Po 44 letech u policie v minulých dnech skončil kriminalista a bývalý šéf 1. pražského oddělení Josef Lottes. Spolu s několika zasloužilými kolegy jejich práci ocenil policejní prezident Tomáš Tuhý oceněními policejního prezidenta za mimořádné zásluhy o policii. Lottes za svou kariéru vyřešil stovky vražd a setkal se i s mnoha nechvalně známými zločinci.
Josef Lottes u policie začínal v roce 1973 na místním oddělení v Praze. Postupně se propracoval přes trestné činy mládeže na bytová vloupání. A v roce 1985 se vypracoval až na 1. pražské oddělení. Jeho první vraždou, ke které se nachomýtl, byl velmi známý sériový vrah.
"Zařadili mě tenkrát do party, co vyšetřovala spartakiádního vraha Straku, i když jsem tam spíš dělal takového toho podržtašku, učil jsem se," prozradil Blesku. Případ, jenž díky blížící se spartakiádě v tehdejším Československu budil značnou pozornost, se začal odehrávat brzy na jaře 1985. Tehdy totiž hornický učeň, jenž z internátu ve Stochově u Kladna jezdil domů do Prahy na víkendy, poprvé zaútočil.
Jiří Straka, tenkrát 16letý mladík, nakonec zabil tři ženy. Kromě svědeckých výpovědí napadených žen policii pomohla i expertiza Kriminalistického ústavu, jež na šatech obětí objevila drobné kovové částice. To umožnilo určit pachatelovo zaměstnání. Straka totiž tehdy jako učeň pracoval s obráběcími stroji. Mladík po svém zatčení s policií spolupracoval a bez sebemenší lítosti popisoval detaily svých skutků.
Soud ho jako mladistvého poslal na 10 let do vězení, v roce 1994 se po prezidentské amnestii přesunul do psychiatrické léčebny, odkud byl v roce 2004 propuštěn na svobodu.
Zdeněk Vocásek by patrně dnes nebyl známý o nic víc než mnoho jiných českých vrahů, kdyby jen o vlásek neunikl trestu smrti. V roce 1987 ubil kladivem a ubodal šroubovákem invalidu, o pár měsíců později ubodal dalšího muže. Soud mu udělil za dvojnásobnou vraždu trest smrti.
Díky změně režimu byl ovšem trest smrti koncem roku 1989 zrušen, a Vocásek tak místo oprátky dostal "jen" doživotí.
„Na Zdeňka Vocáska si pamatuji, přestože jsem od té doby zatýkal a vyslýchal stovky vrahů. Byl to hodně tvrdý člověk, rozbrečel se jen jednou. To když při výslechu hovořil o své feně, která měla mít štěňata. K tomu, zda bych tohoto člověka považoval ještě za nebezpečného, se nemohu vyjadřovat, je to věc znalců,“ řekl Josef Lottes Deníku.
Krátce po zrušení trestu smrti veřejnost pobouřila brutální vražda teprve 7měsíční holčičky, kterou pachatel odnesl z nemocnice Na Bulovce. Amnestií propuštěný Jaroslav Oplíštil se opil v nedaleké hospodě a jako pracovník nemocnice se vplížil na dětské oddělení.
Jako odsouzený pedofil jednal podle svých nechutných choutek a zmocnil se maličké Barborky. Odnesl si ji na ubytovnu, znásilnil ji a zadusil. Policie ho vypátrala jen pár hodin po činu - tělíčko našli u Oplíštila pod postelí.
"To byl strašlivý případ, který jsem také vyšetřoval. V tehdejší euforii potřeby pomoci těm chudákům amnestovaným a v dobré víře v nemocnici zaměstnali pedofila, který dívenku zneužil a zavraždil," prohlásil Lottes.
Psal se rok 1999 a končila divoká 90. léta. Pražskou kriminálku ale zaměstnal skutečně zapeklitý případ. Tři tašky s rozřezaným mužským tělem objevili postupně lidé po Vinohradech a na Štvanici.
Veškeré ostatky patřili jednomu muži - pohřešovanému Kyrgystánci Sergeji Ovchinikovovi. Spolupráce s východními vyšetřovateli byla ale nesmírně složitá a sáhodlouhá. Nakonec se podařilo usvědčit z vraždy Ovchinikovova známého Ruslana Mamina, kterého k vraždě krajana dovedl patrně loupežný motiv. Ve vězení ale dlouho nepobyl...
„Po převratu asi po dvou letech došlo na amnestie. Jenže místo civilizované amnestie jako u nás tam prostě jen otevřeli bránu věznice a všechny pustili ven. I vinohradského řezníka,“ uvedl Josef Lottes.
Tři týdny pátrala policie v roce 2005 po vrahovi střihače TV Nova Michala Velíška. Podle policie 13. září na Karlově náměstí v centru Prahy obtěžoval mladou ženu a ohrožoval ji pistolí. Dvaatřicetiletý Velíšek si toho všiml, a když se ženy zastal, útočník po něm několikrát bez varování vystřelil. Otec roční dcery útok nepřežil.
Davida Lubinu policie nakonec zatkla na Černém Mostě. Vrah se k činu přiznal, usvědčovala ho i DNA. "Byl to moment překvapení, nezmohl se vůbec na nic," prohlásil o zadržení Josef Lottes.
Lottesovým posledním případem, na kterém se podílel, bylo pátrání po zmizelé Aničce J. Anička zmizela po cestě ze školy v říjnu 2010. Pouhý týden poté už policie zadržela podezřelého Otakara Tomka. Ačkoliv vše nasvědčovalo tomu, že muž má s případem zmizení malé Aničky něco společného, musel být propuštěn.
Aničky tělo bylo nalezeno v březnu následujícího roku. Tomek opět putoval do cely, kde se také po pár dnech oběsil. Případ byl odložen.
Lottes v té době zvažoval odchod od policie. "Celá ta věc začala v roce 2010, kdy jsem měl větší zdravotní problémy a musel jsem podstoupit i chirurgický zákrok. Lékaři mi tehdy říkali, že za to mohl i dlouhodobý stres, který naši práci provází. Dlouho jsem o tom uvažoval a nakonec jsem se rozhodl ke konci roku skončit. Po tolika letech je to opravdu těžké. Samotné podání výpovědi, to ještě nic není. Když se ale ten termín blížil, tak jsem zjišťoval, že už bych měl odevzdávat věci a obíhat to úřední kolečko. Já jsem ale pořád měl spoustu práce a na nic z toho jsem neměl čas. Najednou jsem měl pocit, že neodejdu. Byly to zajímavé případy, na kterých jsem dělal. V té době jsem se při pátracích akcích spolupodílel třeba i na Aničce," prozradil Lottes Týdnu.
Z 1. oddělení nakonec "jen" přestoupil do týmu Tempus, který objasňoval policejní pomníčky. Po pár letech se přesunul do Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
10°C
