8°C
Do Koreje nevyrazil, měl jako výtvarník výstavu v centru Prahy, kam s kamarády v sobotu večer vyrazil. Celou dobu s ním cloumaly emoce, byl v euforii. „Je to prostě neuvěřitelné! Tohle nikdo nečekal… Opravdu nikdo!“ kroutil hlavou.
Blesk.cz: Jak jste závody sestry prožíval?
Jonáš Ledecký: „Málem jsem ho neviděl. Až přítel Esterky mi poslal link na přenos a v momentě, kdy jsem ho pustil, tak dojížděla pětadvacátá závodnice. Honem jsem vzbudil přítelkyni Míšu a říkal jí: Je to tady, Esterka jede!“
A co moment, kdy projela cílem?
„Já měl ten stream opožděnej. A najednou mi začaly chodit esemesky, jestli to chápu, že to není možný. Myslel jsem, že je to reakce na mezičasy. A najednou přijela Esterka do cíle a já to vůbec nepochopil. Měl jsem stejný výraz jako ona.“
Co se vám honilo hlavou?
„Myslel jsem, že se někde stala chyba…“
Ale nestala. Co na to říkala Ester, když jste spolu pak mluvili?
„Řekl jsem, že ji mám rád a že jí to v kombinéze slušelo. Byla u vytržení a říkala, že v cíli tomu nemohla uvěřit. V té době už jsem byl úplně na plech. Vypil jsem snad deset piv (smích). Mám rád pivo, tak jsem to chtěl oslavit.“
Zvládl jste závod dokoukat? Za Ester už nebyly závodnice, které by ji měly ohrozit…
„Radši jsem to dokoukal do konce. Ležel jsem s přítelkyní v posteli a hrozně se klepal…“
Jaké jste vlastně popravdě čekal umístění?
„Přišlo mi už úžasné to umístění v obřáku. Jako 23. místo, to je pecka jako svině! Takže zatímco trenér řekl, že by mohla být do třicítky, tak já tvrdil, že do dvacítky.“
Po šokujícím vítězství jste zaútočil na Českou televizi, protože místo závodu vysílala hokej.
„Jsem horká hlava. Pravda, nemusel jsem použít sprostých nadávek, i když jsou v tomto případě zcela namístě. Já ale nikdy nebudu držet krok a hubu. A nebojím se u toho zašpinit ruce. O svoji rodinu se vždy budu bít, jak to jen půjde. Kdyby mé vyjádření nebylo tak drsné, nikdo by si ho ani nevšiml. Já miluju hokej, jsem velkej fanoušek. Ale prostě to mohli na tu jízdu, která trvá minutu dvacet, přerušit.
Na olympiádě jste nebyl, ale měla tam podporu rodičů. Co to pro ni znamenalo?
„Hodně jí to pomohlo. Přitom maminka málem nejela, protože má averzi k létání. Děda ji ale přemluvil a vysvětlil, že tam jede hlavně kvůli Esterce.“
Ester se zatím dost bránila rozhovorům. Teď jich asi bude hodně…
„Ester není miláček médií. Chce se soustředit na svůj výkon. Třeba teď by měli novináři pochopit, že pro ni olympiáda ještě nekončí. Dojela lyže a teď pojede snowboard.“
Dovedete si představit, co se teď kolem ní strhne za humbuk?
„Dovedu! Ona to zvládne. Zvládla to, když se stala dvojjnásobnou mistryní světa ve snowboardingu. Tohle je pro ni jen další závod. Nijak ji to nezmění. Ona jezdí každý závod jako ten nejdůležitější. A tak přistupuje i k životu.“
Jaká je Ester jako ségra?
„Skvělá! Je s ní strašná prča. My jsme měli tak úžasné dětství. To byl můj nejlepší kamarád. Trávili jsme spolu hodně času.“
Také jste jí navrhl pozoruhodnou kombinézu. Uvědomujete si, že teď obletěla celý svět?
„Já vím a jsem hrozně šťastnej. Ale nechci se vézt na úspěchu Ester.“
Jak to vůbec vzniklo?
„Dělal jsem jí nejdříve návrh na auto, aby bylo jasné, že v tomhle autě jezdí Esterka. Pak jsem udělal návrh na jednu kombinézu, další rok na druhou a pak na třetí. Řekl jsem si, že ji udělám jako superhrdinku, protože mám rád komiksy. A hlavně: Bylo to v době, kdy odjela Soči s vyhřezlou ploténkou. Tak jsem si říkal, udělám z ní napůl robota, protože vydržela takovou bolest.“
Jak na to reagovala?
„Nebyla nejdřív nadšená. Ale pak řekla, tohle chci mít. A díky tomu, že Don Quiet ten kostým vyrábí ze skvělých materiálů, tak to evidentně pomáhá.“
9. den na ZOH: Ledecké slalom snů, nájezdový hrdina Francouz a medailový hattrick Kuzminové iSport TV
