Nádraží Bubny v pražských Holešovicích se stalo zapomenutým historickým místem. To se má však v nejbližších letech změnit. Již několik let probíhají snahy lidí o jeho obnovu. Nyní se konečně ukazuje, že jejich aktivita nepřišla vniveč. V pondělí odstartovala výstava ohledně nové podoby nádraží. Zároveň s ní si organizátoři z Památníku Šoa „zabubnovali“ pro Bubny. A to není vše.

Došlo také k představení nové ulice, která by tu mohla vzniknout. Třída Nicholase Wintona by měla připomenout historii stanice. „To území tu vypadá dnes bizarně. My sem chceme nejen přitáhnout lidi, ale také ukázat význam tohoto místa. Právě odsud Nicholas Winton organizoval své transporty dětí, aby je zachránil, a tady je to memento příběhů. Navrhli jsme zároveň pražské místopisné komisi, aby ulice vedoucí kolem památníku byla právě Wintonova,“ řekl pro Blesk.cz ředitel Památníku Šoa Pavel Štingl.

Přestavba za 125 milionů

Náklady přestavby objektu nádraží Praha-Bubny jsou vyčísleny na 125 milionů korun. Projektování probíhá ze soukromých darů a z podpory Ministerstva kultury České republiky.

Do financování investice vstupuje také pražský magistrát. Projekt je připraven k přestavbě na druhou polovinu roku 2018, otevření památníku je plánováno za rok a půl po zahájení stavebních prací.

Kromě jiného má mít jedna ze zdí formu zabetonovaných knih. „Více než dvanáct metrů vysoký prostor vstupní haly je po celé své výšce zaplněn velkým množstvím betonových zkamenělých knih. Tato abstraktní pietní knihovna má atmosféru chrámové stěny, na kterou šikmo dopadají sluneční paprsky a vykreslují tak plně strukturu a různorodost knih připomínajících padesáti tisíc životních příběhů,“ uvedlo ke svému návrhu vítězné studio ARN.

Historie

Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s desetitisíci židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců.

„Dne 16. října roku 1941 byl z Prahy vypraven první židovský transport. Město poprvé zažilo podivný průvod lidí proměněných v čísla, procházející ulicemi z místa registrace na nádraží Bubny. V dalších letech bylo takto vypraveno na 50 tisíc pražských Židů do ghett a koncentračních táborů. Odcházeli za tichého přihlížení spoluobčanů. Provázelo je ticho mlčící většiny, které je stigmatem míst, kde se podivný rituál metropole odehrával,“ doplňuje Štingl na závěr.

Fotogalerie
24 fotografií