10°C
Dnešní práce konzervátora obnáší nejen pravidelnou a ustavičnou péči o sbírky, aby nechátraly. Součástí je i restaurování nejrůznějších předmětů od listin přes keramické nádoby až po dobové oblečení. Každý konzervátor má přitom své konkrétní zaměření, aby mohl pečlivě daný předmět opravit.
„Důležité v konzervování je zajištění optimálních podmínek uložení,“ prozrazuje Jindřiška Drozenová, vedoucí oddělení konzervace sbírek Muzea hlavního města Prahy. „Musíme zamezit všem negativním vlivům, jakými jsou kyslík, vlhkost, světlo, které způsobují stárnutí a rozklad,“ popisuje negativní faktory, které ničí starožitnosti. „Málokdo třeba ví, že i keramika koroduje mnoha způsoby,“ vysvětluje, že je práce komplikovanější, než se na první pohled zdá.
Práce, která baví
Podle Drozenové se tahle profese stává pro umělce čím dál zajímavější. Za posledních deset let si muzea všímají nárůstu konzervátorů. „Pro tuhle práci je potřeba vystudovat vysokou školu, ale existují i vyšší odborné školy se zaměřením na konzervování,“ prozrazuje.
Strážníci měli napilno se zfetovanými muži: Jeden zdemoloval zařízení baru, druhý napadal záchranáře
Práce krok za krokem
„Než konzervátor začne pracovat s předmětem, musí zjistit složení, poškození a další detailní informace,“ popisuje Jindřiška Drozenová náplň své práce. Výstava se následně věnuje péči o jednotlivé materiály, jako je kov, sklo, keramika, textil, papír a dřevo. Všechny tyto předměty se vlivem let ničí vnějšími vlivy i škůdci.
Právě biologické škůdce si na výstavě dokonce můžete prohlédnout i pod mikroskopem, jako to dělají běžně restaurátoři, když zjišťují, jaký parazit daný předmět napadá. „Zdá se, že to je mravenčí práce. Klobouk dolů, co vše to obnáší,“ hodnotil práci konzervátorů jeden z prvních návštěvníků Karel.
Uvedení výstavy vedoucí odělení konzervace sbírek Jindřiškou Drozenovou Eva Fornálová
Na dvou patrech v domě U Zlatého prstenu zjistíte i to, jak se restaurování a konzervování s dobou posouvá o dlouhé kroky kupředu. „V dnešní době a je to i budoucnost... usnadňuje práci 3D tisk,“ vysvětlovala konzervátorka, že jim dnes moderní technologie velmi napomáhají s výrobou replik, když je problém s výstavou konkrétních starožitností.
Muzeum hlavního města Prahy, které výstavu pořádá, mělo svého prvního konzervátora už v roce 1881. Miroslav Tyrš se jím stal čtyři roky poté, co muzeum v Praze vzniklo na popud tehdejšího náměstka starosty, kterému bylo líto, že pražské starožitnosti vyváží lidé do ciziny.
Doktor Tyrš ale neměl v tehdejší době až takovou funkci, jako by tomu bylo dnes. „V dnešní době bychom řekli, že byl spíše hlavním kurátorem sbírek,“ prozradila při vernisáži Jindřiška Drozenová, vedoucí oddělení konzervace sbírek.
