Zástupci měst, obcí a policie mají jasno – retardéry jsou snadným řešením všude tam, kde je třeba snížit rychlost. A tak se před „prahy“, jak se jim lidově říká, brzdí ostošest. Jenže to je právě problém.

„Kromě nepohodlí pro cestující, poškozování pneumatik i tlumičů a hlučnosti v okolí mají vliv i na znečišťování ovzduší,“ řekl Blesku mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka. „Po zpomalení či zastavení vozu před zábranou musí řidič znovu zařadit a přidat plyn, čímž se zvýší výskyt oxidů dusíku i prachových částic,“ uvedl.

Na řadě míst v Praze jsou retardéry umisťovány i zcela nesmyslně. Například ve Vratislavově ulici, kde řidiči jezdí už tak pomalu kvůli dlažebním kostkám. „Občas je najdeme i v ulicích, kde za den projede třeba i jediné auto za hodinu,“ dodal Vomáčka. „Praha se přitom snaží užívání retardérů vyhýbat,“ řekl Blesku mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Prahy bez kontrol a povolení

O umístění zpomalovacích prahů rozhodují samostatně obce, městské části a státní policie. Počet retardérů a jejich umístění se ale nikde neeviduje. Za kontrolu jejich stavu je zodpovědný správce místní komunikace, poškozené prahy se však většinou mění, až když zeje v silnicích místo nich díra nebo ohrožují provoz. „Donedávna ani nebyly schválené standardy pro dlouho používané asfaltové prahy, takže se vlastně jednalo o černé stavby,“ uvedl Vomáčka.

Víte, že...

Například britský výzkum zjistil, že retardéry způsobují o 47 % vyšší průměrnou spotřebu projíždějících aut. Plánuje se tak jejich rušení.