Přestože jsme se všichni učili v hodinách dějepisu o Tomáši Garriguovi Masarykovi, jen málo lidí ví, jaký měl vztah k židovství a jakou cestu v roce 1927 podnikl. Přestože byl křesťan, lákalo ho poznat židovskou zemi a kulturu. Proto se vydal tehdy na osobní cestu pod falešným jménem

Izraelci na něj vzpomínají dodnes. Důkazem toho jsou i fotografie, které doplňují výstavu, na kterých je vidět nadšení tamějších obyvatel, kteří Masaryka obklopují. Poprvé si tak můžete prohlédnout fotografie, které dodnes ležely na dně šuplíků potomků těch, kteří se s Masarykem setkali osobně. 

Strach z Židů

Při pročítání jednotlivých částí se dozvíte třeba to, že Masaryk vyrůstal v antisemitské rodině. „Židů, těch jsem se bál. Věřím jsem, že potřebují křesťanské krve, a proto jsem si raději zašel o pár ulic, než abych šel podle jejich stavení. Jejich děti si chtěly se mnou hrát, protože jsem trochu uměl německy, ale já ne," můžete si přečíst slova Masaryka, který se narodil do rodiny, kde otec byl Slovák a maminka uměla lépe německy než česky.

Video
Video se připravuje ...

Výstava Svatá země Eva Fornálová

Zájem o židovství

Názor na Židy už v dospívání změnil. „Teprve později jsem se se Židy smířil... Jednou jsme měli školní výlet do Pálavských kopců. Když jsme po obědě v hospodě skotačili a dělali hlouposti, ztratil se nám spolužák Žid na dvůr. Já ze zvědavosti za ním, on se postavil za rozevřené křídlo vrat a tam se tváří ke zdi ukláněl a modlil. Tu jsem se nějak zastyděl, že se Žid modlí, zatímco my si hrajem,“ dočtete se v Hovorech s T. G. Masarykem od Karla Čapka.

Cesta do Svaté země

V roce 1927 se Masaryk vydal na cestu do Svaté Země. Při pročítání jednotlivých panelů výstavy zjistíte, jaká místa navštívil a že přestože se jednalo o osobní cestu, přijali ho významní lidé jako zástupci nejvyšší muslimské rady, nebo také náměstek britského vysokého komisaře v Palestině. 

Průvodcem mu pak po celou dobu byl filozof Hugo Bergmann, zakladatel a ředitel Židovské národní a univerzitní knihovny a první rektor Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. To vše a mnohem více se dozvíte při prohlídce. Na tu vám doporučujeme si vyhradit 120 minut svého času.

Doplnění stávající výstavy Svatou zemí

Národní muzeum bylo s touto možností osloveno izraelskou ambasádou. Vzhledem k tomu, že samo muzeum doplnilo výstavu třemi střídajícími se tématy (Rukopisy královédvorský a zelenohorský, Hilsneriáda, Hradní fotoarchiv), hodila se tato výstava do dramaturgie střídání témat,“ prozradila Šárka Dočkalová, tisková mluvčí Národního muzea. Výstavu si tak můžete prohlédnout až do 30. ledna.
Fotogalerie
23 fotografií