbenou odrůdou jsou klasické Stupické polní rané a široký výběr hybridů F1, například Toro, Tipo, Start, Tornádo nebo takzvané biftekové rajče s masitými velkými plody Beefmaster. Novinkou pro letošní sezónu je tyčkové rajče s protáhlými oválnými plody Marzano Gigante 3, vhodné pro kuchyňské zpracování na protlaky a kečupy, a také vynikající Sonet F1.

Z keříčkových odrůd můžete ze série letošních novinek vyzkoušet výnosné hybridy Semaking F1, Semapeel F1 nebo Semalate F1.

Autor: Shutterstock.com

Základem úspěchu jsou kvalitní sazenice. Musí být zdravé, nízkého vzrůstu, a nejlépe s násadou prvního květenství. Při nákupu se vyplatí sazenici prohlédnout listy z rubu, zda nejsou napadeny mšicemi nebo jinými škůdci.

Pří výsadbě rajčat vyhloubíme jámu o něco hlubší, než je délka kořenů sazenice. Rostliny není nutné sázet příliš hluboko, kořenový bal by neměl být hlouběji než 10 cm, protože v době výsadby je půda ještě nevyhřátá a studená. Rostlinu zasadíme šikmo tak, že ještě asi 10 až 15 cm lodyhy zahrneme zeminou. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vláhy.

Při výsadbě respektujeme mohutnost vzrůstu jednotlivých kultivarů, a proto pro vysoká tyčková počítejme s dvěma až třemi sazenicemi na metr čtvereční, u keříčkových a nízkých se čtyřmi až pěti na metr čtvereční.

Pěstování zeleniny od A do Z: Plíseň už vaše rajčata, okurky a cukety nedostane

Autor: Shutterstock.com

Pěstování rajčat ve fóliáku má svá specifika, která se liší od výsadby na záhonu. Při výběru odrůdy k pěstování ve fóliovníku přihlédneme k jejich vlastnostem. Především volíme tyčková rajčata, která vysazujeme do dvouřádků k tyčce nebo k drátěnému vedení.

Dalším důležitým faktorem je regulace teploty ve fóliovníku. Pro optimální vývin rostlin jsou vhodné teploty v rozmezí 20 až 25 °C. Proto je třeba stále hlídat, aby nedocházelo k přehřátí foliovníku za slunečních dní, a dostatečně větrat. S tím souvisí i problém se vzdušnou vlhkostí, kterou částečně ovlivníme výsadbou na černou fólii. Ta totiž zabrání, aby se vzdušná vlhkost ve fóliáku zvýšila nad 60 %. Vyšší hodnoty podporují vznik a šíření houbových chorob, především plísně bramborové.

Chcete sklízet vlastní česnek a cibuli? Je nejvyšší čas je vysadit!

Autor: Profimedia.cz

Nejvhodnější termín pro výsev tyčkových rajčat je první dekáda dubna, kdy je již dostatečně dlouhý den, aby se sazenice nevytahovaly do výšky. Pro vyklíčení semen potřebujeme teplotu 18–21 °C. Na předpěstování použijeme fóliovníky, pařeniště či rašelinové sadbovače.

Jakmile se objeví první pár pravých listů, semenáčky rozsadíme do sadbovačů či kelímků a umístíme je na světlo, kde je denní teplota 25 °C a noční 15 °C.  Při stále vysoké teplotě se semenáčky „vytáhnou“, budou slabé a neduživé.

Máme-li k dispozici skleník, je možné zkusit i jiný způsob – výsev semen přímo do půdy, například na široko, vzešlé semenáčky vyjednotit a ponechat jen ty nejsilnější. Výhodou je, že sazenice budou otužilé a není třeba je pikýrovat.

Když sazenice dostatečně zesílí, vysadíme je v druhé nebo poslední dekádě května na venkovní záhony. I v tomto případě můžeme nastýlat záhony černou fólii, která podporuje prohřátí půdy, což ocení zejména pěstitelé ve vyšších chladnějších polohách.

4 tipy pro úrodu zeleniny: Do jaké půdy ji zasadit a jaké druhy si rozumějí?

Listy rajčete napadnuté plísní bramborovou.

Autor: Profimedia.cz

• Vlhkost vzduchu podporuje opylení a násadu květů. Optimální hodnota je 70 až 80 procent. Ale pozor, vlhkost nesmí být trvalá, hrozí infekce houbovými chorobami.
  
  
• Spodní závlaha zabraňuje šíření plísní a houbových chorob.
  Tyčková rajčata potřebují oporu. Spirálové tyčky usnadňují vyvazování.
  
  
• Vylamování postranních výhonů podporuje u tyčkových rajčat násadu a velikost plodů.
  
  
• U keříčkových rajčat postranní výhony neodstraňujeme, zaštípnutím však podpoříme rozvětvení.

Co si dáme do skalky? Nejoblíbenější skalničky!

Duben na zahradě: Co všechno nesmíte zapomenout