Stromy „zabijáci“: Každoročně usmrtí na 75 řidičů, chystá se plošné kácení?

V roce 2017 vyšetřovala policie celkově 2747 střetů se stromy. Při nich zahynulo 75 osob, to je stejný počet jako v roce 2016. „Dodávám, že střety se stromy trvale patří mezi nadprůměrně nebezpečné dopravní nehody. Zatímco obecně loni zemřelo na jeden tisíc nehod vyšetřovaných Policií ČR 4,8 osoby, na jeden tisíc střetů se stromy to bylo 27,3 osoby, tedy 5,7x více. To je blízké dlouhodobému průměru z let 2001–2016, kdy tento ukazatel (tzv. závažnost dopravních nehod) vykazoval hodnotu 5,4,“ uvádí Tým silniční bezpečnosti.

Ochránci: Kácet? Nikdy!

V minulosti už několikrát padlo, že by stromy mohly být plošně vykáceny. Proti tomu se s ohledem na aktuální statistiku před nedávnem vymezila společnost Arnika.

Reflexní prvky zachraňují Čechům životy? Za rok a půl ubylo přejetých chodců

„My vystupujeme proti plošnému kácení stromů. Je to krátkozraké. Jde o plošné odstraňování překážek. To jsou osvětlení, sloupky, ploty, dokonce i domy. Jsou lokality, kde i tyto stavby a stavbičky znamenají pevnou překážku podobně jako stromy. Plošné kácení je krátkozraké i z toho důvodu, že by neřešilo příčiny dopravních nehod,“ uvedla pro Blesk Zprávy Marcela Klemencová ze společnosti Arnika.

Podle ní je tragická událost pouze důsledek. Příčiny vidí jinde. Jde prý o překračování rychlosti nebo porušování pravidel silniční dopravy. „Z toho vyplývají i systémová doporučení, která se snažíme podporovat a prosazovat. To je změna chování řidičů, výchova v autoškolách, ale i změna dopravního značení, snížení rychlosti, v některých místech by pomohla i instalace svodidel,“ popsala expertka.

Plošné kácení je tedy podle ochránců přírody špatně. Každá lokalita by měla být posuzována zvlášť tak, aby se našlo optimální opatření a všechny strany zůstaly spokojené. Na některých místech by prý mohla pomoci různá ošetření nebo šetrný ořez. 

Experti: Řidič za nehodu pokaždé nenese vinu

Podle Týmu silniční bezpečnosti ale stromy nebezpečné jsou. A je zapotřebí nalézt opatření. „Opatření je víc, v místech, která jsou nebezpečná, by bylo dobré zeleň vymýtit, tedy udělat tam pás, který by v případě, že vozidlo sjede mimo vozovku, zvýšil pravděpodobnost, že bezpečně zastaví mimo silnici, aniž by narazilo do pevné překážky,“ uvedl pro Blesk Zprávy dopravní expert Roman Budský.

Na přejezdech „hřeší“ 60 % řidičů. Nejvíc umírají ti, kteří místo znají

Lze to prý doložit i na studii ze zahraničí, která říká, že pokud by byl mezi krajem vozovky a stromem zvětšen volný pás z metru a půl na šest metrů, znamenalo by to snížení rizika samotného nárazu o 80 procent.

Podle Budského je naopak nesmysl tvrdit, že si za náraz řidiči můžou sami, protože porušili předpisy. „Vždycky se říká, že za rány do stromů můžou řidiči, kteří jezdí nad rychlostní limit, ono to tak docela pravda není. Podepisuje se tam řada faktorů. Řidiči za prvé třeba nejezdí nad rychlostní limit, ale jezdí nepřiměřeně rychle. Jedou do té devadesátky mimo obec, ale rychlost je příliš vysoká s ohledem na charakter vozovky, stav vozidla nebo na řidičovy dovednosti. Podepisuje se na tom dále únava, alkohol, jakékoli nezvládnutí vozidla,“ vysvětlil odborník a dodal:

„Vliv na pravděpodobnost srážky s vozidlem mají i asistenční systémy. ESP, to je stabilizační systém, který pomáhá řídit auto ve směru, ve kterém se jede, bez ohledu na to, co se děje pod ním, může snížit pravděpodobnost srážky se stromem až o 50 procent. Systém udělá všechno, aby auto udržel na silnici.“

Měsíc může za nehody: Ve středu přijde superúplněk, na silnicích tak hrozí tragédie

Podle experta by ale nebylo účinné „jen“ stromy vykácet. Existují i další varianty řešení. Vzrostlé stromy by prý například bylo dobré nahradit keři. To by snížilo pravděpodobnost usmrcení až osmkrát. Podobně by pomohla svodidla, ta by však musela být v dostatečné vzdálenosti od první pevné překážky, aby se mohla zdeformovat a tím pádem by opravdu nehrozil náraz. V neposlední řadě by na některých úsecích pomohlo i lepší dopravní značení a snižování povolené rychlosti.

V roce 2017 šetřila policie celkem 103 821 dopravních nehod. Srážky s pevnou překážku v celkovém počtu tvoří asi pětinu všech nehod. Nejvíc zabíjelo nepřizpůsobení jízdy stavu a povaze vozovky a situace, kdy řidič nevěnoval dostatek pozornosti řízení.