O odškodné za nezákonnou vazbu zažaloval Česko začátkem února ruský student a anarchista Igor Ševcov. Postavil se tak do řady výrazných lidí, kteří chtějí po České republice peníze. Přinášíme portréty těch nejznámějších, i když dnes možná už pozapomenutých případů, které ve své době vzbuzovaly pozornost široké veřejnosti.
Ruský student Igor Ševcov, který se hlásí k anarchistům, podal začátkem února už druhou žalobu na ministerstvo spravedlnosti. Tentokrát požaduje 1,3 milionu za nezákonnou vazbu, ve které strávil devadesát dní. Ševcov byl obviněný z pokusu o útok zápalnými lahvemi na dům ministra Martina Stropnického (ANO) v červnu 2015. Pro nedostatek důkazů však byl později obžaloby zproštěn. Ševcov žádal už v září 2016 1,5 milionu odškodného a v červnu 2017 se mu ministerstvo spravedlnosti omluvilo a vyplatilo mu náhradu ve výši 360 tisíc, která ale podle Ševcova nebyla dostatečná.
Rus čelil i obžalobě z toho, že hlídkoval u ruzyňské věznice, když tam jiný muž sprejoval po zdi anarchistické nápisy „touhu po svobodě represe nezastaví“ a „smrt státu“. Soud mu za účastenství uložil vyhoštění z České republiky na dva roky. Tento trest byl později nahrazen zákazem účasti na anarchistických demonstracích a překvalifikován na přestupek.
Ševcov prý ve vazbě často hladověl, protože i ve vegetariánských jídlech nacházel kousky masa. Když se snažil zjistit složení jídel, vězeňská stráž se k němu chovala hrubě.
Kauza údajné přípravy útoku na vlak převážející vojenskou techniku představuje v Česku vůbec první případ, který byl vyšetřován jako terorismus. Ministerstvo spravedlnosti loni na podzim finančně odškodnilo anarchistu Martina Ignačáka za nezákonnou vazbu.
Částku žádná ze stran nechtěla zveřejnit. Ale s ohledem na to, že člen skupiny, která měla podle policie připravovat teroristický útok na vlak, strávil ve vazební cele přes rok a čtvrt, šlo nejspíš o slušnou sumu. Připomeňme, že ruskému anarchistovi Igoru Ševcovovi za 90 dní ve vazební cele přiznal resort téměř 360 tisíc.
Razie proti levicovým exteremistům se odehrála v dubnu 2015 a skupina čelila obžalobě z terorismu. Podle státního zástupce jako stěžejní důkazy měla posloužit svědectví policejních agentů, kteří se do skupiny infiltrovali. Právě nad postupem policejních agentů vyjádřil pražský městský soud letos v září pochyby a pětici anarchistů nepravomocně zprostil viny.
Podobně jako Ševcov si i Ignačák ve vazbě stěžoval na stravu. Je totiž vegan a ve vazbě ho prý podle něj „mučili.“
Nejznámější český uprchlík Radovan Krejčíř si momentálně odpykává 35letý trest v Jihoafrické republice, ke kterému ho odsoudil tamní soud za únos, pokus o vraždu a obchod s drogami.
Podnikatel, který se z Česka vytratil už před 13 lety, byl za podobné delikty odsouzen i v tuzemsku. V roce 2015 dostal 15 let za tunelování státního podniku Čepro a již dříve byl odsouzen za daňové úniky nebo podvod s akciemi, hrozí mu také trest za přípravu vraždy celníka.
Krejčíř byl v Česku ve vazbě dvakrát a strávil v ní asi 20 měsíců. Poprvé se Krejčíř dostal do vazby v červenci 2002, kdy byl obviněn z daňového úniku ve výši 500 milionů. Byl propuštěný v únoru 2003, kvůli chybě v prodlužování vazby. V září 2003 byl ale Krejčíř obviněn z úvěrového podvodu a ve vazbě skončil na celý rok.
Krejčíř a jeho rodina pak podali v roce 2003 žalobu na ochranu osobnosti, ve které tvrdili, že byl podnikatel ve vazbě protiprávně, neboť státní zástupce nesplnil zákonnou povinnost a nevydal rozhodnutí o trvání nebo ukončení vazby a za zmíněný několikaměsíční pobyt ve vazbě bez řádného zákonného důvodu požadoval odškodné 6,1 milionu korun. Krejčíř následně v červnu 2005 při domovní prohlídce utekl policii a od dubna 2007 pobýval v Jihoafrické republice. V dubnu 2010 Ústavní soud definitivně zamítl stížnost Krejčířových.
