Nejste dědicem milionového majetku? Přes 200 tisíc pozemků a domů v Česku nezná majitele

Podnikatele z jižní Moravy před časem zaujaly pozemky na Hodonínsku a měl zájem je koupit. Narazil ovšem na to, že jako vlastník byly v katastru nemovitostí uvedeny pouze iniciály G. H. a údaje o adrese obsahovaly pouze USA. Fakticky tak nebylo od koho pozemky koupit, takže šlo na první pohled o neřešitelný případ. Ujala se ho však advokátka Lenka Hersheyová z Brna, která se na dohledávání neznámých vlastníků dlouhodobě specializuje.

„Z matriky a sbírky listin na katastru nemovitostí se podařilo zjistit, že tento pan G. H. odjel ve třicátých letech 20. století do Ameriky. Poté zemřeli jeho rodiče a on zdědil předmětné pozemky,“ uvedla pro Blesk Zprávy Hersheyová s tím, že muž se o tom zřejmě vůbec nedozvěděl. Jeho stopu se podařilo dohledat až v amerických archivech – šlo například o doklady, že tam doplul na lodi mířící z Hamburku, oddací list nebo jeho adresu.

Je libo skleník, 13 domů a 21 bytovek? Stát má 23 tisíc nemovitostí bez užitku

Nakonec se nelehkou cestou podařilo dohledat dvě neteře jeho manželky, kterým dědictví náleželo. „Neteře jsem následně kontaktovala s tím, že mají v Česku nemovitosti a že klient má zájem je od nich odkoupit. Po počáteční nedůvěře se nakonec podařilo přesvědčit tyto neteře ke spolupráci a také jsem jim pomohla zahájit dědické řízení,“ vzpomíná advokátka s tím, že nakonec se podařilo dojednat i prodej těchto pozemků zmíněnému podnikateli.

Čas jen do roku 2023

S podobnými případy se advokátka Hersheyová setkává pravidelně. V Česku jsou totiž i po letech stále desítky tisíc nemovitostí, u kterých není jasné, komu patří. Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který tyto vlastníky dohledává, jde momentálně o téměř 210 tisíc nemovitostí, u kterých je uvedeno 155 tisíc neznámých osob. Většinou jde o desítky let staré záznamy, takže na tyto nemovitosti mají nárok dědicové.

Dohledávání dědiců je nicméně velmi problematické a časově náročné. Jejich předkové totiž mohli odejít do zahraničí, zemřít v koncentračních táborech, případně s majetkem různě nakládat, aniž by o tom byly dokonalé záznamy. Úředníkům se například podařilo dohledat a kontaktovat 70letou paní, jejíž jméno figurovalo u pozemku o rozloze 0,6 hektaru v obci Klobuky v okrese Kladno. Pozemek jí v roce 1948 jako pětileté darovali rodiče, jenže ona se to nikdy nedozvěděla.

Tisíce pozemků a budov v Česku jsou bez majitele, kvůli nepořádku v katastru

Zatím se podařilo identifikovat jen menší část dědiců, například úředníci ÚZSVM vyřešili bezmála 20 tisíc položek na seznamu. Na dohledání těch zbývajících už zůstává jen šest let. Pokud se totiž dědicové nepřihlásí nebo se je nepodaří najít do konce roku 2023, podle zákona propadnou všechny nemovitosti státu.

Se švabachem do archivů

„Jde o hledání v matrikách, archivech, pozemkových knihách apod. Jedna naše zaměstnankyně dokonce ovládá švabach, tudíž umí vyhledávat i ve velmi starých dokumentech z pohraničí,“ uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka s tím, že úředníci pomohli například ženě-Australance dohledat dokumenty potřebné pro nabytí vlastnictví pozemku ve Vodňanech. Ten patřil jejímu otci.

Právě do zahraničí vede řada stop, ať už jde o předky, případně dědice. Potvrzuje to i advokátka Lenka Hersheyová, podle níž může tato skutečnosti znamenat určitou překážku. „Komplikace to pochopitelně je, většinou však není nepřekonatelná. Jedná se zejména o jazykovou bariéru a o potřebu jednat s úřady v zahraničí, což vyžaduje určité schopnosti a možnosti, kterými nemusí každý disponovat,“ uvedla v rozhovoru.

Někdy pomohou i vesnické klepy

Složité ale mohou být i případy z Česka. „Náročnost i délka hledání se liší případ od případu. Záleží na mnoha okolnostech, například zda hledající osoba má o hledaném vlastníkovi nějaké informace nebo listiny,“ říká a jako příklad uvádí rodné, oddací nebo úmrtní listy. Roli může hrát i jméno – čím je méně typické, tím je hledání snazší. „Užitečné jsou i rodinné a místní informace, dá se říci klepy, třeba v tom smyslu, že hledaný se oženil a odjel do Ameriky ještě před první světovou válkou. To naznačí směr hledání,“ dodává Hersheyová.

Restituce orné půdy po předcích přinesla nečekanou komplikaci: Pole? Ne, černá stavba a skládka!

Seznamy všech nedohledatelných vlastníků a jejich nemovitostí zveřejňuje ÚZSV na svém webu a každý si tak může snadno ověřit, jestli v nich nefiguruje jejich jméno nebo jméno příbuzných. Na stejném místě jsou také informace, jak dále postupovat. Pokud Češi nebo lidé ze zahraničí mají dojem, že by na některou z nemovitostí mohli mít nárok, mohou se obrátit jak na tento úřad, tak na advokáty, kteří se problematice věnují. Advokáti pomohou hlavně u složitých případů nebo těch, jejichž stopy vedou do zahraničí.

Je však nutno počítat s tím, že v řadě případů jde pouze o „planý poplach“ a lidé se svými žádostmi neuspějí. „Zájemce například zjistí, že majetek nepatřil jeho předkům, protože se jedná o pouhou shodu jmen, případně břemeno dokazování vlastnictví může být příliš složité kvůli nedohádatelným dokumentům,“ uvedl mluvčí Ležatka s tím, že doložit své příbuzenství nějakým dokladem je obvykle schopno přibližně 10 procent lidí.