7°C
Celý nápad někomu pomáhat se zrodil Michalovi v hlavě před osmi lety. „Říkal jsem si, co mohu ve svém okolí zlepšit,“ vysvětluje svůj pohled na život. Věří totiž, že se drobné dobré skutky střádají a střádají, až promění společnost k lepšímu.
Ptáčky nakonec zvolil, protože byli jeho srdci blízcí. „Měl jsem rád ptáčky už jako malý kluk, nejdřív jsem měl doma andulky a potom korelu. Pak jsem dlouho žádného nemohl mít“. Až před třemi lety se jim domů dostal holoubek, kterého zachránili jako malého. „Manželka má zrovna ráda holuby, tak jsem tehdy vycítil příležitost,“ směje se Michal, který si zamiloval holuby až díky záchraně toho raněného.
Ptákem v minulém životě
Co ho ale lákalo na krmení ještě předtím? „Možná jsem převtělený pták,“ říká s nadsázkou Michal, který si tuhle volbu pomoci nedokázal lépe vysvětlit. „Pro mě nejhorší noční můry jsou, že jsem zapomněl nějakého ptáčka v kleci a on tam umírá hlady,“ říká. A tak v roce 2010 vyrobil první krmítka. Dnes už jich má na Vítkově přes deset. Zrní ale nesype jen do těch vlastnoručních, ale do všech, které v parku jsou.
Michal krmí ptáčky už 8 let. Bude rád, když se k němu přidáte. Eva Fornálová
„Lidé se o ptáky vůbec nezajímají. Myslí si, že si někde něco v zimě v mraze najdou, ale není tomu tak,“ vysvětluje, jak ho napadlo začít v zimě pravidelně krmit hladové ptáčky na Vítkově.
Pečlivý pozorovatel
Při procházce parkem, od kterého nedaleko bydlí, se Blesk.cz pochlubil s novým typem krmítka, které nainstaloval těsně ke křoví. „Mám velkou radost, že se mi sem povedlo přilákat vrabce, kteří už takřka vyhynuli,“ těší Michala, který jim sype speciální směs prosa, pšenice a slunečnice.
Na kopec se vydává vždy s několika taškami zrní, aby měl pro všechny. Ptáčci totiž dokážou během dvou dní vyzobat krmítko naplněné až po okraj. A jelikož je to práce na plný úvazek, Michal před nedávnem na svá krmítka upevnil výzvu, aby se k němu lidé přidali. Pokud byste chtěli také krmit hladové opeřence, přidejte se k facebookové skupině Krmení ptáků na Žižkově.
