Praha se v roce 1920 inspirovala velkými evropskými městy, jako byly Drážďany, Frankfurt, Mnichov nebo Milán, která měla vyhrazené nádraží pouze pro nákladové vlaky. Odlehčovalo se tak osobním nádražím.

Nákladové nádraží Vinohrady

Stávající umístění nákladového nádraží nebylo první volbou. Uvažovalo se i o vystavění v místech dnešní vinohradské nemocnice. Jenže to se obyvatelům Prahy nelíbilo. Proto musel přijít plán B. Zrodil se tedy nápad postavit nádraží v Praze 3. A tak už se v roce 1922 začalo pracovat na projektu Nákladové nádraží Žižkov.

Projekt o pět let později, v roce 1927, vyhotovil vrchní technický rada Státních drah Miroslav Chlumecký. Posléze se k němu přidali ještě dva projektanti, Karel Caivas a Vladimír Weiss, díky kterým podle odborníků patří nádraží k nejmodernějším stavbám svého druhu v Evropě jak z hlediska technologie, tak z hlediska architektury. Výstavba tehdy stála 100 milionů korun.

Koňské potahy pomáhají urychlit rozvoz uhlí po Praze (1951).
Autor: ČTK

Koně i náklaďáky

Na místo denně přijížděly vlaky s nejrůznějším nákladem od jídla až po uhlí. „Každý den přijíždí na násep nádraží vlak, který přiváží z mosteckého dolu ,Masaryk‘ 20–40 vagonů hnědého uhlí,“ popisují dobové texty, jak to tady chodilo v padesátých letech minulého století. A když bylo nedostatek aut, do zápřahu se zapojili i koně, kteří pomáhali s odvozem i v roce 1951. 

Význam nákladového nádraží začal klesat v době, kdy se zvyšoval význam automobilové přepravy. Od roku 1966 areál sloužil už jen jako překladiště uhlí. Nakonec zde byl oficiálně ukončen provoz v roce 2002. Další roky se uvažovalo, co s nádražím. Dokonce chtěl původní investor Sekyra Group ve spolupráci s Českými drahami budovu zbourat a v rozsáhlém areálu vybudovat novou čtvrť.

Kulturní památka

Jde o mimořádně kvalitní a velmi dobře dochovaný příklad funkcionalistické stavby technického určení, který dokládá vysokou technickou i architektonickou vyspělost industriálních staveb na území tehdejší Československé republiky,“ uvedlo již dříve ministerstvo. A tak se v roce 2013 definitivně rozhodlo, že je nádraží kulturní památkou, která se bourat nesmí.

Praha by Nákladové nádraží Žižkov chtěla odkoupit od Českých drah (ČD). Památkově chráněná funkcionalistická budova by se měla podle dlouholetých plánů města proměnit v kulturní a vzdělávací centrum. ČD vstoupily do jednání s hlavním městem Prahou a se všemi zainteresovanými stranami ve věci specifikace pozemků a objektů, o které má hlavní město zájem. To znamená, že nás s příslušným požadavkem oslovili,“ sdělil mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. V areálu by navíc měly vzniknout domy s byty, které jsou nyní ve výstavbě. Transformace objektu nádraží má podle studie Prahy 3 vyjít na 1,1 až 1,7 miliardy korun bez DPH.

Fotogalerie
25 fotografií