Pravomoci prezidenta jsou dostatečné, nebo by s ohledem na mandát z přímé volby měly být posíleny? A jak?
Mirek Topolánek: „Ústavu bych neměnil, ponechává prezidentovi poměrně velký prostor pro to, aby jednal nejen v rámci ústavy, dobrých mravů a zvyklostí, ale také aby reagoval pružně na vývoj situace.“
Michal Horáček: „Jsou. Problém mám jen s tím, že je dnes prezident prakticky neodvolatelný. Jsem pro, aby jej občané mohli odvolat v referendu, jako je tomu na Slovensku či v Rakousku.“
Pavel Fischer: „Měnit pravomoci prezidenta by předpokládalo měnit ústavu. Změňme raději politický styl.“
Jiří Hynek: „Naprosto dostatečné, dokonce bych jednu zrušil - a to možnost udělit milost v průběhu trestního stíhání. Prezident by ji měl zvážit až po vynesení rozsudku.“
Petr Hannig: „V podstatě dostatečné, pouze bych přidal jednu navíc: prezident by měl mít možnost navrhovat zákony a změny ústavy.“
Vratislav Kulhánek: „Jsou adekvátní a není třeba je nijak posilovat. Bez ohledu na způsob volby prezidenta.“
Marek Hilšer: „Dostatečné. Posílení by způsobovalo nerovnováhu a napětí. Prezident s přirozenou autoritou může situaci v zemi pozitivně ovlivnit i bez posilování pravomocí.“
Jiří Drahoš: „Jsou zcela dostatečné. Náš ústavní systém je vyvážený. Stačí jej jenom respektovat.“
Pověřil byste sestavením vlády někoho trestně stíhaného či z kriminálního činu podezřelého?
Mirek Topolánek: „Člověka takto ohroženého, který by nemohl mandát plnohodnotně vykonávat a hlavně reprezentovat zemi v zahraničí, bych jmenovat nemohl.“
Michal Horáček: „Dotyčného bych přesvědčoval, že o funkci by se měl ucházet někdo jiný z jeho strany. Pokud bych neuspěl, ctil bych ústavu a na neodsouzeného hleděl jako na nevinného.“
Pavel Fischer: „V právním státě má každý právo na spravedlivý proces. Respektoval bych princip presumpce neviny. Jednotlivě bych navíc posuzoval míru závažnosti činu.“
Jiří Hynek: „Ctím presumpci neviny, vítěznou stranu bych ale požádal, aby na post předsedy vlády navrhla někoho jiného.“
Petr Hannig: „Pověřil. Vůle lidu vyjádřená ve volbách je tím, co by mělo v demokratickém státě rozhodovat.“
Vratislav Kulhánek: „Přímo obviněného člověka ne. Případ bych ale zkoumal na základě znalostí všech detailů.“
Marek Hilšer: „Odmítám žít v banánové republice, je třeba být přísný, protože jakékoliv výjimky a pochybnosti o morální bezúhonnosti podlamují důvěryhodnost v instituce státu a ve spravedlnost jako takovou.“
Jiří Drahoš: „Ze dvou zásadních důvodů ne: prvním je pověst ČR v zahraničí, druhý důvod je praktický - trestně stíhaný člověk nemůže svoji funkci vykonávat s plným nasazením.“
Hodláte využít právo plošné amnestie, nebo byste uděloval jen individuální, humanitární milosti? Jaký je váš postoj k případnému obnovení trestu smrti?