Princ Hámid bin Abdal Sání byl od září 2004 do srpna 2005 vazebně stíhaný za pohlavní zneužívání a kuplířství. Sání měl podle obžaloby zneužít celkem 16 dívek, přičemž čtyřem z nich ještě nebylo 15 let. Ve vleklém procesu byl v roce 2015 odsouzen k 11 měsícům vězení za placené sexuální styky se školačkami. Dívkám měl platit za sex až 2000 korun a později se bránil tím, že nevěděl, kolik jim je let.
Po rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti o jeho předání do Kataru v dubnu 2005 však Sání zůstal ve vazbě další 4,5 měsíce. A právě za toto období požadoval odškodnění ve výši 225 tisíc korun. Katarská strana se zavázala k pokračování vyšetřování, nicméně v lednu 2007 katarský generální prokurátor rozhodl o ukončení stíhání s tím, že již samotné útrapy, kterými byl obžalovaný postižen při vyšetřování a věznění, jsou dostačující. Český soud Sáního žalobu o odškodnění nakonec smetl ze stolu a princ se neodvolal.
Íránský miliardář Shahram Abdullah Zadeh byl poprvé ve vazbě necelé dva roky od března 2014 do února 2016. Vazbu považuje za nezákonnou a nepřiměřeně dlouhou a požaduje odškodnění ve výši tři miliony korun. Kauza Íránce s českým občanstvím je rekordní v mnoha směrech. Jednak to byla samotná škoda 2,5 miliardy korun, za kterou byl Zadeh a dalších 14 lidí obžalováni, měli šidit stát při dovozu pohonných hmot. Rekordní byla také kauce za miliardáře ve výši 150 milionů korun.
Zadeh je momentálně ve vazbě znovu, tentokrát kvůli obžalobě z ovlivňování svědků. A strávil v ní tak už celkem tři roky. Na ministerstvo spravedlnosti poslal zatím čtyři žádosti o odškodnění. Tou poslední z roku 2017 by se měl soud teprve zabývat.
Jako středočeský hejtman byl David Rath zadržen policisty v květnu 2012. A ačkoliv bylo brzo ráno, měl u sebe částku 7 milionů korun v krabici od vína. Rath byl obviněn z korupce při veřejných zakázkách a braní úplatků. Po svém zadržení strávil Rath více než rok ve vazbě, Ústavní soud nicméně rozhodl, že Rath byl ve vazbě nejméně od června 2013 protiprávně. Bývalý poslanec a středočeský hejtman chtěl za toto období náhradu škody přes 45 tisíc korun, ministerstvo spravedlnosti mu přiznalo odškodné ve výši 19 421 korun.
V červenci 2015 byl za korupci a braní úplatků odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši 8,5 roku. Vrchní soud v Praze však zrušil v prosinci 2016 rozsudky nad Rathem a dalšími obžalovanými z důvodu nezákonnosti odposlechů a ze stejného důvodu v březnu 2017 vrátil k došetření druhou část kauzy Krajský soud v Praze. Rath si také stěžoval na to, že ho vězeňská eskorta zbytečně vodila v poutech. Žádal 30 tisíc korun jako náhradu nemateriální újmy za to, že byl k hlavním líčení „vlečen“ v poutech, a to před veřejností a objektivy kamer.
Nynější eurokomisařka Věra Jourová (ANO) byla zatčená v říjnu 2006 po návratu ze služební cesty na ruzyňském letišti. A skončila ve vazbě za údajné převzetí úplatku dva miliony korun v souvislosti s eurodotacemi na opravu budišovského zámku z doby, kdy působila jako náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj.
V ruzyňské vazbě strávila Jourová 33 dní a změnil se jí život. Mezitím, co byla ve vazbě, jí někdo vykradl byt a „vyluxoval“ konto. Přišla o řadu zakázek a ocitla se bez prostředků. Dcera se jí zhroutila a několik měsíců nebyla schopná vyjít z bytu.
Korupce Věry Jourové se neprokázala a stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, že se skutek nestal. S ministerstvem spravedlnosti se pak soudila šest let kvůli nezákonné vazbě i kvůli náhradě škody. Z původně požadovaných 8,6 milionu jí v roce 2011 soud přiznal částku 3,6 milionu a právo na omluvu v médiích. Rozhodnutí však nenabylo právní moci až v říjnu 2013. Ústavní soud zamítl Jourové stížnost, s tím, že nárok je promlčený. Jourová se však nevzdala a v dubnu 2014 se domohla od státu náhrady ve výši 2,7 milionu za ušlý zisk a nezákonnou vazbu.
7°C
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.