8°C
Branišovicím by se nový retardér hodil. Obec je totiž kvůli přívalům automobilů ne vlastní vinou v pasti. Tři stovky metrů dlouhým průtahem kudy směřuje veškerá doprava na Moravský Krumlov, projede ročně 910 tisíc aut. Osobních i kamionů.
„Z nich 90 procent nedodržuje padesátku. Jde o zdraví a život. Proto chceme toto nové řešení,“ řekl Blesku místostarosta Marek Sovka (TOP 09). Po loňské petici nespokojených obyvatel začalo vedení obce jednat. Jenže kraj a policie odmítly instalovat ve vsi zpomalovací retardér. Fotoradar zase nemá kdo obsluhovat. Radním tedy došla trpělivost. Chtějí nový, švédský retardér.
Jak funguje?
Radar změří rychlost přijíždějícího vozidla. Pokud jede nad limit, modul poklesne a vytvoří malou, umělou nerovnost. Nájezdová hrana je velmi malá, 41 milimetrů pro běžná auta, pro motorky kvůli průměru kol ještě méně.
Řidič ale ucítí pod úrovní vozovky lehký náraz. Jde o psychologický moment, příště si dá pozor a sundá nohu z plynu. Výrobce se dušuje, že auto vyvázne bez újmy. „Jde o daleko menší náraz než u klasického příčného prahu, který je navíc nad úrovní vozovky,“ tvrdí Daniel Čada, zástupce švédského výrobce pro Česko a Slovensko.
Až 90 procent řidičů, kteří projíždějí Branišovicemi na Brněnsku, nedodržuje v tomto úseku předepsanou rychlost. Místní radní proto zvažují pořízení revolučního retardéru švédského výrobce. Zdeněk Matyáš
Motoristé se bojí
Zveřejnění záměru Branišovických pořídit si umělou překážku hnulo žlučí nemalé řadě motoristů. „Co když si řidič na zábraně poškodí auto nebo se lekne a třeba v souvislosti s tím havaruje? A motorkář? Lekne se, strhne řízení, a nedej bože, poláme se, či rovnou zabije,“ reagují motoristé. „Ve Švédsku celý systém funguje už sedmým rokem. Testy prokázaly, že obavy z poškození jsou nesmyslné,“ oponuje Čada.
Novinka přijde na tři miliony korun. Obec by nejspíš sáhla po dotaci. Na jaře musí plán radnice posvětit zastupitelstvo. „Byla by to česká premiéra. Za bezproblémový provoz ručím vlastní hlavou,“ vzkázal na Moravu Daniel Čada.
Co na to pojištovna?
Česká pojišťovna (ČP) by případný karambol posuzovala podobně, jako kdyby řidič vjel do výmolu nebo narazil do překážky. „Pokud by si o takový práh poškodil vozidlo, tak bychom z havarijního pojištění škodu řidiči zaplatili. On by zaplatil spoluúčast,“ řekla Blesku mluvčí ČP Ivana Buriánková.
Jiná situace by nastala, pokud by si řidič vůz poškodil a jel přitom předepsanou rychlostí. „Pak bychom na základě konkrétních okolností zvážili tzv. přechod práva proti vlastníkovi prahu, tedy obci,“ dodala mluvčí pojišťovny.
Povolení ministerstva
S policií zatím nikdo o retardéru ve vsi nejednal, přesto vyvolá jednání. „Každé takové zařízení musí být schváleno ministerstvem dopravy pro užití na pozemních komunikacích. Pokud tomu tak je, je možné ho instalovat v českém prostředí,“ řekl Blesku policista Pavel Šváb.
Tak jsme se při středě nasmáli 
