Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Místo hašení fabriky si pracovníci požár točili. Co dalšího potkalo hasiče v roce 2017?

Autor: Zuzana Zelenková - 
5. ledna 2018
17:30

Hasiči měli loni plné ruce práce. Vyjížděli ke 180 tisícům případů. Jaké byly nejhorší a nejdražší požáry roku 2017? Tak třeba v obci Havraň hořela výrobní hala na plastové součásti do automobilů. Všechno mohlo dopadnout lépe, kdyby si oheň zaměstnanci netočili na mobily, nebo kdyby se uměli správně evakuovat. Dalším z těch největších byl požár lakovny ve Zvoli. Při něm dokonce po dlouhých letech zahynul jeden z hasičů.

Dvaadvacátého ledna vypukl požár v Havrani na Mostecku. Hořela tady výrobní hala na plastové součástky do automobilů.

„Největší byl, protože tam na stavebních konstrukcích vznikla škoda 100 milionů korun. Na technologiích byla škoda 28 milionů eur. Na požáru se podepsaly klimatické podmínky, měli jsme mlhu a viditelnost na 10 metrů. V areálu byl nedostatek vody, takže se musela dovážet ze vzdálenosti 12 kilometrů. To se projevovalo v počtu jednotek, které jsme museli povolat, protože se nedalo jezdit standardní rychlostí,“ uvedl pro Blesk Zprávy brigádní generál Hasičského záchranného sboru ČR František Zadina.

Mlha a tuhý mráz

Hasiči podle něho museli zohlednit jak viditelnost, tak i velmi nízké teploty, které se pohybovaly kolem minus patnácti stupňů Celsia. To zhoršovalo hašení požáru, protože voda velmi rychle namrzala. Zamrzaly také důležité stroje.

Příčinou požáru bylo podle hasičů odstraňování nánosů laků hořlavinou. Tu zaměstnanci použili, aby celý proces urychlili. V hale ale zapomněli větrat. Takže jakmile se spustila linka a začaly vyjíždět pásy s dalšími díly, které bylo zapotřebí nastříkat, tak ve vzduchu zajiskřilo a neštěstí bylo na světě. Všechno podpořila i liknavost zaměstnanců.



„Personál neudělal prvotní úkony k hašení, ale celou záležitost si natáčeli na telefony. Další věc je, že při opuštění pracoviště nebyla provedená řízená evakuace, nebyly uzavřeny požární uzávěry, takže zůstaly otevřené cesty pro šíření požáru,“ popsal Zadina s tím, že ještě k tomu všemu měla po evakuaci chybět jedna žena. Hasiči tedy před zásahem museli hledat ji. Nikdo v objektu už ale nebyl.

Další z velkých požárů se odehrál v únoru loňského roku. Je to ten, při němž zemřel hasič Jan Odermatt, ale i jeden ze zaměstnanců práškové lakovny. Na noční směně byli podle hasičů čtyři pracovníci. Třem se podařilo utéct, jeden na místě zůstal. Hasiči se ho vydali hledat. Zároveň ale museli i hasit, protože na místě byla možnost třech směrů, kterými se požár mohl šířit dál. Další velké loňské zásahy proběhly v Kopřivnici, kde hořel komplex hal a potom v Bělčici na Benešovsku, tady hořel provoz Syorex.

Méně obětí na životech

Po třech letech měl hasičský sbor výjezd také k radioaktivnímu prostředí. Ten byl ale poněkud kurióznější. „Nejednalo se o havárii ani nehodu. Šlo o to, že se vyklízel po pozůstalém byt a při vyklízení se zjistilo, že minerály, které v bytě jsou, protože pán byl vášnivý sběratel, měly vyšší radioaktivní pozadí. Jakmile se zjistilo, že je to z hornin, tak se zlikvidovaly. Při zásahu v pražském bytě jsme evakuovali 26 lidí,“ dodal Zadina.

Hasiči loni celkově absolvovali 180 tisíc zásahů, to je oproti roku 2016 nárůst o dvacet jedna procent. V tomto případě je ale potřeba zohlednit třeba to, že se hasiči museli vyrovnávat například s bouří Herwart. Více se vyjíždělo snad ve všech případech, ať šlo o požáry, dopravní nehody, ale i plané poplachy. Zemřelo u toho 87 lidí, což je o 37 méně než loni. Hasiči celkem zachránili 92 lidských životů. Poklesl prý o počet lidí, kteří volají na linku 112 jen tak omylem. Podle Zadiny se ji už totiž naučili správně používat.

Jak uplynulý rok hodnotil Generální ředitel hasičů Drahoslav Ryba? „Loňský rok nebyl výjimečný tím, že bychom zaznamenali velké povodně nebo sucha, ale přesto byl velmi náročný. Měli jsme řadu velkých, složitých požárů,“ uvedl Ryba.

Letos navíc zaúřadoval orkán Herwart, ten byl podle Ryby minimálně srovnatelný s Kyrillem a Emmou. Ryba dále uvedl, že udeřil velmi silně během jediného dne. Záchranné akce navíc komplikovalo, že na mnoha místech vypadávaly mobilní sítě, a to právě v důsledku přetíženosti. Což se prý ještě v takovém rozsahu nestalo.

Zajímavostí může být i to, že hasiči stále pracují na zásahu ve Vrběticích, to je už tři roky. Vyhledávají třeba munici, kterou výbuchy dvou center rozmetaly do širokého okolí. Podle hasičů by letos tento vůbec nejdelší zásah mohl skončit. Čísla, která mají hasiči v současné době k dispozici, nejsou kompletní. Finální podobu dostanou přibližně v březnu. 

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi