10°C
„Hořická soustava žulových kašen, která pochází z druhé poloviny 19. století, nemá v celém Česku obdoby, její restaurování a uchování pro další generace bylo takřka povinností,“ říká starosta Hořic na Šumavě Martin Madej. Jejím úkolem bylo zásobování městečka pitnou vodou, význam měly potrubím propojené nádrže i pro případ požárů a dal se z nich napustit i blízký rybník.
Poprvé se na opravě kašen začalo pracovat v roce 2014, práci předcházel rok příprav. „Okolí se v uplynulých desetiletích upravovalo a hlavně navyšovalo, takže kašny byly pod úrovní terénu. Stejně tak v minulosti docházelo k jejich nepříliš profesionálním opravám, což také zanechalo následky,“ podotýká starosta.
Podle restaurátora trvala práce na jedné kašně asi 4 měsíce. „Některé byly zcela demontovány. Následně bylo zhotoveno podloží s železobetonovým základem, včetně systému rozvodů vody, odpadu, a následně byly opětovně kašny sestaveny,“ říká Lukáš Hosnedl.
Nejzajímavější podle něj bylo hledání přívodu a odvodu vody. „Nacházeli jsme i původní litinové trubky větších rozměrů a délek, které však nebyly funkční a muselo se nalézt další řešení. Jelikož soustava kašen funguje na principu přepadu vody, musí vše dobře navazovat,“ vysvětluje odborník, který zrestauroval například Mariánský sloup a klášterní kašnu v Třeboni a další objekty v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Blatné nebo Rožmberku nad Vltavou.
Video: Český Krumlov od svítání do soumraku
