Do TOP 09 se hrnou lidé i přes bídné volby. Libují si i propadlí Zelení a Svobodní

Některé strany v podzimních parlamentních volbách uspěly jen velmi těsně, jiné úplně propadly. Nezájem voličů je však alespoň podle údajů, které poskytují samy strany, paradoxně vyvažován zájmem o členství. To se momentálně děje TOP 09 nebo malým stranám jako Svobodní, Zelení a Realisté.

Ovšem také komunistům, kteří v loňských parlamentních volbách zaznamenali nejhorší výsledek po roce 1989, se průběžně hlásí zájemci. Pro občanské demokraty zřejmě nastává doba stabilizace, ve volbách skončili na druhém místě, a po letech, kdy se museli potýkat s výrazným poklesem členské základny, je o vstup do strany trvalý zájem. Oproti tomu tradiční strany jako sociální demokraté a lidovci, jejichž volební výsledek také nebyl příliš oslňující, se v posledních letech potýkají s poklesem členské základny.

TOP 09 sotva prolezla, ale zájemců o členství jen žeň

Podle mluvčího TOP 09 Jakuba Hnáta se má strana, která se jen „o fous“ dostala do Sněmovny, přímo „hvězdně“ co se týká zájemců o členství. TOP 09 má v současné době 2 850 členů a další velmi rychle přibývají. Od podzimních sněmovních voleb strana zaznamenala výrazný nárůst zájmu o členství. „Celkem se nám zatím ozvalo 531 zájemců, z nichž jsme již 335 přijali, a další čekají na zpracování jejich přihlášky místními organizacemi.

„Společně s členy stojí za TOP 09 i zhruba 19 500 podporovatelů, kteří například odebírají pravidelný newsletter, aktivně se zajímají o politiku TOP 09, zapojují se do odborných diskuzí nebo pomáhají straně v kampani,“ uvedl Hnát pro Blesk Zprávy.

Není to ale tak, že by do strany mohl vstoupit kdokoliv. Zájemce o členství musí předložit čestné prohlášení, že nebyl do roku 1990 členem Lidových milicí, vojenských zpravodajských služeb či agentem StB a vojenských zpravodajských služeb. 

Na Zemanově inauguraci seděli „tajní“ mezi hosty. Němcová zuří: Nepřijatelné

Svobodní mají velké plány

Svobodní sice získali v parlamentních volbách jen 1,56 procent hlasů a skončili tak na prvním místě pod pomyslnou čarou, ale podle mluvčího strany Martina Rumlera také zaznamenali zvýšený počet zájemců o členství.

„Těsně po volbách se nám docela nahrnul počet přihlášek, spousta lidí nás chtěla podpořit. Máme asi přes sto nových přihlášek. V tuhle chvíli máme asi 600 členů a máme i status registrovaných příznivců, kterých je o něco více. Registrovaní příznivci mohou hlasovat třeba o pořadí na kandidátkách, takže mají docela velkou moc,“ vysvětlil Rumler pro Blesk Zprávy.

Momentálně se strana připravuje na podzimní komunální volby a nemá problém naplnit kandidátky svými členy nebo příznivci, případně bude kandidovat v koalici.

Podle Rumlera je strana v komunální politice úspěšná: „Po posledních komunálních volbách máme asi 60 zastupitelů z řad našich členů od okresních měst a pražských městských částí až po malé vesnice, máme i starosty. Asi 98 zastupitelů máme z osobností, co kandidovaly na našich kandidátkách, a máme zastupitele i na Praze 3 a 9, což jsou ohromné městské části,“ upřesnil pro Blesk Zprávy.

Realisté přijímají desítky lidí

Realisté Petra Robejška aspirovali v parlamentních volbách na 20 procent, se svým ziskem 0,71 procent ve volbách ale zcela propadli. Strana po volbách zaznamenala mírný pokles členské základny, s blížícími se komunálními volbami zájem o členství opět stoupá, jedná se o desítky lidí. „S podporou Realistů plánuje Jiří Hynek na podzim kandidovat do Senátu," prozradil pro Blesk Zprávy tiskový odbor strany. 

Zelení chtějí obhajovat ve velkých městech

Strana Zelených získala v loňských parlamentních volbách pouhých 1,46 procent hlasů a jejího předsedu Matěje Stropnického to stálo předsednickou funkci. Nový předseda strany Petr Štěpánek Blesk Zprávám potvrdil, že strana od voleb zaznamenala zvýšený zájem o členství, dosud strana eviduje 400 nových přihlášek a aktuálně má asi 1450 členů.

Zelení se momentálně připravují na podzimní komunální volby. „Tradičně silní jsme v Praze a Brně, kde budeme chtít obhájit pozice, pak jsme úspěšní v krajských a okresních městech, máme zastupitele například v Hradci Králové, takže touto cestou chceme jít i nadále," upřesnil Štěpánek.

Nadržuje Zeman Babišovi? Ovčáček a Pospíšil se přeli u Jílkové, Škromach lovil selfie

Zelení chtějí sestavit kandidátky ze svých členů a příznivců. V Praze pravděpodobně půjdou koaliční cestou, v minulosti již byli v koalici s KDU-ČSL a STAN. Do voleb se chystají s tradičními tématy, jako životní prostředí, doprava, územní rozvoj nebo přístup k rovným příležitostem pro muže i ženy. „My jsme jedna z mála stran, která má rovný přístup vyvážený. Třeba v Praze 4 máme v radě čtyři zastupitele, z toho jsou tři ženy," doplnil Štěpánek.

Komunisté: Noví členové jsou odhodláni napravovat problémy

Podle komunistů stojí za nevalným volebním výsledkem hlavně to, že se komunistických témat mnohem radikálněji chopily neokoukané strany. Právě proto se komunisté chtějí soustředit hlavně na sociální agendu a tu mnohem razantněji prosazovat. KSČM se svými 40 tisíci členy zůstává nejpočetnější stranou a mírné výkyvy v počtu členské základny vysvětluje generační obměnou.

„Po říjnových parlamentních volbách jsme zaznamenali nárůst počtu členů řádově v desítkách s tím, že většina z těchto nových členů vstupuje s odhodláním napravit zásadní problémy v naší zemi, “ řekl mluvčí strany Robert Kvacskai Blesk Zprávám.

Sociálním demokratům a lidovcům dlouhodobě ubývají členové

Sociální demokraté a lidovci v podzimních volbách výrazně tratili a členská základna se jim ztenčuje dlouhodobě. Vzhledem k dlouholeté existenci stran se podobně jako u komunistů jedná o generační výměnu, staří členové odcházejí a nové členy strana shání jen velmi těžko.

Počet členů sociální demokracie během minulého roku klesl pod 20 tisíc. Ke konci roku 2017 evidovala ČSSD, podle údajů tiskového oddělení 18 967 straníků. ČSSD si také výrazně pohorší finančně. Jen za hlasy vyinkasuje o 100 milionů méně než posledně. Za poslanecké mandáty si strana v předchozích volbách přišla na 45 milionů, teď se bude muset spokojit s 3,5 milionu.

Lidovci mají aktuálně necelých 25 tisíc členů. „Momentálně KDU-ČSL nezaznamenává zvýšený zájem o členství," informovala Blesk Zprávy tisková mluvčí Denisa Morgenteinová.

ODS: počet zájemců o členství narůstá

Občanští demokraté  skončili v podzimních volbách druzí a strana zažívá období stabilizace. Výrazný úbytek členů postihl stranu v roce 2013, kdy zrušila několik velkých oblastních združení v Praze a středních Čechách. Po pádu vlády expředsedy Petra Nečase stranu opustilo dalších několik tisíc lidí.

Podle mluvčí Jany Havelkové měla strana k prvnímu květnu loňského roku přes 14 tisíc členů a v uplynulých dvou letech narůstá počet zájemců o členství. „Tento trend stále trvá a proběhlé sněmovní volby nárůst ještě umocnily. Evidujeme několik stovek nových přihlášek. Zároveň je možné se registrovat také jako podporovatel ODS. Registrovaných podporovatelů máme rovněž několik tisíc,“ doplnila Havelková pro Blesk Zprávy.

Politolog: Nejdůležitější jsou osobnosti

Podle politologa Jana Kubáčka hraje v podpoře či nepodpoře stran souběh několika vlivů. U TOP 09 výrazně funguje osoba Jiřího Pospíšila, který je vnímán jako středový, umírněný politik. Straně pomáhá i to, že je pod tlakem Miloše Zemana, takže řada lidí stranu podporuje i přihláškou do strany. „Navíc pražské hnutí ANO ve volbách moc nezářilo, takže část členů se vrací,“ vysvětluje Kubáček.

Za neúspěch Realistů může částečně jejich kampaň. „Jejich téma převzali jiní, mediálně ji přebil Václav Klaus ml., částečně SPD. Základním handicapem bylo, že Petr Robejšek nekandidoval na nějakém čelném viditelném místě,“ vysvětluje politolog.

Což je částečně také problém Zelených. „Levicově liberální straně tohoto typu se daří, když se jí podaří oslovit váhavý střed, a to se podařilo Pirátům. Navíc nekandidovali s nějakou neokoukanou tváří, která by se dokázala rozkročit mimo skalní voliče,“ uvedl.

Co se týče sociálních demokratů a lidovců, kteří v posledních letech zažívají odliv členů a příliš se jim nedaří nalákat nové členy, je podle něj hlavně v tom, že jim chybí osobnost, chybí emoce. Není nikdo, kdo by jednoznačně přitahoval, nová neokoukaná tvář, která by dokázala nadchnout, míní politolog.