7°C
Hedviga K., Hanka H. a Pavla B. nastoupily k Hradní stráži před třemi měsíci a jsou v současnosti jedinými ženami, které vykonávají službu u strážních budek. Všechny se shodují na tom, že kromě jisté formy prestiže je tato práce výhodná zejména pro přespolní. Pracuje se totiž nepřetržitě 28 hodin a poté následuje několik dnů volna. Trojice vojákyň na Hrad dojíždí z Plzně, Moravských Budějovic a Ostravy, a tak je pro ně tento systém vyhovující.
První dvě a půl hodiny směny stráví každý člen Hradní stráže přípravou. V pravé poledne pak přichází slavnostní střídání stráží, po kterém se vojáci přesunou na jednotlivá stanoviště. Zpravidla se u strážní budky stojí přesně jednu hodinu, poté následuje hotovost nebo odpočinek. V rámci celé směny se pak ještě několikrát člen stráže na určené místo vrací.
Mýty a turisté
Veřejná představa o držení stráže v budce bývá taková, že voják musí stát jako socha a nesmí absolutně na nic reagovat. Opak je ale pravdou. „Pokud začnou například turisté obtěžovat, mohou se vojáci bránit. Vysílačkou je možné přivolat kolegy, kteří pomohou. Pokud by někdo snižoval důstojnost strážícího člena, může ho vyzvat, aby své činnosti zanechal. Je ho také možné upozornit úderem patkou zbraně o zem, případně použít chvatů a hmatů sebeobrany,“ vyvrátil obecně rozšířený mýtus mluvčí Hradní stráže Jiří Havel.
První zkušenosti a rozdíly
U Hradní stráže neexistují naprosto žádné rozdíly mezi muži a ženami. Všichni mají stejné povinnosti i možnosti. Oproti mužům mají příslušnice něžného pohlaví pouze tu výhodu, že mohou mít dlouhé vlasy, ale musí je nosit sepnuté.
První směnu u strážní budky zvládla každá ze tří členek Hradní stráže jinak. „Posledních 10 minut z první hodiny bylo opravdu krutých, protože jsem měla hodně nasazenou čepici a bolela mě z ní hlava. Pak už si ale zvyknete a člověk se poučí,“ prozradila Hanka.
Podívejte se, jak Hradní stráž nacvičuje střídání stráží a jak to za přítomnosti žen vypadá naostro:
„Pro mě byla horší ta druhá. Bylo to ještě v srpnu a začala mě neuvěřitelně pálit chodidla,“ popsala svou zkušenost Pavla. Hedviga byla naopak překvapená z relativně snadného průběhu. „Spíš se člověk obával, co od toho čekat,“ doplnila.
K pozoruhodným situacím podle vojákyň dochází během stráže v budce, kdy v té sousední pomáhají chránit Hrad mužští kolegové. „Když turisté vidí ženu na stráži, chtějí se fotit s ní. Před mojí budkou bývá kolikrát obrovský dav a před budkou kolegy postává jen pár lidí,“ prozradila pobaveně Pavla. Ta dodala, že návštěvníci se k ní zatím příliš dotěrně nechovali. Prý pouze v jednom případě postačil varovný úder pažbou pušky o zem a byl klid.
Nasazení předcházel výcvik
Aby mohla trojice žen pracovat u Hradní stráže, bylo nezbytné absolvovat měsíční intenzivní přípravný výcvik, který čeká každého adepta. Členky stráže se tu učily nezbytnou teorii i praxi, celý cyklus byl zakončen závěrečnými testy.
„Musely se například naučit, kdy mohou použít zbraň nebo jaký je místopis Hradu, aby mohly správně nahlásit, kde se něco v případě potřeby děje,“ dodal k tématu mluvčí Hradní stráže Jiří Havel. Ještě v předstihu musely ženy navíc projít dvouměsíčním základním vojenským výcvikem ve Vyškově.
Prohlédněte si fotografie z části směny, kterou se ženami Hradní stráže redakce Blesk.cz strávila:
