7°C
Lidé na sociální síti dali kovové plastice jméno Skřípnuté ruce. „Mám informaci, že ty ruce nainstalovali loni 29. listopadu dva chlapci s kapucemi. Domnívám se, že ti autoři čekali a čekají, jakou odezvu to vzbudí. Myslím, že když dílo vzbudilo celkově kladnou odezvu, že se k tomu mohou přihlásit,“ uvedl farář u katedrály sv. Bartoloměje Emil Soukup.
Plastiku kladně hodnotí i znalec plzeňské katedrály, architekt Jan Soukup. „Nemám s tím vůbec problém, není to destruktivní, nic se kvůli tomu nezničilo. Jsou to takové ty věci, které oživují město,“ řekl Jan Soukup.
Novinka se mezi Plzeňany rychle rozkřikla. Ti se teď na ruce, které jsou v těsné blízkosti známých andělíčků, chodí dívat a často si je fotí. „Říkala mi o tom vnučka, všimla si toho, když byla na vánočních trzích. Je to hezké, akorát nevíme, co tím chtěl autor říci,“ řekla Blesku Marta Novotná. Jestli bylo cílem autora přimět lidi, aby o jeho díle přemýšleli a mluvili, může být spokojený, povedlo se.
Ruce u andělíčků
Autor si vybral pro své dílo obrubník u mříže se známým andělíčkem pro štěstí. Ten má každému, kdo se jej dotkne, splnit přání. Jako jediný v řadě andílků na chrámových mřížích z 18. století je plný, údajně by v něm mohly být zality ostatky svatých.