Mirek Topolánek: „Jedinou výlučnou pravomocí prezidenta je udělovat milosti, ale jen ze zdravotních nebo humanitárních důvodů. Abolice či amnestie musí dobře připravit s justicí, ministerstvem spravedlnosti a Vězeňskou službou, proč, kdy a zda vůbec ji vyhlásit.“
Michal Horáček: „Trest smrti ne, riziko omylu je přílišné. Amnestie - jedna (Klausova) podryla víru občanů v právní stát a tu chybu nesmíme opakovat. Individuálně může být milost užitečným nástrojem.“
Pavel Fischer: „Amnestii ve spolupráci s vládou, milosti jen ve výjimečných případech s vysokou osobní odpovědností. Trest smrti bych neobnovil kvůli justičním omylům.“
Jiří Hynek: „Amnestii ne, milosti pouze ve výjimečných případech (např. z humanitárních důvodů) a vždy pečlivě veřejnosti zdůvodněné. Trest smrti základní listina práv a svobod nepřipouští.“
Petr Hannig: „Ano, ponechal bych možnost milostí a amnestií. Obnovení trestu smrti bych přivítal v případu terorismu. Života si neváží, proč je tedy nechávat ve vězení, aby svou ideologií měli možnost nakazit jiné spoluvězně.“
Vratislav Kulhánek: „Opakovaně jsem udělování milostí označil za nadbytečnou pravomoc prezidenta, nemůže znát případ lépe než justice. Jsem proti plošné amnestii i trestu smrti.“
Marek Hilšer: „Plošné amnestie odmítám, individuální mají význam v situacích s humanitárními aspekty. Trest smrti? Ne v soudním systému, v němž justiční omyl není vyloučený.“
Jiří Drahoš: „Plošnou amnestii ne, individuální milosti pouze pro velmi výjimečné případy humanitární povahy. Trest smrti do naší současné společnosti nepatří.“
Budete jmenovat všechny navrhované profesory?
Mirek Topolánek: „Politická moc by neměla zasahovat do akademické svobody. Prezident podepisuje jmenování.“
Michal Horáček: „Jmenování prezidentem vnímám jako spíše formální a ceremoniální akt, odborné posouzení kvalifikací probíhá mnohem dříve.“
Pavel Fischer: „Návrhy vysokých škol je třeba plně respektovat.“
Jiří Hynek: „Je nepřípustné, aby nebyl jmenován někdo, kdo splnil všechny zákonné požadavky.“
Petr Hannig: „Budu se řídit striktně zákonem.“
Vratislav Kulhánek: „Jelikož znám postup při jejich navrhování, budu souhlasit s předloženými jmény bez osobních výhrad.“
Marek Hilšer: „Tituly udělují univerzity na základě stanovených kritérií, prezident nemá právo do rozhodování samospráv zasahovat.“
Jiří Drahoš: „Je na akademické obci, kdo je podle ní hoden takového titulu. Prezidenta chápu jako vykonavatele role dané ústavou.“
Vetoval byste zákony, které by získaly souhlas obou komor Parlamentu?
Mirek Topolánek: „Prezident měl by touto kompetencí šetřit, více komunikovat s vládou, s poslanci a senátory, aby se vyvaroval zbytečných vet, která působí pouze jako gesto.“
Michal Horáček: „Prezident slibuje, že bude úřad vykonávat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Pokud by mi jedno nebo druhé velelo zákon vetovat či nechat bez podpisu, učinil bych tak.“
Pavel Fischer: „Někdy je skutečně třeba zákon vetovat: soustředil bych se na případy, kdy odporuje ústavě.“
Jiří Hynek: „Vetoval bych zákony hloupé a takové, které jdou proti lidem. A zveřejnil bych důvody.“
Petr Hannig: „Zachoval bych dosavadní praxi.“
Vratislav Kulhánek: „Vetoval, ano, ale po konzultaci s odborníky na danou oblast.“
Marek Hilšer: „Veto ano, především ve veřejném zájmu, ale s velkou rozvahou a má-li pádné důvody.“
Jiří Drahoš: „Pouze v případě pevného přesvědčení, že zákon je v podstatných důvodech špatný.“
Jste pro zavedení spoluúčasti pacientů a standardů ve zdravotnictví?
Mirek Topolánek: „Já jsem jistou malou spoluúčast pacientů zavedl a následující vlády to destruovaly. Zrušení poplatků pokládám za nebezpečný populismus. Jsem však proti tomu, aby existovala dvojí kvalita péče - pro chudé a pro bohaté.“
Michal Horáček: „Základní standardy, přístupné a zaručené všem, bychom definovat měli a zvyšovat je úměrně růstu prosperity země. Spoluúčast by zřejmě pomohla předejít zneužívání zdravotní péče, nesměla by ale ohrozit přístup pacientů ke zdravotnictví.“
Pavel Fischer: „Udržet vysokou úroveň našeho zdravotnictví něco stojí. Doporučuji omezit tradiční přijímání dárků od pacientů, které se stalo samozřejmostí, a naopak hledat standardy vedoucí k odpovědnosti personál i pacienta.“
Jiří Hynek: „Má-li se kvalita zdravotnictví udržet a zvyšovat, musí se zvýšit objem peněz, které do něj přicházejí. A je na celospolečenskou diskusi, jak. Spoluúčast pacientů je jedním z nich.“
Petr Hannig: „Ne.“
Vratislav Kulhánek: „Vezmeme-li v úvahu, že by se spíš oficiálně potvrdilo to, co již vlastně existuje, pak nejsem proti.“
Marek Hilšer: „Mělo by být jasno, na jakou péči mají pacienti nárok. Sociálně únosnou spoluúčast na nemocniční stravu neodmítám, zvláště napomohla-li by zvýšení platů zdravotních sester, jejichž nedostatek je kritický a ohrožuje kvalitu péče o pacienty.“
Jiří Drahoš: „A co se jí rozumí? Obecně ji nedoporučuji. Platby za nadstandardní nezdravotnické služby by neměly narušovat princip současné zdravotní péče pro všechny.“
Jste pro adopci dětí páry stejného pohlaví?
Mirek Topolánek: „Není to odpověď na čtyři věty. Byl jsem vždy tolerantní, co se týče práv párů na dědictví, informace o zdravotním stavu, soužití atd. Ale byl jsem vždy proti nabourání rodinné politiky a rodinného práva, v tom jsem konzervativní.“
Michal Horáček: „Jsem praktikující katolík, otázka to pro mě není snadná. Nicméně vím, že nejeden homosexuální pár může dětem poskytnout výrazně lepší zázemí a výchovu než ústavní péče. Proto jsem s jistou opatrností pro.“
Pavel Fischer: „Stávající norma je dostatečná a nepotřebuje změnu.“
Jiří Hynek: „Nejsem.“
Petr Hannig: „Ne. Jsem vychován v tradicích tisícileté kultury křesťanské Evropy, kde rodina je táta, máma a děti.“
Vratislav Kulhánek: „Tohle téma dokáže polarizovat společnost, vnášet mezi lidi nepřátelství, aniž by se mohli nebo dokázali vžít do konkrétních situací. Tedy přesně opak toho, co jsem si vytkl jako jednu ze svých prezidentských priorit.“
Marek Hilšer: „Existuje-li možnost dětem poskytnout zázemí dobře fungujícími páry, nevidím důvod, proč by děti měly zůstávat v dětských domovech. Na první místo v pořadníku, bych však stavěl páry odlišného pohlaví a následovaly by páry stejného pohlaví.“
Jiří Drahoš: „Nad takovým zákonem bych se radil a dlouho zvažoval. Když spolurozhodujete o lidských osudech, není horšího řešení než ultimativní, nebo nadřazené stanovisko. Svět není černobílý.“
Chtěl byste zpřísnit tresty za korupční delikty?
Mirek Topolánek: „Řešme hlavně příčiny, tj. rozsáhlou agendu státu, neprůhlednost rozhodnutí, evropské dotace. Rozdělovat ohromné sumy za ne zcela transparentních pravidel vytváří příležitost.“
Michal Horáček: „Zejména chci, aby zákony platily pro všechny stejně. Postihy jsou tvrdé už dnes, bohužel mnozí spravedlivému postihu unikli, často uspívají ti, kdo pravidla obcházejí.“
Pavel Fischer: „Spíš než zpřísnění trestů jsou třeba přesné zákony, odpovědná práce soudů a příkladné chování.“
Jiří Hynek: „Tresty jsou dostatečně přísné. Je potřeba zrychlit soudní řízení.“
Petr Hannig: „Jsou dostatečné, jen je třeba vyšetřit tunely minulosti.“
Vratislav Kulhánek: „Trestní sazby jsou dostatečné, nedostatečný je počet usvědčených a odsouzených.“
Marek Hilšer: „Měly by se nejen zpřísnit tresty, ale především zavádět takzvaná chytrá protikorupční pravidla zprůhledňující nakládání s veřejnými prostředky. Důležité je potenciální korupčníky a klientelisty odstrašit.“
Jiří Drahoš: „Jsou již dostatečné. Je třeba zlepšovat metody prokazování korupce a věnovat se prevenci.“
Měla by ČR patřit do hlavního proudu evropské integrace, nebo by měla opustit EU?
