Podle soudkyně Jitky Stibralové musí stát vysvětlit, proč přenechal budovu původně bezúplatně, a o rok později vyčíslil takto vysoké náklady. „Proč byl v březnu bezúplatný právní vztah a o rok později se argumentuje náklady v řádu statisíců,“ upřesnila ve čtvrtek soudkyně.

Stát chce po aktivistech peníze za období od loňského 3. března, kdy aktivistům skončila smlouva o výpůjčce objektu, do začátku října, kdy od státu nemovitost získala Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC).

Podle zástupce ÚZSVM se aktivisté na úkor státu bezdůvodně obohatili, když za užívání budovy a pozemku neplatili žádné nájemné. „Částka byla stanovena podle znaleckého posudku,“ řekl mluvčí úřadu Radek Ležatka. Žalobce dodal, že aktivisté sice platí 1000 korun denně, jde ale o smluvní pokutu za užívání, nikoliv o nájem.

Právní zástupce Virtové Pavel Uhl a zástupce Kliniky Pavel Čižinský s žalobou nesouhlasí. „Institut bezdůvodného obohacení není nástroj, který by navazoval na smluvní vztahy, ale na faktický stav. Žaloba neobsahuje tvrzení, oč byl žalobce ochuzen,“ řekl u dnešního jednání Uhl. Čižinský dodal, že ze strany státu ani nebylo možné budovu pronajmout.

Čižinský také kritizoval stanovení nájemného, které by podle státu měli aktivisté zaplatit. Znalecký posudek podle něj vychází z ceny pozemku, ne z ceny budovy. Budova sama je podle něj bezcenná a pro potenciálního kupce přítěží, pozemek je prý prodejný spíše jako stavební parcela.

Stibralová se také ptala na důvod, proč stát smlouvu Klinice neprodloužil, když původně možnost prodloužení připouštěl. „Ptám se, jestli to má souvislost s tím, že stát začal ty budovy potřebovat,“ tázala se soudkyně.

Důvody neprodloužení smlouvy

Podle žalobce nebyla smlouva prodloužena kvůli tomu, že byl objekt kolaudován jako plicní zdravotnické zařízení, což v době uzavření smlouvy stát nevěděl. „Užívání budovy v rozporu s kolaudačním stavem je nezákonné,“ řekl zástupce státu. Platné kolaudační rozhodnutí ale prý stát nemá.

„Pokud objekt nemá kolaudaci a vznikl před platností stavebního zákona, je možné ho používat v souladu s tím, co odpovídá jeho stavební povaze,“ reagoval Uhl. Upozornil také na to, že stát na ostrahu vynakládal každý měsíc 200 tisíc korun. Poté, co budovu poskytl aktivistům, hlídání platit nemusel.

O vyklizení budovy rozhodl pravomocně soud na počátku září, aktivisté v budově nadále zůstávají. Vystěhovat by se měli do měsíce od písemného doručení rozhodnutí. Do budovy chce SŽDC po rekonstrukci přestěhovat část svých zaměstnanců.

Klinika chce žít dál

Aktivisté upozorňují na to, že stát se svým majetkem nenakládá dobře a objekt, ve kterém Klinika sídlí, několik let pod jeho správou chátral. Kritizují i plánovanou rekonstrukci. Požadavek na vyklizení je podle nich v rozporu s dobrými mravy.

Klinika pořádá přednášky, koncerty, dílny či jazykové kurzy, zaměřuje se také na pomoc migrantům. V minulosti se stala terčem útoku žhářů zřejmě ze strany extremistů, policie však případ odložila kvůli nedostatku důkazů. V objektu byla také několikrát nahlášena výbušnina, nikdy se žádná nenašla.

Fotogalerie
10 fotografií