Češi na volby stále častěji „kašlou“. Politici se vytasili s voličskými průkazy i e-urnami
O výsledku letošních voleb může rozhodnout každý hlas. Někteří politici i aktivisté proto rozjeli kampaň, která má motivovat k vyřízení voličského průkazu. Ten mohou využít u voleb všichni lidé, kteří nebudou v době hlasování v místě trvalého bydliště. Čas na jeho vyřízení se ale pomalu krátí.
5. října začnou obecní nebo zastupitelské úřady předávat zájemcům, kteří v době voleb nebudou v místě svého trvalého bydliště, voličské průkazy. Žádost musejí voliči podat písemně s ověřeným podpisem. Poslední žádosti o průkazy přijmou úřady dva dny před volbami – tedy 18. října.
Čas je tedy už jen 11 pracovních dní. Někteří politici si proto dali za úkol upozornit voliče na možnost, že hlasovat lze i na průkaz. Jedním z nich je například prezidentský kandidát Michal Horáček. Informace o tom, jak získat volební průkaz, budou lidé dostávat na jeho stáncích, kde textař stále sbírá podpisy pro svou kandidaturu.
„Doufám, že se podaří zvýšit volební účast zejména mladých lidí, u nichž je tradičně bohužel spíše nižší a kteří často pobývají mimo své trvalé bydliště,“ říká ke své nové aktivitě Horáček.
Aplikace na voličský průkaz
Pomoc s vyřízením průkazů nabízí také internetová aplikace iniciativy Hlídač státu. Její zakladatel Michal Bláha je IT expert Horáčkova volebního týmu. Web zájemcům vygeneruje žádost pro příslušný úřad, pokud vyplní základní osobní údaje, číslo občanského průkazu a adresu. „Žádné osobní informace se neposílají přes internet, ostatně aplikace funguje i offline. Vše je hotové za dvě minuty,“ uvedl Bláha, podle kterého aplikaci za poslední týden využily tři tisícovky lidí. Odkaz na formulář je dostupný také přímo z rozcestníku Google.
Rady na ulici
Zvýšit zájem o volby se pokouší také Pirátská strana. Až do 10. října chce lidem v Praze, Brně i dalších městech pomáhat přímo na ulici s vyplňováním žádostí o voličský průkaz. U stánků budou prý také notáři a advokáti, kteří rovnou úředně ověří podpis, který je nezbytný k žádosti. Lidé už tak s ní mohou jít rovnou na úřad, nebo ji poslat poštou.
„Inspirovali jsme se v Americe a Británii, kde se lidé k volbám registrují. Akcí na podporu volební účasti připravujeme vícero. Měřítkem úspěšnosti voleb totiž není jen náš výsledek, ale i celková volební účast. V prvních letech po revoluci volili téměř všichni – dobrovolně. Věřili v pozitivní změnu, kterou demokracie přinese. Neúčast u voleb je pro mnohé určitá forma protestu. Přitom jediný protest je jít volit,“ shrnuje důvody pouliční akce šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Vývoj volební účasti | |
Rok | Volební účast v % |
2013 | 59,48 |
2010 | 62,60 |
2006 | 64,47 |
2002 | 58,00 |
1998 | 74,03 |
1996 | 76,41 |
zdroj: Volby.cz |
Volby přes internet
Kvůli stále nižší volební účasti mluví politici stále častěji také o elektronických volbách – tedy hlasování přes internet. Ve volebním programu to má například pravicová TOP 09. Poslanec Martin Plíšek v nedávném rozhovoru pro Blesk.cz řekl, že by strana chtěla internetové hlasování už v roce 2021 – tedy při příštích sněmovních volbách, budou-li v řádném termínu.
„My volby přes internet vnímáme jako možnost, vedle toho klasického způsobu hlasování, chceme pro ten systém využít systém datových schránek, o jejich zabezpečení a neprůstřelnosti snad není žádných pochyb,“ řekl k plánům strany Plíšek.
Podobně se k elektronizaci hlasování připojili také Piráti. „Zatímco v Estonsku se už léta volí elektronicky a ve většině vyspělých zemí jde hlasovat alespoň poštou, v České republice jsme zaspali dobu,“ říká šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Vnitro je zatím proti
V Estonsku použili poprvé elektronické hlasování při komunálních volbách už v roce 2005. Jenže podle ministerstva vnitra jde o čestnou výjimku. „Trend ve světě je teď spíše od elektronických voleb ustupovat. Jedinou výjimkou je právě Estonsko,“ řekl ke znovu ožívající myšlence náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
Elektronické hlasování jako dobrovolnou možnost by uvítalo také hnutí ANO Andreje Babiše a ve svém volebním programu ho má také hnutí Starostové a nezávislí.
„Základem je ale bezpečnost. Musí vzniknout národní autorita, která zajistí bezpečnost a vyloučí útoky i ze zahraničí,“ dodal k myšlence předseda hnutí STAN Petr Gazdík.
ČSSD se naopak obává, že by hlasování po internetu nemuselo být pro všechny tajné tak, jak o tom mluví zákon. Strana se proto raději kloní k myšlence se touto novinkou v Česku zatím nezabývat.
„Obávám se, že by při takovém hlasování nebyla garantována svobodná volba. Za plentou vám přece jen přes rameno koukat nikdo nemůže,“ řekl Blesk.cz před časem Sklenák.
Už při pohledu na ten trend volební účasti je vidět, že je potřeba pro podporu občanské aktivizace něco dělat. Zjednodušení voleb prostřednictvím internetového hlasování by jistě byla dobrá cesta.