Mirek Topolánek: „Měli bychom zůstat v Unii a tvrdě hájit svoje národní zájmy a hledat pro tyto zájmy spřízněné menšiny pro blokaci a spřízněné většiny pro prosazení našeho názoru. Nehystericky, věcně a tvrdě.“
Michal Horáček: „Jednoznačně a důrazně říkám: opustit EU ne, připojit se k těm nejsilnějším - ano.“
Pavel Fischer: „Brexit celou otázku staví do nového světla. Už jen připouštět debatu o vystoupení ČR je lehkovážný hazard! Naopak se musíme aktivně zapojit do úsilí o reformování Unie.“
Jiří Hynek: „ČR by především měla umět sdělit EU, jaké jsou její zájmy, a tyto zájmy hájit. Nesmíme něco jiného říkat doma a něco jiného v EU.“
Petr Hannig: „EU se musí vrátit před Lisabonskou smlouvu, aby státy měly právo veta. Jinak referendum o vystoupení z EU.“
Vratislav Kulhánek: „Jsme-li člen nějakého uskupení, nemůžeme si přece naplánovat, že budeme hrát druhou ligu…“
Marek Hilšer: „Vystoupení z EU by znamenalo naši dobrovolnou ekonomickou, kulturní a morální sebevraždu.“
Jiří Drahoš: „Opustit EU je pro mne nepředstavitelné, je to výměna bezpečí a prosperity za izolaci. Naopak bychom měli patřit k hlavnímu proudu.“
Jaký je váš postoj k přijímání migrantů?
Mirek Topolánek: „Jsem absolutně proti nekontrolované migraci, známe z mnoha evropských zemí, jaké problémy dvě cizorodé kultury vedle sebe způsobují.“
Michal Horáček: „Ověřujme, zda každý příchozí skutečně splňuje podmínky pro udělení azylu. Máme právo si vybrat, koho přijmeme.“
Pavel Fischer: „Odtažitý. Nelze přijímat celou bídu světa. Povinností státu je na prvním místě zajistit bezpečí vlastním občanům.“
Jiří Hynek: „Nepřípustná je pro mě nelegální migrace i to, aby o tom, kdo do naší země přijde, rozhodoval někdo jiný než my sami.“
Petr Hannig: „Nulová tolerance k nezákonné migraci. Zákaz propagování práva šaría.“
Vratislav Kulhánek: „Současná strategie je podle mě v pořádku.“
Marek Hilšer: „Kvóty jsou už minulostí, vítám rozhodnutí EU, kterými se bude posilovat zamezování migrace přes Středozemní moře. Na tom se podílejme.“
Jiří Drahoš: „Jsem odpůrcem povinných kvót a přijímání ekonomických migrantů. Osoby se o azyl mají ucházet v první bezpečné zemi, do níž dorazí.“
Jste pro zachování daní v současné výši, nebo budete prosazovat změnu daňových sazeb?
Mirek Topolánek: „Prezident na daňové sazby fakt nemá vliv.“
Michal Horáček: „Prosazovat nelze nic, rád bych ovšem otevřel odbornou debatu o obrovském zdanění práce v ČR.“
Pavel Fischer: „Úkolem prezidenta není prosazovat změny v daňových sazbách. Ale odpovědná správa veřejných výdajů je klíčovým úkolem vlády. A té přece prezident podepisuje zákon o státním rozpočtu.“
Jiří Hynek: „Není to v jeho pravomoci. Osobně jsou mi blízké nižší daně a hlavně přehledný daňový systém.“
Petr Hannig: „Dosavadní praxe je dostačující.“
Vratislav Kulhánek: „Stát by měl fungovat tak, aby na svůj chod spotřebovával vybrané peníze co nejefektněji. A pak pokračovat přes mandatorní výdaje až k vlastnímu nastavení sazeb daní.“
Marek Hilšer: „Rozhodování ponechám na parlamentní reprezentaci. Sám bych podporoval iniciativy směřující ke zlepšení fungování státní správy, aby občané neměli pocit, že jejich daně mizí v černé díře.“
Jiří Drahoš: „Placení daní by mělo být především méně komplikované, předvídatelnější a daně by se neměly měnit ode zdi ke zdi. Prezident by neměl do rozhodování o výši daní vůbec vstupovat.“
Podepsal byste zákon o obecném referendu, jehož parametry by umožňovaly vypsat referendum o vystoupení z EU či NATO?
