Problematika přesčasů trápí řadu zaměstnanců. Často řeší, zda jim může nadřízený práci přesčas nařídit povinně a zda mají případně nárok na finanční kompenzaci. Právník Petr Novák pro Blesk Zprávy odpověděl na sedm otázek, které se týkají právě práce navíc.
Práci přesčas zaměstnavatel sice zaměstnanci nařídit může, avšak jen z vážných provozních důvodů. Práce přesčas by totiž měla být vykonávána jen výjimečně, může se jednat například o naléhavé opravné práce, inventurní a závěrkové práce či práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu.
„Zaměstnavatel tedy práci přesčas nařídit může a zaměstnanec s tím musí počítat. Pokud by práci přesčas v zákonem rozsahu zaměstnanec odmítl vykonat, může mu hrozit i výpověď ze strany zaměstnavatele pro nedodržení pracovních povinností.“ řekl právník Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.cz.
Zaměstnavatelem nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud chce zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci práci ve větším rozsahu, může tak činit pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah takto dohodnuté práce přesčas však nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně v období, které může trvat nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Toto období lze prodloužit pouze kolektivní smlouvou, avšak nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnanec tak může odpracovat maximálně 416 přesčasových hodin za rok s tím, že s odpracováním 266 hodin navíc souhlasil.
Pokud zaměstnavatel požaduje práci přesčas nad zákonný limit, zaměstnanec příkazu nemusí uposlechnout.
Za dobu práce přesčas náleží zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel se se zaměstnancem však může dohodnout i na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku, pak náleží zaměstnanci mzda a náhradní volno. S náhradním volnem za práci přesčas však musí zaměstnavatel i zaměstnanec souhlasit.
„Pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, nárok na náhradní volno zaniká a zaměstnanci přísluší k dosažené mzdě příplatek.“ dodává právník.
Zákoník práce neobsahuje ustanovení ukládající zaměstnavateli povinnost oznamovat práci přesčas zaměstnanci dopředu. Zaměstnavatel tedy může i hodinu před odchodem zaměstnance ze směny oznámit přesčas. Musí však dodržovat zákonné limity a dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami, která je alespoň 11 hodin.
Popudem k práci přesčas nemusí být pouze příkaz zaměstnavatele, ale i žádost zaměstnance a souhlas zaměstnavatele. Souhlas nemusí být písemný, ale je vždy třeba. Za souhlas lze považovat například i mlčení zaměstnavatele, stačí, aby o přesčasových hodinách zaměstnavatel věděl.
„Za práci přesčas však nelze považovat svévolné zdržování se zaměstnance na pracovišti. Pokud si navíc zaměstnavatel práci přesčas nepřeje, může její výkon zakázat,“ upozorňuje Novák.
Zaměstnanec by měl zaměstnavatele kontaktovat se žádostí o doplacení přesčasů. Důležité je, aby zaměstnanec mohl prokázat, že přesčasy odpracoval. Zaměstnanec může nechat zaměstnavatele prověřit u Státního úřadu inspekce práce. Pokud již vznikl konkrétní finanční nárok zaměstnance vůči zaměstnavateli, může se zaměstnanec obrátit na právníka, případně na soud.
Zaměstnavatel nemůže nařídit přesčas zaměstnancům s kratší pracovní dobou. Stejně tak nelze nařídit práci přesčas zaměstnanci nebo zaměstnankyni, kteří pečují o dítě mladší jednoho roku. Práce přesčas se zakazuje mladistvým zaměstnancům a těhotným zaměstnankyním.
Přesčas dále zaměstnanec nemusí vykonat, pokud existuje zákonná překážka v práci na straně zaměstnance. Ty jsou uvedeny v zákoníku práce a patří mezi ně například vyšetření nebo ošetření v lékařském zařízení, svatba, úmrtí či narození dítěte.
9°C
Píšu na mobilu, tak je rychlejší psát bez diakritiky. Váš názor beru, ale já jsem 30lety muž, co si zařizuje bydlení, atd., když člověk dobrovolně chce a v dnešní době je práce hodně a lidí málo, tak mi to moc nedává smysl. Je mi jasný, že v 50letech, možná už i dříve dělat přesčasy nebudu moct.