„A kat nám pravil, že on klekl a sepnul ruce, a kat jemu řekl: ,Milý kněže Jene, dej mi ruce, ať je sváži, neboť bych nemohl jinak nic činiti.’ A tak mu svázal ruce a sťal hlavu jemu i jeho bratřím, a to léta od narození Syna Božího 1422, v pondělí na den svatých Strachoty a Crhy,“ popisuje v dobovém textu očitý svědek popravu, při které Želivský naposledy vydechl.

Osud radikálního husitského kněze se začal pečetit v kostele Panny Marie Sněžné, který objevíte u Františkánské zahrady kousek od Václavského náměstí. Jeho nadšená kázání, překypující energií, měla totiž u chudých Pražanů obrovský úspěch. Postupně se stal jejich přirozeným vůdcem a roku 1419 se mu podařilo je vyburcovat k převratu, známému jako první pražská defenestrace.

Z oken Novoměstské radnice vyházeli ozbrojení Pražané protihusitské konšely, některé z nich ubili. „O připravenosti a dokonalé režii převratu svědčí fakt, že obětem byly ponechány cennosti," napsal historik Petr Čornej.

Miláček chudiny

Díky vyházení konšelů z oken nabyl Jan Želivský na popularitě - získal moc a postupně se tak v roce 1420 začal zbavovat svých protivníků. To se však nelíbilo umírněným husitům. Proto se v červnu 1421 sešel čáslavský sněm, který je zvýhodnil. Na základě toho Jan Želivský vyvolal další povstání a 30. června 1421 ovládl Prahu. Nadále pokračoval v likvidaci svých nepřátel.

Video
Video se připravuje ...

Tady kázal Jan Želivský Eva Fornálová

Ztráta moci

Po roce 1421 ztratil Želivský na moci. Po popravě umírněného husity Jana Sádla se další umírněnci začali bát o své životy. Následně byl sesazen přítel a stoupenec Želivského Jan Hvězda a vznikl devatenáctičlenný tribunál, do kterého radikální kněz nemohl mluvit.

Následně byl na základě žaloby Jakoubka ze Stříbra přinucen dostavit se na radnici, aby vypovídal. Před shromážděním byl zajat a nečekaně odsouzen k trestu smrti. 9. března 1422 byl tak popraven opozicí, které se nelíbily jeho zbytky moci. 

Želivského

Jméno Jana Želivského nese jedna z významných pražských ulic, jež se vine od křižovatky u stanice Ohrada až ke křižovatce u metra Želivského na Žižkově. Ulice, založená roku 1930 jako Mladoňovicova (po Petru z Mladoňovic, příteli Jana Husa), byla na Jana Želivského přejmenována v roce 1951 - tehdejší KSČ totiž považovala název po radikálním husitském knězi za akceptovatelnější.

Fotogalerie
8 fotografií