Mirek Topolánek: „Ne. Takto závažné otázky se mají, když už, řešit speciálním ústavním zákonem o referendu, který může přijmout parlament. Ústavní zákon by ovšem platil i bez podpisu prezidenta.“
Michal Horáček: „Ne. Byl by to ústavní zákon, takže bych jej nemohl vetovat. Každopádně bych použil veškerý vliv, který bych jako prezident měl, abychom i nadále zůstali platnými a spolehlivými členy obou organizací.“
Pavel Fischer: „Ne.“
Jiří Hynek: „Nemyslím si, že zákon o obecném referendu by měl řešit vstup do mezinárodního společenství či výstup z něj. Jsem pro přijetí zákona o obecném referendu za předpokladu, že bude jasně stanoveno, kterých oblastí našeho života se referenda týkat nebudou.“
Petr Hannig: „Vstupovali jsme do jiné EU s právem veta. Proto je vhodné vypsat referendum o setrvání či vystoupení z EU. Jsem i pro vypsání referenda o vystoupení z NATO.“
Vratislav Kulhánek: „Ne.“
Marek Hilšer: „Ne.“
Jiří Drahoš: „Ano, pokud by splňoval kritéria ústavnosti a neobsahoval parametry umožňující takové referendum vyhlásit jen z vůle nějaké příliš omezené skupiny lidí. Jsem příznivcem referend na komunální úrovni, u celostátních referend na takto důležitá témata bych byl velmi obezřetný.“
Požadoval byste, aby měl možný premiér dojednanou sněmovní vládu, než byste jej pověřil jednáním o jejím sestavení?
Mirek Topolánek: „Ano. Požadoval bych většinu bez podpory extrémních stran. Jednáním o sestavení vlády bych pověřil vítěze voleb bez dalších podmínek. Očekával bych ale, že přijde s návrhem na sestavení vlády, která bude mít většinovou podporu v Poslanecké sněmovně.“
Michal Horáček: „Nepožadoval. Ústava nic takového nepředepisuje a já bych jednal striktně podle ústavy.“
Pavel Fischer: „Ne.“
Jiří Hynek: „Jednáním o sestavení vlády bych pověřil zástupce vítězné strany, má jednoznačné právo prvního pokusu. Je zodpovědností budoucího premiéra, aby si podporu ve Sněmovně vyjednal. Požadovat 101 podpisů předem nepovažuji za demokratický postup.“
Petr Hannig: „Nepožadoval. Pokud by ovšem nezískal potřebnou většinu, pověřil bych sestavením vlády druhou stranu na pásce.“
Vratislav Kulhánek: „Ne.“
Marek Hilšer: „Ano.“
Jiří Drahoš: „Jednáním bych pověřil buď zástupce strany, která vyhrála volby, nebo někoho jiného, jehož bych považoval za pravděpodobnějšího kandidáta na získání většiny. Pro následné jmenování premiérem bych většinu vyžadoval.“
Jaký je váš názor na instituty abolice (nařízení nezahajovat či nepokračovat v trestním řízení) a udělení milosti? Jak byste k jejich užívání přistupoval?
Mirek Topolánek: „ Udělení milosti si umím představit jen z vážných zdravotních nebo humanitárních důvodů. U abolice je situace trochu jiná, protože není výlučnou pravomocí prezidenta, ale podléhá kontrasignaci premiérem. Prezident se má na jejím znění s vládou dohodnout. Také s ní by se mělo šetřit.“
Michal Horáček: „Abolici bych neudělil v žádném případě. Jde podle mého o znevážení činnosti orgánů činných v trestním řízení a soudů. Milosti bych naopak uděloval. Jde o užitečný nástroj, který může pomoci tam, kde je zákon příliš tvrdý.“
Pavel Fischer: „S velkou opatrností, obezřetností, s každým případem bych se chtěl podrobně seznámit. Pak bych se rozhodl podle svého svědomí s plnou odpovědností.“
Jiří Hynek: „Velmi opatrně. Zvažoval bych je pouze ve výjimečných případech, například z humanitárních důvodů. A pak bych je pečlivě zdůvodnil. Abolici bych nevyužíval.“
Petr Hannig: „Kolektivní amnestie je vhodná při přeplnění věznic. Já sám bych amnestii udělil v rámci stého výročí vzniku novodobého státu. Týkala by se bagatelních trestných činů. Milosti bych udílel, neboť se mnohdy soudí příliš dle litery zákona a duch zákona uniká.“
Vratislav Kulhánek: „K abolici mám přístup veskrze negativní. V případě rozhodování o udělení milosti bych postupoval velice uvážlivě a důsledně. Rozhodně bych chtěl, aby ji případně kontrasignoval předseda Senátu.“
Marek Hilšer: „Přistupoval bych k těmto institutům obezřetně a s mírou. Právo nemůže postihnout vše, proto tyto instituty jsou. Umím si představit udělení milosti z humánních důvodů například nemocnému člověku nebo ženě, která se sama stará o děti apod.“
Jiří Drahoš: „Velmi vzácně. Pouze z humanitárních důvodů – tedy v případě zdravotně či sociálně významně těžké situace dotyčného.“
Jak se díváte na současné cesty hlavy státu po českých krajích? Pokračoval byste v návštěvách krajů jako současná hlava státu se stejnou intenzitou?
Mirek Topolánek: „Výjezdy do regionů bych pojal civilněji než Miloš Zeman, určitě bych se ale chtěl s lidmi potkávat. Platila by je ovšem prezidentská kancelář.“
Michal Horáček: „Pokračoval. Ale ne tímto papalášským způsobem, že bych někam přijel, řekl pár bonmotů a zase odjel. Do regionů bych jezdil, abych lidem mohl říct, co jsem pro ně udělal, a načerpal od nich další podněty.“
Pavel Fischer: „Ne, nepokračoval. Zdá se mi, že realita mimo hlavní město vyžaduje mnohem hlubší pozornost než jen letmá defilé před hloučky příznivců.“
Jiří Hynek: „Prezident musí být v kontaktu s občany, cesty po republice považuji za jasnou povinnost.“
Petr Hannig: „Cestoval bych po českých krajích a diskutoval s občany.“
Vratislav Kulhánek: „Myslím, že cesty prezidenta za občany jsou naprosto přirozené a důležité.“
Marek Hilšer: „Upřímně tyto cesty vnímám spíše jako předvolební kontaktní kampaň současného pana prezidenta. Volil bych ale spíše skromnější cesty. A samozřejmě nikoli na náklady jednotlivých krajů.“
Jiří Drahoš: „Ano. Cesty do krajů, měst a obcí jsou jedna z mála věcí, za něž bych prezidenta Zemana pochválil. Tedy za to, že je dělá, ne vždy za to, co na nich dělá a říká.“
Měla by Česká republika přijmout euro?
Mirek Topolánek: „Ne. Prezident ale nemá v tomto směru žádnou pravomoc. V obecné poloze si myslím, že zavedení eura by v naší zemi mělo řadu zásadních negativních dopadů.“
Michal Horáček: „Jistěže měla. Zavázali jsme se k tomu v přístupové smlouvě. Žádnou výjimku jako například Dánové jsme si nevyjednali. Termín přijetí je však v kompetenci vlády. Nebudu tlačit na pilu.“
Pavel Fischer: „Ano. Až po široké vysvětlovací kampani směrem k veřejnosti, co všechno tato skutečnost bude obnášet.“
Jiří Hynek: „V žádném případě. Není to v našem národním zájmu. Ztratili bychom vliv na naši ekonomiku a měnovou politiku. Navíc je euro problematická měna a nemá smysl se zbytečně ohrožovat.“
Petr Hannig: „Ne. Nikdy. Euro znehodnotí důchody, platy i úspory. Navíc pak budeme ručit za nesplatitelné dluhy Řecka a možná i dalších států. Vlastní měna je zárukou samostatnosti státu.“
Vratislav Kulhánek: „Ano, ale nutno dodat, že o zahájení přístupových jednání rozhoduje vláda. Jedná se o několikaletý proces.“
Marek Hilšer: „Ano. Euro v současnosti používá 19 evropských států a je třeba se k nim připojit, až to bude možné. Přijetí eura by výrazně pomohlo českým exportérům.“
Jiří Drahoš: „Jednoho dne ano, koneckonců je to i závazek. Otázka je, kdy má ten den nastat. Nevolám po tom, aby se nyní unáhleně stanovil termín. Osobně vnímám některé nevýhody, ale pozitiva podle mne převažují.
Jste pro sňatky homosexuálů?
