K divadlu měla blízko už jako malá. „S babičkou a dědečkem jsme chodili do Národního divadla na balet a na opery,“ vypravuje Radka Tesárková. „Pamatuji si hlavně Prodanou nevěstu a Čerta a Káču, to mne hodně bavilo.“ Odmala ráda a často recitovala – „jako vzteklá,“ přibližuje, a hodně ji bavil i dramatický kroužek. Přesto nejprve inklinovala k historii, kterou vystudovala, a následně k žurnalistice.

Dnes Radka spolu se svým manželem Petrem pořádá divadelní představení pro nemocné nebo opuštěné děti, nebo pro ty v zahraničí. „Náš záměr hrát pro české děti v zahraničí vznikl úplnou náhodou,“ vysvětluje Radka. „V divadle Viola naše představení viděla ředitelka bruselské České školy bez hranic Dagmar Straková. Ta vyjádřila přání, abychom zahráli představení pro české děti v Bruselu.“ Představení uskutečnili, a třikrát za sebou měli vyprodáno.

Z Bruselu až do Kanady nebo Dubaje

Dětem se divadelní představení, které sází nejen na zapojení dětí do děje, zalíbilo. „Snažíme se o to, aby naše představení rozvíjela slovní zásobu dětí, jejich fantazii a duševní cítění,“ upřesňuje Radka s tím, že se snaží vycházet především z českých lidových básníků. Díky nim a jejich tvorbě potom českým dětem v zahraničí přibližují nejen krásu českého jazyka, ale také českou historii a reálie.

Divadelní představení Ententýky a Endele Vendele pomáhá českým dětem v zahraničí nezapomínat na rodný jazyk.
Autor: Soukromý archiv Radky a Petra Tesárkových

S představením jsme reprezentovali naši republiku ve Washingtonu v Kennedyho centru na Eurokids festivalu, což je festival evropských divadel v USA,“ říká Radka. „Český atašé tehdy naše přestavení okomentoval slovy: »Je to dobré, nikdo za tu hodinu neodešel,« což byl úspěch,“ vypráví s úsměvem.

Od basketbalu k divadlu

Nedílnou oporou je Radce její manžel Petr (43), který obstarává především organizaci. Paradoxní je, že jej divadlo od mládí ani tak moc nelákalo. „Bavil mne hlavně sport, zejména basketbal,“ vzpomíná nyní. Jednu dobu byl dokonce nejmladším basketbalovým rozhodčím v republice.

Jednoho dne mne oslovil Pavel Trávníček, zda bych pro něho nesjednával divadelní představení mimo Prahu, což mne zaujalo,“ líčí Petr. Po seznámení s manželkou, která se už tehdy hraní věnovala, se do divadla pustil s plnou vervou. „Napadla mne třeba myšlenka pořádat představení pro děti do škol, do nemocnic, dětských domovů,“ vypočítává. A když se naskytla příležitost hrát pro české děti v zahraničí, neváhal ani jeden.

Ententýky a Endele vendele

V současné době shánějí Petr s Radkou pro své zahraniční dětské projekty finanční prostředky. „Sami si musíme hradit letenky do zahraničí,“ vysvětlují Petr s Radkou. „Kvůli tomu jsme začali hledat možnosti financování našich cest skrze projekt Startovač,“ uvádí k tomu, že letenky do nejrůznějších destinací za obohacením českých dětí v zahraničí nebývají nejlevnější.

„Snažíme se pomáhat k radosti a pohodě,“ vysvětluje Petr. Jeho manželka Radka, která se dlouhodobě věnuje divadelní výuce dětí ve věku 6 až 14 let například v divadle Radar v Praze 7, mu v tom přitakává. „Chceme, aby děti představení bavilo. Proto jsou děti i jeho součástí. Samy hrají pohádku, pomáhají vymýšlet děj, rýmy nebo hádanky.“

Jejich tvorbu, která vychází z odkazu díla českého hudebníka Pavla Jurkoviče, si dosud mohly připomenout české děti v nejrozmanitějších koutech světa. Od Káhiry, Lucemburk až po San Diego nebo Dubaj – ale také i třeba ve Fakultní nemocnici Motol. Úsilí o šíření českého jazyka a historie mezi českými dětmi vyrůstajícími v zahraničí můžete podpořit i vy!
Fotogalerie
15 fotografií