Takovou „prázdninovou“ cestu má za sebou cestovatelka a přírodovědkyně Alena Žákovská (55) z brněnského Ústavu experimentální biologie. Pustiny vyprahlého australského kontinentu prokodrcala v rodinném týmu se svým synem Štěpánem (13) a přítelem Milanem Daňkem (55), známým cestovatelem z blanenského sdružení Horizont.

„Ani nám už nechybí společnost mravenců, komárů, pavouků, hadů a štírů, na kterou jsme již přivykli. Vedle toho, že jsme zdraví, těší nás splněný cíl výpravy. Dosáhli jsme míst, které v roce 1969 navštívila československá vědecká expedice, která zaznamenala mizející život kmene Rembaranků,“ hlásila nadšeně Žákovská z Darwinu při návratu domů z paluby letadla.

Cestovatelé staré Rembaranky našli!

Dobrodružná expedice skončila zaslouženým úspěchem. A neuvěřitelným shledáním! Brněnské rodině se totiž v liduprázdné australské buši podařilo setkat s posledními příslušníky kmene Rembaranka, zapomenutých původních obyvatel Austrálie. A co více: „Setkali jsme se s posledními osmi lidmi, kteří ještě mluvili původním kmenovým jazykem. Jejich děti mu ještě rozumí, ale už jej neumí,“ popsal zážitek cestovatel Daněk.

Se svou partnerkou pak ukázali domorodcům půl století starou knihu o expedici „A znali jen kámen“ od Josefa Brinkeho. Staří Rembarankové, které tehdy pro svět objevili právě českoslovenští vědci, prý hned poznávali stará místa, sebe i známé. „Ženy si dokonce obrázky z knížky fotily mobilem,“ popsal civilizační posun Daněk.

Cestovatelé zároveň zjistili, že domorodci už nejsou v Austrálii nuceni živořit v rezervacích a jejich děti už úřady neposílají k převýchově. Bydlí v montovaných domcích a mají i elektřinu.

Velkou část svého území navíc dostali domorodci zpět. Původní způsob života lovců a sběračů je však u nich již minulostí. Rodinný tým cestovatelů z Brna tak potvrdil věštbu, kterou jejich českoslovenští předchůdci před půlstoletím vyslovili.

Co zjistila československá expedice před půlstoletím?

„Přijeli jsme do Austrálie v hodině dvanácté. Civilizační proces mezi domorodci probíhá neobyčejně rychle, původní kultura však stejně rychle zaniká. Za deset – patnáct let bude obtížné najít někoho, kdo bude umět vysvětlit smysl starých skalních maleb a vyrobit kamennou sekyru. Je to konec doby kamenné. Blíží se den, kdy z buše odejde poslední Austrálec, aby se usadil v hliníkovém domku ve vládní osadě nebo v misii. Bude to jen přirozené pokračování cesty, kterou domorodci nastoupili před lety, když vykročili z doby kamenné do dvacátého století. Cesty, z které už není návratu zpět.“

Josef Brinke, A znali jen kámen, 1971

Víte, že: Alena Žákovská a Milan Daněk při svém zkoumání přírodních národů procestovali kus světa. Věnovali se například kmenům rovníkové Afriky, Amazonie, Bornea nebo Nové Guineje. O cestách natočili řadu dokumentárních filmů.

Expediční tým

Alena Žákovská (55). Přírodovědkyně v oboru molekulární biologie a imunologie. Účastnila se výprav do těžce přístupných míst na všech sedmi světadílech planety. Vedle poznávání života domorodých obyvatel, ji lákají vrcholy hor. Je výborná sportovkyně, mj. bývalá reprezentantka v ultramaratonu, mistryně ČR ve vytrvalostně silovém pětiboji. Před časem úspěšně překonala vážnou boreliózu.

Milan Daněk (55). Sociální pedagog, člen Syndikátu novinářů. Stál za zrodem projektu cest mezi geograficky izolovaná etnika „Harrerův svět“ i řady dalších projektů a aktivit. Píše a filmuje. Dokumenty, zpracované ve studiu Audiovisual, získaly několik prestižních ocenění.

Fotogalerie
11 fotografií