Ptačí chřipka v Česku: Podle odborníků je nová epidemie za dveřmi

„Máme zprávy, že se vysoce patogenní ptačí chřipka vyskytuje v Bulharsku, Německu a dalších zemích. S tím, jak přichází jaro, opět nastává migrace tažných ptáků a s tím přichází i riziko,“ uvedl pro Blesk Zprávy Petr Šatrán ze Státní veterinární správy (SVS). 

Podle Šatrána tento virus cirkuluje v populaci volně žijících ptáků. Tito ptáci se na jaře dají do pohybu, takže je prý zapotřebí se na to připravit. „Virus v přírodě koluje, je typický tím, že mutuje a vytvářejí se nové subtypy, epidemická vlna, kdy dochází k úhynům, kdy je vidět, že je chřipka v populaci. Je to něco jako s chřipkou u lidí, která má taky vždy na jaře epidemii, kdy spousta lidí onemocní a pak šíření pomine. Tak je to i ve zvířecí říši,“ srovnal Šatrán lidskou a ptačí chřipku.

Střílet divoké ptáky?

Při loňské epidemii se objevovaly hlasy, které tvrdily, že by se mělo volně žijící ptactvo střílet, čímž by se zamezilo šíření nemoci. To podle Šatrána není možné. Za prvé by to znamenalo pobouření veřejnosti a ochránců zvířat.

Za další by to nebylo řešení. Ptáci totiž na jaře táhnou a tak by podle Šatrána na inkriminovaném místě byli zanedlouho noví opeřenci. V případě, že by tam už nějaká nákaza byla, zůstala by na místě, protože se šíří trusem a tak by se noví obyvatelé toku nebo rybníka stejně nakazili.

Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie je důležité, aby se nákaza nedostala do chovů drůbeže. To prý lze zaručit u uzavřených chovů. U malochovů nebo u otevřených chovů, ve kterých mohou slepice na denní světlo, se to už zaručit nedá.

„Neodrazujeme lidi, aby konzumovali vejce z malochovů a z volných systémů, ale kdyby propukl virus ptačí chřipky, tak není taková jistota, že jsou vejce tak kvalitní jako z uzavřených chovů,“ uvedla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Bezpečné chovy v halách

Podle Dlouhé jsou navíc výhodnější klecové chovy. Vejce jsou prý čistší a pokud propukne nákaza, dá se celkem rychle zastavit. Slepice se tady chovají v klecích po menších skupinkách a tak je možné utratit jen jednu malou skupinu, ve které se vyskytnul nemocný jedinec. Podle Dlouhé by se ale například ptačí chřipka do chovu vůbec neměla dostat.

„Biologická bezpečnost v uzavřených halových systémech je taková, že se to může stát, ale je to nepravděpodobné oproti výběhovým systémům a malochovům. Například auta se dezinfikují před vjezdem do haly. Ošetřovatel má jiné boty do haly, jiné do přípravny a podobně. Na jednu halu je vždy jen jeden ošetřovatel. To je minimální riziko oproti tomu, když někdo nechá plesnivět krmení někde venku a nazobe se tam nějaký divoký pták,“ popsala možná rizika Dlouhá.

Upozornila na základní pravidla toho, jak ochránit zvířata v malochovech. Ta nesmějí přijít do styku s divokým ptactvem, nemoc se totiž šíří trusem. Zároveň by chovatel měl chránit krmení, ke kterému nesmí mít přístup divocí ptáci.