9°C
„Byl jsem často v terénu, takže těch příběhů je hodně. Zůstal ve mně ale jeden, který se odehrál zhruba před sedmi lety. Existovala tehdy pětičlenná skupinka bezdomovců, která se hodně pohybovala kolem Národní třídy. Byli tam Tomáš, Pavel, Dave nebo Renata a měli přezdívky jako třeba Kladivo či Čára. Všem bylo od třiceti do padesáti let. V noci pobývali na Břevnově, kam jezdili tramvají. Jednoho dne jsme se dozvěděli, že Tomáš zemřel. Byl to můj vrstevník,“ začal vyprávět sled událostí Jakub Marek, který se prací s bezdomovci živí.
Po úmrtí tohoto mladého bezdomovce ho ostatní začali oplakávat. „Tomáš před svou smrtí bydlel s Pavlem. Šel jsem tedy za ním a povídali jsme si o tom. On tehdy říkal, že je to hodně smutné, ale že to nějak zvládne. Asi týden na to jsem se dozvěděl, že zemřel také. Člověk pak přemýšlí nad tím, jestli jsem ho nemohl nějak zachránit,“ pokračoval Jakub Marek.
Bezdomovci podle něj žijí v neuvěřitelné sounáležitosti, jsou zvyklí být spolu prakticky nepřetržitě. Je pak pro ně velice těžké se s podobnou ztrátou vyrovnat. Smutný příběh bohužel příliš dobrých zvratů nepřinesl. Lidé v této skupince podle Jakuba zemřeli hlavně na selhání jater, protože pili alkohol v kombinaci s onemocněním žloutenkou typu C.
Poslechněte si, co Jakub Marek k smutnému příběhu dodal:
„Ta skupina na sobě byla opravdu velice závislá. Během půl roku čtyři z pěti těchto lidí zemřeli. Zbyl jen poslední, kterého poté uvěznili, takže tento tragický půlrok přežil. Nedávno jsem ho viděl, jak si mluví sám pro sebe a tvrdí, že mluví právě s mrtvými z této party,“ dodal Jakub Marek.
Pomalá sebevražda
Psychický stav v souvislosti s velice chatrným zdravím je podle pražského sociálního pracovníka kombinací toho, že svým životním stylem tito lidé bez přístřeší prakticky pozvolna páchají sebevraždu. „Tento případ byl velice náročný a byla to doba, kdy jsem o umírání bezdomovců začal přemýšlet,“ uvedl k tématu závěrem Jakub Marek. Se spolkem „Bezdomovci, lidé jako my“ z tohoto důvodu provozuje na Facebooku virtuální Bezdomovecký hřbitov, kde se lidé mohou symbolicky se zemřelými bezdomovci naposledy rozloučit.
