Po smrti Karla IV. se roku 1378 chopil moci jeho nejstarší syn Václav, který měl vleklé spory s církví. Ty vyvrcholily v roce 1393, kdy chtěl vytvořit z kláštera v Kladrubech nové biskupství. Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, jemuž Nepomucký dělal generálního vikáře (druhý nejvyšší úřad ve správě církve v Čechách) však nedbal králova přání, což jej rozběsnilo do nepříčetnosti.

„Ty, arcibiskupe, (…) kliď se z mé české země,“ přepisuje historik Vít Vlnas královo poselství arcibiskupovi v knize Jan Nepomucký, česká legenda. „Jestliže se o cokoli pokusíš proti mně nebo mým lidem, hodlám tě utopit a rozepře odstranit.“ Arcibiskup se pokusil situaci ještě řešit diplomaticky. Pomoci mu v tom měl i právě Jan Nepomucký. Jak se následně ukáže, marně.

Zajetí v důsledku královy opilosti

Jan z Jenštejna se v doprovodu svého vikáře sešel s králem v komendě johanitů na dnešním Velkopřevorském náměstí. „Přestože k setkání došlo brzy ráno, král se dostavil údajně již opilý,“ uvádí Vít Vlnas. Důsledkem byl výbuch emocí a zajetí několika mužů, včetně Jana Nepomuckého. Vystaveni byli následně krutému mučení ve Staré Rychtě, v domě na rohu ulic Rytířské a Můstku.

Palčivá smrt na mučidlech

Nešťastníci byli vytahováni na kladce za ruce svázané na zádech ke stropu mučírny,“ píše historik Jiří Spěváček v biografii Václava IV. Tím byly zajatcům vykloubeny ruce v ramenou. „Pak byli páleni pochodněmi na bocích, až jim naskočili puchýře. Jan z Pomuka byl navíc trýzněn palečnicemi, nástrojem k drcení prstů na rukou a nohou.“ Mučení měl Václav nejen přihlížet, ale sám údajně přikládal pochodně „do boků a slabin“.

Video
Video se připravuje ...

Na Karlově mostě stojí barokní socha Jana Nepomuckého, od jehož úmrtí letos uplyne 625 let. David Zima

Jako jediný ze zajatých Jan Nepomucký mučení nepřežil. „Na králův rozkaz byl svázán do kozelce a svržen z kamenného mostu do Vltavy. Vražedný akt byl tak uzavřen 20. března 1393 okolo deváté hodiny večer,“ uvádí historik. Ačkoliv se dlouhá léta mělo za to, že Nepomucký zemřel utonutím, pravda je taková, že podlehl následkům mučení.

„Posmrtný“ život v pověstech a mýtech

Byť jsou okolnosti smrti Jana Nepomuckého dobře zdokumentované, přesto se k nim váže pár legend a pověstí. Nejznámější z nich je pověst o tom, že Václav IV. dal Jana Nepomuckého umučit proto, že mu odmítl sdělit zpovědní tajemství královny Žofie – Václavovy ženy. V jiné verzi měl být dokonce i jejím milencem.

Český zemský patron i symbol útlaku

K nelibosti vládnoucích Habsburků v Čechách od 16. století přetrvával kult osobnosti Jana Husa. „V pozdějším zidealizování měl jako světec Jan Nepomucký sloužit proti Janu husovi, proto byl svatořečen,” uvedl přední český medievalista František Musil. „Tím se nechtěně stal symbolem rekatolizace a útlaku po Bílé hoře.” V očích Habsburských vladařů se Jan Nepomucký stal příkladným českým „katolickým“ mučedníkem.

K jeho svatořečení došlo v roce 1729, kdy církev uznala nejen Janovo mučednictví, ale i domnělé zázraky, které měl vykonat lidem, kteří se k němu modlili. Od té doby zdobí snad každou větší vísku barokní socha nebo pomník svatého Jana Nepomuckého, který se z vůle Habsburků stal „natruc” přívržencům husitství novým českým zemským patronem.
Fotogalerie
19 fotografií