7°C
Na pozemcích okolo Masarykova nádraží archeologové pracují už od loňského roku. „Nálezů zatím máme na 270 banánových beden,“ řekl Martin Vyšohlíd, který průzkum vede. Naprostou většinu artefaktů jako obvykle při podobných výzkumech tvoří zlomky keramických nádob či kachlů. Na jedné kachli se například dochoval podpis Víta Vidláčka, což byl známý pražský hrnčíř ze 16. století. Mezi další nálezy patří například takzvaná berounská keramika.
Samostatnou kapitolu tvoří věci, které tehdejší Pražané vytrousili při návštěvě zahrad. „Podle dýmek, které jsme nacházeli, si sem lidé chodili zakouřit. Podle růžence či křížů, které jsme také nalezli, sem možná také chodili spočinout k modlitbě,“ uvedl archeolog. Mezi další podobné nálezy patří medailonek s Pannou Marií Svatohorskou a svatým Ignácem. Z drobných předmětů pracovníci objevili například pinzetu, nůž, kostěný spouštěcí mechanismus z kuše nebo mince.
Takto vypadají archeologické vykopávky u Masarykova nádraží. David Zima
Střepiny granátů a dělové koule
Archeologové našli i důkazy válečných aktivit - dělové koule a střepiny z granátů. Jedná se zřejmě o pozůstatky třicetileté války či konfliktů s Pruskem v 18. století, kdy armády Fridricha II. v roce 1757 za Sedmileté války oblehly a bombardovaly Prahu. Odborníci pracují na ploše zhruba 6000 metrů čtverečních, kterou ze severu ohraničuje ulice Na Florenci, z jihu nádraží a z východu zbytky hradeb.
Velkou část nejstarších objevených pozůstatků tvoří odpadní, hospodářské či provozní objekty. Podle Vyšohlída je to dáno tím, že v době budování novoměstské zástavby tvořily zkoumané parcely zázemí obytných domů, které stály více na sever od výkopové jámy. Odkryté nálezy tak zahrnují sklepy, studny či odpadní jímky a skládky. Archeologové ale narazili i například na zahradní domek z počátku 19. století.
Na pozemcích plánuje skupina Penta postavit administrativní čtvrť. Postupně zde vznikne komplex administrativních budov s obchody a restauracemi, ale také park podle projektu britské architektky Zahy Hadidové.
