Češi propadli dluhům, napůjčovali si 2,14 bilionu. Nechce se jim šetřit, říká expert
Od bank a nebankovních společností máme napůjčováno 2,14 bilionu korun. Oproti loňsku je to o 177,5 miliardy více. Dlužníků je stejně, půjčují si ale větší částky. Nejvíce na bydlení.
Jak vyplývá z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, zadlužujeme se čím dál více. A tempo zadlužování vzrůstá. Za rychlým nárůstem objemu celkového dluhu přitom stojí především zvyšující se částky, které si lidé půjčují. Zatímco počet lidí s úvěry stagnuje, průměrná částka krátkodobého dluhu (tedy dluhu určeného na spotřebu) vzrostla meziročně o 7,4 % a dosáhla 180 tisíc korun na jednoho klienta.
Průměrná částka u dluhů určených na bydlení vzrostla meziročně o 9,4 % a poprvé v historii přesáhla výši 1,5 milionu korun na jednoho klienta. „Objem celkového dluhu obyvatel se začal výrazněji zvyšovat přibližně před dvěma lety. Dynamika meziročního nárůstu dluhu obyvatel se loni zvýšila z 5 % na 9 %,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Úvěr ze stavebního spoření nebo hypotéku splácí 11,6 % obyvatel Královéhradeckého kraje. To je nejvíc v republice. Následuje Jihomoravský kraj s 11,5 % a Středočeský kraj s 11,1 %. Naopak v Ústeckém kraji má úvěr na bydlení pouze 9,2 % obyvatel a v Praze 9,4 % obyvatel. Kvůli vyšším cenám jsou ale Praha a Středočeský kraj na špici, co se týče napůjčovaného objemu peněz.
„Třetina dluhu z hypoték připadá právě na tyto dva kraje a spolu s Plzeňským krajem jde také o jediné kraje, ve kterých se meziročně zvýšil počet lidí s úvěry na bydlení,“ říká Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Kraj Vysočina je specifický. U bankovních a nebankovních společností mají místní dlužníci napůjčováno průměrně 197 tisíc korun v krátkodobých spotřebitelských úvěrech. Zároveň tu ale nejméně hrozí, že lidé nebudou dluh splácet.
Nesplácením je tu ohroženo jen 4,8 % dluhu, nejméně v republice. Z celkového počtu obyvatel Vysočiny tvoří špatně splácející dlužníci jen 1,9 %, což je po Praze nejméně. Druhý nejvyšší dluh na spotřebu mají ve Středočeském kraji (průměrně 195 tisíc) a třetí v Jihočeském kraji (193 tisíc).
Zkušenost s půjčkou mají asi dvě třetiny Čechů. Každý desátý si už půjčil 4–5krát. Nejčastěji si lidé půjčují na spotřební elektroniku. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace.
Problémem ale můžou být i důvody, proč si půjčku vzít. Patří mezi ně i neochota šetřit. „Češi již nejsou tak zvyklí si šetřit na konkrétní nákup, jako tomu bývalo dříve, a jsou relativně více netrpěliví. Proto půjčkám dominuje spotřební zboží přímo od prodejců,“ říká ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.
Také si to pamatuji. Že moderní je život na dluh, že si na západě každý půjčuje a šetřit předem a pak koupit je blbost a socialistická zaostalost. Ti co tuhle modernu propagovali teď ale mlčí. A ti, co chtěli být tedy moderní ( a současně byli a jsou finančně negramotí) se teď třesou na to, aby byla dluhová amnestie. A aby jejich vysoce moderní způsob života za ně zaplatili ze svých daní ti blbečci, co celá léta žili nemoderně.