9°C
Lobbisté a expolitici se vrhli na byznys se stařeckou demencí
V Česku stále přibývá lidí se stařeckou demencí. Nyní jich je okolo 160 tisíc, do dvaceti let by se měl počet zdvojnásobit. Do péče o nemocné se vrhli expolitici a lobbisté, kteří chtějí v budoucnu postavit specializovaná centra. Informovala o tom Mladá fronta Dnes.
Podnikání v oblasti Alzheimerovy choroby výrazně roste a lobbisté a expolitici nabízejí už nyní stovky lůžek pro postižené. Se třemi alzheimer centry v Praze se pyšní exposlanec ODS Boris Šťastný s bývalým lobbistou Milanem Velkem. Do péče o nemohoucí se s nimi vrhl i podnikatel Milan Šedivý, blízký Tomáši Pitrovi, který byl odsouzen za daňové podvody.
Někdejší šéf zdravotnického výboru Sněmovny za ODS Šťastný plánuje v červenci otevřít další specializované centrum v pražských Pitkovicích kousek od Průhonic. Podobně plánuje další zařízení v pražském Podolí také kontroverzní podnikatel Tomáš Hrdlička, o kterém se spekuluje, že je hybatelem SPD Tomia Okamury.
Zchátralou budovu bývalého sanatoria odkoupila neznámá kyperská firma v roce 2011. V tomto zařízení má vzniknout dům s pečovatelskou službou, zdravotnické ordinace, prostory pro péči o klienty, prostory pro rehabilitace, ale i ubytovací jednotky.
První zařízení v Třebíči také otevírá investiční skupina Delta Capital, ve které je zaměstnaný bývalý předseda vlády Petr Nečas (ODS). V nejbližší době plánuje skupina další tři alzheimer centra. Radim Pařík konstatoval, že plánují poskytovat péči jak ambulantní, tak satelitní a budou zajišťovat seniorům i rodinám další doplňkové služby.
Jednu z největších tuzemských sítí zaměřenou na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou vloni krátce před koncem roku plně ovládla investiční skupina Unicapital, informovala MF Dnes. Za ní stojí miliardář Pavel Hubáček, který plánuje v nejbližší době otevřít další 3 centra. Nyní tvoří Alzheimer-centrum 9 zařízení v Česku a jedno na Slovensku.
Pokud by se hovořilo o dobročinnosti, o tu úplně nejde. Za péči o své příbuzné platí rodina až 30 tisíc korun měsíčně. Experti tvrdí, že alzheimer centra jsou ideálním způsobem, jak zhodnotit už vydělané peníze.
Celkové roční náklady na péči o lidi s demencí se pohybují okolo 45 miliard ročně, což téměř dosahuje k ročnímu rozpočtu Prahy.
Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého je toto podnikání odolné hospodářským krizím, protože není zatím pravděpodobné, že by vědci v blízké době nalezli na demenci lék. „Zároveň je pro rodinu mimořádně obtížné se postarat o nemocného v určitém stadiu, protože člověk pak vyžaduje čtyřiadvacetihodinovou péči,“ řekl Horecký.
V krajských či městských zařízeních pro lidi s demencí, které se oficiálně jmenují domovy se zvláštním režimem, jsou často i několikaměsíční čekací doby. Nejhorší situace je ve velkých městech, konkrétně v Praze. Rodinám, které si připlatí, pomohou soukromá zařízení.
Za pobyt centra mohou vybírat jen 12 tisíc korun měsíčně, zákon však často obcházejí a nakonec se částky pohybují přes 20 tisíc korun. Požadují příplatky za různé služby, jako je třeba manikúra či nákupy, také vybírají „dary“ od příbuzných.
Video
Jak se chovat v případě, kdy máme v rodině člena s Alzheimerem?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Po zubařích, kteří si to v tichosti pečlivě připravili a naplno naráz rozjeli je další úžasný byznys 
To je dobrý byznys, ti lidé jsou vlastně nesvéprávní, takže do léčby nemohou mluvit stejně tak jako jejich příbuzní. Kolik to bude stát rozhoduje lékař a finanční možnosti příbuzných. kolik zaplatí stát, toho se nikdo neptá. Podle toho, co já vím o stařecké demenci, tak to se pochopitelně neléčí, protože by se prodlužoval stav, kdy je ten člověk neschopen myslet. Podávají se jen takové léky, které snižují výdaje na péči a obsluhu. Zpočátku zlepšují stav a později už jen tlumivé. Myslím, že by se to mělo udělat jako v Americe, kde 80% léčebných výdajů platí dědicové, budoucí pozůstalí. Tím se zamezí rozkrádání státních prostředků. A já se vás zeptám. Co udělají lékaři, když pozůstalý odmítne platit?