8°C
Před 160 lety se 36 dobrovolníků rozhodlo, že začne organizovaně poskytovat pomoc Pražanům v nouzi. Dne 8. prosince 1857 tak vznikl Pražský dobrovolný sbor ochranný, který se řídil oficiálním heslem: „Ochrániti, co jest ochrany hodno, zachrániti v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně.“ Sbor v té době vedle požárů pomáhal například při povodních. Mezi nezištnými pomocníky byli lidé různých profesí i společenského postavení, za zmínku určitě stojí i členství slavného továrníka Františka Ringhoffera. Aby se členové odlišovali od ostatních přihlížejících, nosili během zásahu k oblečení připnutou bronzovou medaili.
Služby rozšířila velká voda
Prvním velkým milníkem v historii pražského záchranářství jsou ničivé povodně z roku 1890. Vídeň tehdy Praze zapůjčila potřebné vybavení, které už v naší metropoli zůstalo. Ochranný sbor tak mohl začít zachraňovat lidské životy v podstatně větším měřítku.
Roku 1911 zapůjčila Pražská městská pojišťovna členům sboru vůbec první sanitní automobil, který tehdy stál přesně 17 586 korun. Během předchozích desetiletí převážely nemocné a raněné koňské povozy, ten poslední dojezdil roku 1923. Hned další rok poté se sbor stal obecní službou a získal povolení k používání fanfárové trubky. Po únoru 1948 došlo ke znárodnění organizace, které se tehdy říkalo Záchranná stanice. Přesunula se do ulice Dukelských hrdinů, kde sídlila dalších 50 let.
Modernizace a tragické okamžiky
Na tísňovou linku „155“ se obyvatelé dovolají od roku 1973. Hned dva roky poté pražští zdravotníci zasahovali u další zásadní události, když v Suchdole havarovalo dopravní letadlo. Událost si vyžádala 79 obětí na lidských životech. „Během 32 minut od přijetí výzvy zdravotníci ošetřili a transportovali 52 zraněných,“ uvedla k neštěstí mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.
Dalším milníkem pro vývoj organizace byl rok 1987, kdy v Praze vznikla Letecká záchranná služba. V tomtéž roce také záchranka po francouzském vzoru zavádí takzvaný „rendez-vous“ systém, během kterého lékař vyjíždí k pacientům v osobním voze a za ním přijíždí případně i sanitka. Prvními těmito vozy byly legendární Tatry 613. V roce 1995 záchranáři asistovali během požáru hotelu Olympik, při kterém zemřelo 8 lidí a 34 osob se zranilo. Zachránit se podařilo více než stovku přítomných.
Další vývoj a budoucnost
Roku 1998 se pražská záchranka přestěhovala z Dukelských hrdinů na Vinohrady do Korunní ulice, kde sídlí dodnes. Od roku 2002 funguje koncepce sanitek „skříňového typu“, které poskytují víc prostoru pro péči o pacienta během převozu. Telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci (TANR) při srdeční zástavě začali pražští zdravotníci oficiálně poskytovat roku 2003. Naděje na přežití pacienta se srdečními komplikacemi tím vzrostla o dvě třetiny.
Pražská záchranka se má v budoucnu přestěhovat z Korunní ulice do nového prostoru na Palmovce. „Nové sídlo nám konečně umožní sestěhovat do vyhovujících prostor administrativní a technologická pracoviště spolu se vzdělávacím a výcvikovým střediskem. V roce 2021 by měla mít záchranka 80 moderních sanitek, jejichž stáří nebude vyšší než šest let a nebudou mít najeto více než 300 000 kilometrů,“ uvedl k vizi let budoucích ředitel záchranky Petr Kolouch.
Výročí 160 let od vzniku organizace si budou moci lidé připomenout v sobotu 9. prosince v Kongresovém centru na Vyšehradě. Výstava tu bude mapovat celou historii, návštěvníci uvidí historické i aktuálně využívané vozy nebo zdravotnické vybavení. Akce proběhne od 9 do 16 hodin.
Prohlédněte si historické fotografie různých vývojových etap pražské záchranky:
Podívejte se, jak to vypadalo, když v loňském roce pražská záchranka získala zcela nové sanitní vozy:
Nové sanitky pro Prahu: Jedna stála přes 3 miliony, vydržet mají až 6 let David Malík
