Fyzik Ošťádal neuspěl se stížností na Zemana. Ten ho odmítl jmenovat profesorem

Důležitá je nikoliv forma, nýbrž obsah rozhodnutí, uvedl zpravodaj Vojtěch Šimíček. Rozhodnutí o nejmenování profesorem je podle Šimíčka přezkoumatelné ve správním soudnictví, je však nutné volit správný typ žaloby. Prezidentův advokát Marek Nespala pondělní rozhodnutí přivítal jako potvrzení argumentace Hradu.

Ošťádal i univerzita podali v září 2016 samostatnou žalobu také proti vlastnímu rozhodnutí o nejmenování Ošťádala profesorem. Městský soud v Praze ji opakovaně odmítl pro opožděnost, nyní je spis u Nejvyššího správního soudu.

Na Zemana míří ústavní stížnost. Zhatil sny šéfa Národní galerie o titulu profesora

Podpis prezidenta se dříve považoval za samozřejmý, spíše formální krok. Zeman však měl k Ošťádalovi výhrady kvůli jeho údajným někdejším kontaktům s komunistickou Státní bezpečností a profesorem jej nejmenoval.

Podle verdiktu správních soudů prezident nezůstal v profesorské záležitosti nečinný, protože svůj záměr nejmenovat Ošťádala vyjádřil v dopisu tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové. Městský soud i Nejvyšší správní soud pokládaly dopis z ledna 2016 za formu rozhodnutí a jasně vyjádřený projev vůle.

Se stížností neuspěli další

Podle ústavní stížnosti Ošťádala a univerzity prezident dopisem jen informoval tehdejší ministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD) o tom, že „v rámci svých vnitřních úvah dospěl v blíže neurčené době k rozhodnutí o nejmenování docenta Ošťádala profesorem“, což však není relevantní projev vůle, který by směřoval navenek. Podle stížnosti je nutné požadovat od státních orgánů, aby rozhodovaly v předepsaných formách.

Společně s Ošťádalem Zeman nejmenoval další dva navržené kandidáty, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Fajt se rovněž bránil neúspěšnou žalobou a poté podal ústavní stížnost.

Prezident Miloš Zeman se bude snažit stát se prezidentem i v druhém období: