9°C
„V prvé řadě by měli turisté sledovat a nepodceňovat předpověď počasí pro lokalitu, do které chtějí vyrazit,“ říká Ján Korenko, horský záchranář oblastního střediska Vysoké Tatry a horský vůdce Tatryguide.
„Počasí neznamená pěkně nebo zataženo, ale jaká bude teplota v dané výšce, kde se chci pohybovat, jaká bude síla a směr větru, který nám znásobuje pocitovou teplotu, jaké jsou hlášené srážky dešťové nebo sněhové. Další věcí jsou aktuální podmínky na horách – jestli je tam sníh, led a v jaké nadmořské výšce se s ním mohou potkat,“ upozorňuje.
Je nutné podle předpovědi určit také správnou výstroj a oblečení. Plánovat a přizpůsobit túru nejslabšímu článku ve skupině. Nerozdělovat se. Nechodit na túry sám a bez nabitého telefonu. A v neposlední řadě vyrazit na túru ráno, aby byl čas na řešení případných problémů a včasný návrat. Že tohle všechno je jasné a automatické? Není. Jen ve Vysokých Tatrách loni v zimě horští záchranáři pomáhali bezmála dvěma tisícovkám osob.
I když ale prevenci nepodceníte, můžete se souhrou okolností dostat do problémů. Pokud máte telefonní signál, zavolejte na tísňovou linku a sdělte tyto informace: Odkud jste vyráželi, jaký byl cíl, jakou výstupovou a sestupovou trasu jste chtěli použít a zda jste na sestupu nebo výstupu.
„Zůstaňte stát na místě, abyste ještě více nezabloudili. Dobré je schovat se na závětrné místo a podle možností se zateplit – ale tak, abyste případně slyšeli záchrannou službu, která na vás může během pátrání volat. A když je to možné, pošlete fotografii toho, co vidíte, nebo GPS souřadnice. Také existuje aplikace Horské záchranné služby, kterou mohou turisté využít,“ vysvětluje Ján Korenko.
A co si vždy vzít s sebou? Lékárničku, světlo, dostatečné množství tekutin a také jídla. Ostatní výstroj by měla být sladěna s potřebami pro dané období, podmínky a počasí. Jak tvrdí odborník, téměř každá túra vyžaduje něco jiného. Mnoho neštěstí se nejen v horách odehrává, protože lidé přecení své síly, nebo naopak podcení podmínky, přípravu i případná varování a doporučení odborníků.
„Není chybou nebo slabostí, ale zkušeností a znalostí, když člověk túru v důsledku nepříznivého počasí ukončí a vrátí se šťastně domů a výstup absolvuje v lepším počasí a připravenější. Podchladit se a nastydnout a zahynout je možné i při plusových teplotách,“ upozorňuje Ján Korenko.
Proto je i v létě nutné nosit v batohu alespoň jednu vrstvu oblečení navíc, která dokáže zachránit život v nežádoucí situaci. „Naše společnost nabízí pro návštěvníky výstupy s vůdci nebo například lavinový kurz a předává jim cenné zkušenosti a vědomosti,“ říká Korenko.
Sám jako horský vůdce a záchranář zažil mnoho neuvěřitelných situací přímo v terénu. Třeba případ, kdy si český turista ve špatném počasí a horolezeckém terénu shodil batoh do doliny, protože mu překážel v pohybu. V něm měl všechny potřebné věci na přežití, následně se v daném terénu nedokázal pohnout.
Jeho výstroj už byla dole. Měl štěstí, že dolinou, kterou prochází málo lidí, šli turisté, kteří slyšeli slabé volání o pomoc. Nakonec to celé celkem dobře dopadlo, i když jednu noc – díkybohu – přežil bez věcí.
Co byste měli vědět o jištění?
Jak je to s pojištěním nejen do Vysokých Tater, ale také obecně v zahraničí? Na to odpovídá Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Podstatnou informací pro pobyt ve Vysokých Tatrách je to, že horská služba není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Proto doporučujeme sjednat si komerční cestovní pojištění. A to takové, které ji zahrnuje a kryje rizika spojená s lyžováním či vysokohorskou turistikou. Komerční pojištění se vztahuje i na některé další věci, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jako je například spoluúčast,“ říká Tichý.
„Pokud si tedy před cestou sjednáte cestovní pojištění a následně byste na Slovensku potřebovali lékařskou péči ať už při úrazu, nebo onemocnění, můžete se rozhodnout až podle situace. Buď předložíte doklad o cestovním zdravotním pojištění, nebo svůj český průkaz pojištěnce, který je zároveň Evropským průkazem zdravotního pojištění (EHIC). Ten se hodí, zejména kdyby váš případ spadal do výluk z komerčního pojištění. Obě varianty lze tedy kombinovat.“
Smutné září
Jak jsou Vysoké Tatry nebezpečné, dokládá i fakt, že za posledních sedm let v nich podle informací ČTK zemřely dvě desítky českých turistů, zatím poslední dva smrtelné případy se staly v září.
Umrzl pod vrcholem
Jen v krátkých kalhotách, lehké bundě, teniskách a s lehkým běžeckým batohem se vydal ve Vysokých Tatrách na trek Martin R. (†28). „Jsem v pořádku, ale musím přespat v horách,“ napsal 20. září. Už ale nedodal, že nemá dostatečné vybavení, a přitom se prudce zhoršilo počasí – místy napadalo až 30 centimetrů sněhu! Záchranáři ho z vrtulníku objevili po několika dnech mrtvého asi 50 metrů pod vrcholem Mlynického Soliska (2301 m n. m.).
Padal 30 metrů
Další Čech ve Vysokých Tatrách na konci září. Třiačtyřicetiletý horolezec, který neměl podle horské záchranné služby kompletní výstroj, padal asi 30 metrů pravděpodobně po uvolnění kamenů. Po pádu zůstal ležet v bezvědomí. K neštěstí došlo nad Ledovým plesem ve Zlomiskové dolině.
Do akce byl nasazen vrtulník, kterému se ale kvůli oblačnosti a chybějícím údajům o přesném místě neštěstí podařilo dopravit záchranáře do blízkosti horolezce až na druhý pokus. V té době byl muž mrtvý. Ze stěny byl následně vyproštěn i spolulezec českého horolezce.
VIDEO: V Tatrách od začátku 20. století zmizelo za nevyjasněných okolností okolo 40 osob.