Mirek Topolánek: „Ne.“
Michal Horáček: „Prozatím ne, registrované partnerství je podle mého dostačující.“
Pavel Fischer: „Ve stávající legislativě týkající se registrovaného partnerství vidím prostor pro diskusi o jejím vylepšení, např. v otázkách dědictví nebo vdovského důchodu.“
Jiří Hynek: „Ne, sňatek považuji za tradiční svazek muže a ženy, to by se měnit nemělo. V ČR je uzákoněno registrované partnerství.“
Petr Hannig: „Ne. Manželství je svátost. Ve své podstatě je zárukou zachování rodu a homosexuální páry (i když nejsem homofob) toto nenaplňují.“
Vratislav Kulhánek: „Pokud bych výrazně vystupoval proti této možnosti, popíral bych reálný vývoj společnosti.“
Marek Hilšer: „Ano. Registrované partnerství nedává homosexuálním párům stejná práva, jaká mají heterosexuálové žijící v manželství.“
Jiří Drahoš: „Základní potřeby takového vztahu už řeší registrované partnerství. Pokud partneři chtějí uzavřít takový vztah řekněme slavnostním, obřadným způsobem, nic proti tomu nemám.“
Pokud byste měl jmenovat nového ústavního soudce, z jakého prostředí by měl pocházet?
Mirek Topolánek: „Kromě odborné erudice musí být ústavní soudce osobnost se silnými názory, za kterými si stojí.“
Michal Horáček: „U ústavních soudců mě zajímá zejména jejich odbornost, ne sexuální orientace či náboženské vyznání.“
Pavel Fischer: „Měl by to být špičkový profesionál, člověk s integritou. Na prostředí, z něhož vychází, vůbec nezáleží.“
Jiří Hynek: „Měl by to být právník, respektovaná osobností ve svém oboru a měl by za sebou mít výraznou profesní minulost a životní zkušenosti.“
Petr Hannig: „Ústavní soudce by měl mít praxi ve všech oborech, to jest advokát, žalobce, soudce, tak, aby nahlížel na problematiku ze všech úhlů justiční praxe. Sexuální orientace je irelevantní.
Vratislav Kulhánek: „Musí to být uznávaný a respektovaný odborník. A vzhledem k váze jeho postavení i naprosto bezúhonný.“
Marek Hilšer: „Mělo by jít o v oboru uznávané odborníky, mravně integrované osobnosti, imunní vůči případným politickým vlivům. Sexuální orientaci, barvu pleti či vyznání bych určitě nezjišťoval.“
Jiří Drahoš: „Musí to být zkušený právník s čistým štítem a morální autoritou.“
Jste věřící?
Mirek Topolánek: „Ano. Věřím v Boha. V praktikování víry jsem stále trochu začátečník, cestu k liturgii a svátostem nacházím postupně.“
Michal Horáček: „Ano. Jsem praktikující katolík, takže chodím ke zpovědi a ke svatému přijímání.“
Pavel Fischer: „Ano. Jsem praktikující věřící.“
Jiří Hynek: „Jsem věřící, ale náboženství nepraktikuji.“
Petr Hannig: „Ano. Jsem praktikující katolík. Dodržuji den sváteční, navštěvuji bohoslužby a přijímám tělo a krev.“
Vratislav Kulhánek: „Řekněme, že tuto oblast považuji za velice intimní.“
Marek Hilšer: „Nemohu říci, že bych byl institucionalizovaný věřící. Věřím však, že nás cosi přesahuje.“
Jiří Drahoš: „Jsem křtěný, ale nepraktikující katolík. Víru považuji za něco velmi intimního.“
Jaké změny byste udělal na Hradě?
Mirek Topolánek: „V tomto směru nemám nic naplánováno. V obecné rovině se budu snažit udržet tradici, kterou Pražský hrad má. A vrátil bych na Hrad jazz.“
Michal Horáček: „Personální změny zejména na vedoucích pozicích by v mnoha případech byly nezbytné už jen z hlediska národní bezpečnosti. Okamžitě bych zrušil kontrolní rámy, které na Hradě vytvářejí měkký cíl pro teroristické útoky, a objednal audit dosavadního hospodaření.“
Pavel Fischer: „Kancelář prezidenta už nyní zřetelně vyžaduje personální změny a reorganizaci. Nechal bych si také předložit analýzu důvodů, proč se zavedla bezpečnostní opatření včetně zátarasů v současném rozsahu.“
Jiří Hynek: „Každý kolem sebe chce mít lidi, kterým věří a které zná. To je stejné u každého manažera.“
Petr Hannig: „Zachoval bych dosavadní praxi.“
Vratislav Kulhánek: „Při příchodu na nové působiště se každý soudný člověk musí nejprve seznámit s konkrétními lidmi. Z pohledu zvenčí mě nyní jako občana štvou zátarasy a osobní prohlídky před areálem Hradu.“
Marek Hilšer: „Na prvním místě přistoupím k výměně kancléře a tiskového mluvčího. Plánuji zavést pobočky prezidentské kanceláře v jednotlivých krajích.
