Maxmilián Šperling je třiadevadesátiletý senior, který jde příkladem. Studuje, přednáší, věnuje se psychologii a všemu, co ho baví. I v takto vysokém věku žije plný život každý den. Už od dětství se přitom věnoval zájmovým činnostem, které posléze přešly i do jeho profesního života.

„Byl jsem skaut, hasič a voják. Z armády mě v 50. letech kvůli režimu vyhodili, a tak jsem šel do autoškoly. Tam jsem se dostal k lidem různého stáří, inteligence i povah. Bylo nutné přistupovat k lidem určitým principem,“ vysvětlil Maxmilián Šperling, jakým způsobem našel v psychologii zalíbení.

Právě z lásky k tomuto oboru se vitální senior začal v Praze věnovat studiu v Centru celoživotního vzdělávání Dany Steinové, kam chodí už čtvrtým semestrem. Psychologie ho dle vlastních slov baví z toho důvodu, že se díky ní vrací i do svého dětství.

Není důchodce jako důchodce

Maxmilián Šperling v tomto úctyhodném věku není jen studentem, sám zároveň čas od času ostatním seniorům přednáší. S oblibou na takových událostech vysvětluje, jak se pozná důchodce.

Projev Maxmiliána Šperlinga vůbec nepřipomíná jeho skutečný věk:

Důchodce se pozná nikoliv podle let nebo vlasů, ale tím, že ztrácí zájem. Jakmile staří lidé přeruší svou práci, mají výpadek 8 hodin denně, nejsou zaměstnaní a jsou pohodlní. Lidi je nutné trochu honit, dát jim nějakou možnost. Už staří Římané říkali ‚otrokům musíš dát najíst a zábavu, jinak máš problémy‘,“ popsal s neuvěřitelnou jiskrou v oku Maxmilián Šperling.

Během svých přednášek pro lidi v důchodovém věku se energický student věnuje tématu zapomínání a řešení tohoto problému. Je prý nezbytné naučit se pracovat s diářem. A co Maxmilián Šperling vzkazuje ostatním seniorům? „Opravdu nebýt pohodlný, být přísný sám na sebe a být optimista. Jakmile začnete mluvit do mínusu, je to pro kočku.“

Podívejte se na fotografie Maxmiliána Šperlinga z oslavy centra celoživotního vzdělávání:

Fotogalerie
6 fotografií