Stavba nového kolektoru pod Vltavou začala v září 2016, v únoru loňského roku pak započala ražba samotného tunelu. Podle radní Jany Plamínkové (STAN) samotná ražba už skončila a výsledný tunel se na severní straně napojuje na předpolí Hlávkova mostu a na jižní na nábřeží Ludvíka Svobody a Těšnovský tunel.
Délka nového kolektoru je zhruba 413 metrů. Původně město náklady na stavbu vyčíslilo na zhruba 460 milionů korun, podle radní se ale dá očekávat mírné navýšení v důsledku tvrdších hornin na pravém břehu Vltavy.
Přesun inženýrských sítí do nového kolektoru je nezbytný pro nutnou rekonstrukci mostu. Její začátek však nebude přímo navazovat, protože se při přípravě projektu objevila zdržení, související s nutností dodatečných stavebně-historických průzkumů, které požadují magistrátní památkáři. Město tak zřejmě až příští rok vybere dodavatele stavby a začátek prací je plánován nejdříve začátkem roku 2020.
Kritický stav
Hlávkův most je podobně jako nedaleký Libeňský most ve velmi špatném stavu. Město se chystá opravit obě konstrukce a akce chce koordinovat s ohledem na dopravu a objízdné trasy. V případě Libeňského mostu magistrát čeká na rozhodnutí ministerstva kultury ohledně jeho památkové ochrany. V minulosti ho Praha chtěla zbourat, od toho však bylo upuštěno.
Pražské kolektory měří zhruba 90 kilometrů. V chodbách vysokých 2,4 metru a širokých 2,7 metru jsou uloženy všechny inženýrské sítě jako například elektrické vedení nebo vodovody. Nejhlubší jsou uložené až 35 metrů, u napojení do domů jsou přibližně dva metry pod povrchem. Městská firma Kolektory Praha odvádí do rozpočtu Prahy finanční prostředky, které získává z pronájmu svých služeb. Kolektory jsou šachty pro inženýrské sítě, které nyní vedou samotným mostem.