Jiří Drahoš: „Jistě si pro klíčové funkce vyberu osoby, kterým důvěřuji a které splňují odborná i morální kritéria. Hrad vrátím našim občanům, znovu ho zpřístupním veřejnosti.“
Kolik vyznamenání plánujete ročně udělovat?
Mirek Topolánek: „Nemyslím, že bych uděloval více vyznamenání než ti přede mnou. Chtěl bych celému procesu vrátit vážnost a důstojnost.“
Michal Horáček: „Přesný počet vyznamenání odhadnout nedovedu, ale během cest po republice jsem poznal spoustu lidí, kteří si je zaslouží mnohem spíš než František Čech nebo Dan Hůlka.“
Pavel Fischer: „Za dostatečné považuji dvě desítky řádů a vyznamenání ročně. Když prezident řády příliš hýří, snižuje jejich hodnotu.“
Jiří Hynek: „Počty vyznamenání nehrají roli. Jde o to, aby je dostávali lidé, kteří si je zasloužili, pro svou zemi a pro lidi něco udělali a mohou být vzory.“
Petr Hannig: „Podle potřeby. Vyznamenával bych osobnosti, které by se těšily všeobecnému uznání.“
Vratislav Kulhánek: „To přece není otázkou kvantity, ale každoročního výběru těch nejvhodnějších z velké řady osobností. Určitě bych pozorně naslouchal doporučení k tomu ustanoveného výboru.“
Marek Hilšer: „Nechci nijak vybočovat z průměru, který nastavili předchozí prezidenti. Nebudu však vyznamenávat lidi s pochybným morálním profilem.“
Jiří Drahoš: „Bude jich podstatně méně, než jsme byli v posledních letech svědky. A rád bych zúžil škálu důvodů pro udělení vyznamenání na opravdu zásadní přínosy pro ČR. Osobní vztah k prezidentovi mezi ně nepatří.
Jste pro zákonnou úpravu postavení manželky prezidenta?
Mirek Topolánek: „Určitě ne. Kdybych se na Hrad dostal, moje manželka by šla určitě cestou menší viditelnosti první dámy.“
Michal Horáček: „Ne. Manželka prezidenta má už z hlediska symboliky svého postavení velkou moc. Moje manželka by se nadále věnovala péči o hendikepované a opuštěné děti, o umírající a o další křehké mezi námi.“
Pavel Fischer: „To není nutné. První dáma (nebo první pán!) potřebuje jisté minimální zázemí, které již dnes v rámci Kanceláře prezidenta má.“
Jiří Hynek: „Ne, není to vůbec potřeba.“
Petr Hannig: „Ne. Navázal bych na T. G. Masaryka, který nic takového neprosazoval.“
Vratislav Kulhánek: „Nevím, jak by to mohlo prospět občanům, takže nikoliv.“
Marek Hilšer: „Není to moje priorita a nebudu takovou zákonnou úpravu prosazovat.“
Jiří Drahoš: „Nevidím důvod. A jak znám manželku, na výsady si nikdy nepotrpěla.“
7°C
Miloš Zeman jako prezident konečně spojil většinu české společnosti včetně civilizovaných cizinců do vlasteneckého bloku, který odmítá afroislámskou invazi, jadernou válku v Evropě, stupidní politiku sankcí proti Rusku a všemožnou další bruselskou hloupost a totalitu, počínaje odzbrojováním bezúhonných občanů, kteří mají právo se bránit v době ohrožení. Tuto občanskou většinu oddělil od poskoků cizáckých zájmů, což jsou reprezentanti pražské havlérky, kterým vlast smrdí, protinárodní, protibělošské, protikřesťanské a proticivilizační politické neziskovky složené z povalečských parazitů, zkorumpovaní politici, nájemní sprosťáčci na sociálních sítích, sexuálně frustrované feministky, kterým nemytý primitiv voní jasmínem, vyčpělé herečky, zakyslí režiséři a komedianti upadající v zapomenutí, a proto stižení zlobnou a sprostou agresivitou!