Chytrá města nejsou jen o lavičce s nabíječkou. Experti: Jde o zapojení lidí

„Lidé se nechtějí podílet na vládě, chtějí vidět novou lavičku v parku,“ začala svou přednášku na konferenci Propojené město Amelia Loyeová, australská odbornice na zapojení obyvatel do rozhodování ve městech. Podle zakladatelky společnosti Engage2 občané chtějí, aby bylo vidět, že jejich rozhodnutí vymění nejen politiky na radnici. Ale také věci v jejich okolí. „Lidé chtějí přispívat své komunitě a ne jen vládě,“ dodala.

Sanitky bez zácpy, virtuální Lítačka a „boom elektroaut“. Co letos čeká chytrou Prahu?

Nejde vždy o nejmodernější technologie

Samosprávy, které hodlají ze svých měst udělat ta chytrá, by se na to podle Loyeové měly na celý proces připravit. „To neznamená, že si vybírají „nejblyštivější“ novou technologii, ale jsou připravené poslouchat, odpovídat a pracovat s lidmi ve svých komunitách,“ vysvětlila.

Základním problémem je podle odbornice je najít způsob, jak oslovit ty, kdo mají zájem se na rozvoji své komunity podílet. Její vlastní projekt se pak zaměřuje především na to, aby samosprávám i vládám pomohl nejen zapojit členy komunit do sdílení názorů. Ale také v nastavení mechanismů, aby jejich hlas byl slyšet.

Obstály chytré lavičky v Praze? Lidé je nejvíce využívají pro připojení na internet, ale dobíjí si pomocí nich i telefony

V Česku se do participativního rozpočtu zapojilo zatím nejvíc lidí v Brně, kde svým hlasem přispělo do ankety na rozdělení peněz 12 tisíc lidí. Jenže i to jsou pouhá tři procenta populace druhého největšího města v Česku.

V Praze 10 se do participace zapojilo lehce přes 5000 občanů, což je asi 4,5 procenta všech obyvatel městské části. Tam, kde například participativním rozpočtem dávají města možnost občanům zapojit se do jejich chodu delší dobu, ale počet aktivních obyvatel stoupá.

V centru se testovaly chytré koše, které si samy zavolají o vysypání. Jak se po půl roce osvědčily?

V New Yorku přišli lidé rozpočtu na chuť

V New Yorku běží participativní plánování už pět let roky. Poslední dva ročníky v roce 2016 a 2017 paok zajišťovala společnost D21. V prvním ročníku, který takto proběhl, se hlasování zúčastnilo 67 tisíc hlasujících, kteří v drtivé většině volili klasickou formou.

O rok později se čísla výrazně změnila. Počet hlasujících poprvé překročil hranici sta tisíc. Razantní změnu ovšem představovala i možnost hlasovat po internetu. Té v posledním ročníku využila hned čtvrtina hlasujících oproti třem procentům v prvním roce, který zajišťovala společnost D21. I zde se ovšem do rozhodování zatím zapojuje pouhý zlomek obyvatel.

Autor chytrých laviček v Praze: Lidé jsou víc venku, vychytávky jsou potřeba, říká

„Potkávat lidi tváří v tváž je těžké“

Se zvyšováním participace podle Loyeové mohou pomoci moderní technologie jako například sociální sítě. „Chodit za lidmi a potkávat se s nimi tváří v tvář je dnes těžké, ale i to pomůže, pokud na to máte kapacitu,“ dodala. Zároveň je podle ní třeba nebát se využít takzvaná big data.

Podílení se občanů na změnách by podle Loyeové mělo být ale mnohem větší. Nové technologie podle ní dávají možnost získat od obyvatel měst data o celé řadě problémů. To je podle ní důležité k tomu, aby bylo možné zjistit, do jaké míry jsou zvolené vlády a samosprávy reprezentativní i mimo volební období.

Problém je podle ní to, že vlády často neví, jak získaná data vyhodnotit. Příkladem podle ní může být novozélandské město Christchurch. Po zemětřesení, které v roce 2011 zabilo 185 lidí a město takřka srovnalo se zemí, se místní samospráva snažila lidí ptát, co je třeba ve městě změnit. „Občané vládě nechali 106 tisíc návrhů na papírcích a internetové platformě pro zapojení. To bylo úžasné procento zapojených obyvatel, vláda ale nebyla připravená, aby zanalyzovala tato data,“ upozornila Loyeová.

Plzeň má unikátní mapu intenzity dopravy: Zobrazí uzavírky a předpoví zácpy

V Austrálii je hitem participace s mapou

V Austrálii je expertky podle ní v současnosti velkým hitem participace na základě mapy. „Můžete tím získat velké množství nápadů od lidí,“ popsala. Takovým projektem je například aplikace, kde mohou obyvatelé Nového jižního Walesu navrhovat nové cyklostezky. Zároveň ovšem varovala, že i zde může vzniknout problém, pokud se data nevyhodnotí správně. „Můžete mít 200 lidí, kteří vám pošlou deset tisíc podnětů,“ upozornila Loyeová .

„Potřebujeme sbírat data ze všech různých snah, na kterých se občané podílejí online i offline a být schopní je ukázat lidem v rozhodovacích pozicích,“ zmínila Loyeová. A dodala, že podobné snahy mohou být použité i pro dobrou věc, totiž aby ukázaly, jak přesně politici reprezentují potřeby svých občanů. Zároveň by to lidem ukázalo, že jejich zapojení k něčemu vede.

Odbornice upozornila i na to, že dvě australské místní vlády vytvořily pro své obyvatele speciální portály. „Tady se mohou občané registrovat a mohou vládu upozornit na to, co je pro ně důležité, takže s vláda může aktivně jednat. Za tím vším je i analýza dat, ale zatím v malém rozsahu,“ dodala.

První krok k budoucnosti: Praha chce v Karlíně chytré lampy

Vláda do technologií investuje 30 milionů

To by ovšem mohla změnit centrální vláda, která do technologií na zapojení občanů vydala zatím dva miliony australských dolarů (asi 31,5 milionu korun). „Milion dala na umělou inteligenci, která by měla umět vyhodnocovat data, která vláda získá od občanů a milion na vytvoření digitální platformy, která by lidem pomohla vybrat správné nástroje a postupy pro různé druhy zapojení občanů,“ vysvětlila Loyeová.

„Vlády tyhle nástroje mohou využít k tomu, aby zjistily, jaké jsou jejich komunity. A ověřily si, že promlouvají k reprezentativnímu vzorku, když se rozhodnou zapojit veřejnost,“ uzavřela téma odbornice.