Nejkratší měsíc roku je zároveň tím nejsmutnějším. V únoru v Česku umírá nejvíce lidí! Za posledních deset let to bylo v průměru 9690 nebožtíků, naopak nejméně, 8235, jich bývá v srpnu. Jinak ale u nás paní Smrt úřadovala méně než v předchozí dekádě.
Kolik Čechů umírá, v jakém věku a z jakých příčin? I to vše zkoumá Český statistický úřad (ČSÚ), který vypracoval zprávu o vývoji úmrtnosti v letech 2006 až 2016. Z té mimo jiné vyplývá, že nejvíce lidí zemře v únoru.
A proč? „Vyšší počty zemřelých v zimních měsících obvykle souvisejí se zvýšeným výskytem onemocnění dýchacích cest a s chřipkovou epidemií,“ vysvětlil místopředseda ČSÚ Marek Rojíček. Ty velmi často zkomplikují chronické onemocnění a jím vyčerpaný organismus nemá sílu s dalším náporem, který způsobí i »obyčejná« viróza, bojovat.
Naopak nejméně lidí tradičně umírá v létě – v červnu, srpnu a září. V tomto období zase záleží, kdy přijde vlna veder, která je pro nemocné a starší lidi obrovskou zátěží. Obecně je ale letní období pro lidský organismus příznivější. Díky slunečnímu světlu a možnosti se více hýbat klesá hladina škodlivých krevních tuků, kyseliny močové a také krevní cukr. Proto například diabetici mívají více obtíží přes zimu a v létě se jejich stav lepší.
Jinak se ale ukazatele zlepšují. Za posledních deset let klesla úmrtnost ve všech věkových kategoriích. Roční počet zemřelých se pohyboval mezi 104 441 a 111 173. Čísla ovlivňuje také věková struktura populace. Ta naše stále stárne, podíl obyvatel nad 65 let stoupl ze 14,4 na 18,8 procenta.
Nejčastější příčinou smrti jsou i nadále nemoci oběhové soustavy, tedy srdce a cév. Máme ale šanci se dožít vyššího věku, střední délka života u mužů vzrostla ze 73,4 na 76,2 let a u žen ze 79,7 na 82,1 let.
Nejvyšších hodnot dosahovala úmrtnost u svobodných mužů. Naopak ti ženatí dosahovali vždy nejnižší úrovně úmrtnosti. U žen to bylo stejné. „Ze statistik však kromě jiného vyplývá, že ovdovění v nižším věku může vést k horší úrovni úmrtnosti žen, než když ztratí manžela ve starším věku,“ popsal Roman Kurkin z ČSÚ.
Nejčastější příčinou smrti jsou kardiovaskulární onemocnění. Sem patří infarkt, cévní onemocní mozku, kornatění tepen či selhání srdce. Jejich podíl ovšem mezi roky 2006 a 2016 klesl. U mužů z 45,2 % na 40,6 %, u žen z 55,6 % na 48,0 %.
Na druhém místě je rakovina. Klesá však počet lidí, kteří zemřeli na rakovinu tlustého střeva. Jde o výsledek preventivních vyšetření, na které dostáváme po 50. roku věku pozvánku do schránky. Zatímco u mužů klesl i počet úmrtí na rakovinu průdušek a plic (ze 4065 na 3604), u žen toto číslo naopak stouplo (z 1451 na 1712).
Stále platí, že ženy mají šanci se dožít vyššího věku než muži, rozdíl se ale snížil. Více umírají muži ve všech věkových kategoriích. Nejvíce je to patrné u věkové skupiny 20 až 24 let. Mladí Češi měli v roce 2016 3,3krát vyšší úmrtnost než jejich vrstevnice. Důvod? Kluci více riskují a je jedno, zda v autě či třeba na koupališti při skocích do vody. Naopak nejmenší rozdíly jsou u dětí a nejstarších věkových kategorií.
9°C
Ještě že ten ÚNOR je nejkratší měsíc roku!