Minimální mzda až 17 tisíc? Odboráři EU vyrazili do boje i za Česko
Nízké mzdy v České republice už neřeší pouze tuzemští odboráři a politické strany. Ve své nejnovější kampani se proti nim postavily i odbory EU. Upozorňují na to, že se odměny zaměstnanců z východní Evropy začaly znovu vzdalovat odměnám pracovníků v Evropě západní. Rozjely proto akce, které mají za cíl stav napravit. Jejích středobodem je zejména vyjednávání o novém způsobu výpočtu minimálních mezd. Podle něj by českým zaměstnancům náležela odměna alespoň 17 tisíc.
Podle Evropské konfederace odborových svazů (ETUC) je velkým problémem, že zaměstnanci ve východní části Evropské unie stále nedostávají ani poloviční mzdy v porovnání se svými západními protějšky.
„Rozdíl v platech na východě a západě je šokující,“ řekla k tomu tajemnice ETUC Esther Lynchová. Například Češi v průměru dostávají necelých 37 procent průměrné mzdy západních zemí.
Situace je přitom podle statistik odborů horší než před deseti lety. Ještě v roce 2008 se Češi totiž blížili 39 procentům průměrné mzdy. V podobné situaci jsou i zaměstnanci v okolních státech.
„Pracovníkům z východní části EU by měly mzdy růst rychleji než inflace,“ uvedla Lynchová s tím, že je třeba přestat pracovníky z východní části Unie zneužívat. Jedním z nejvyšších cílů ETUC je především zvýšení minimální mzdy na 60 procent průměru.
Kdybychom se začali řídit doporučením odborářů, byla by tak minimální mzda v České republice letos zhruba 17 tisíc. To by podle Lynchové vedlo k tomu, že by se zvedly odměny i celkově. V budoucnu by navíc mohly být ještě vyšší.
„Vše je ale v rukou národních odborů,“ upozorňuje tiskový mluvčí ETUC Julian Scola pro Blesk.cz. ETUC podle něj nemůže za odboráře vyjednávat na národní úrovni. „Našim členům ale můžeme pomoci a pomáháme s vyjednáváním lepších podmínek pro zaměstnance nadnárodních společností,“ dodal na závěr zástupce.
ČMKOS: S kampaní se inspirovali u nás
Šéf českých odborů Josef Středula v první řadě zdůraznil, že pro něj kampaň není novinkou. „ČMKOS svoji kampaní inspirovala Evropskou odborovou konfederaci,“ řekl Blesk.cz Středula s tím, že předlohou se pro ETUC stala česká kampaň Konec levné práci. Evropské odbory se podle Středuly dokonce letos přijedou podívat na mítink ČMKOS.
Podle Středuly by mělo být prioritou každé vlády, aby lidé dostávali slušné mzdy. V tom je prý přínosná i role odborů a vláda by podle něj měla mít zájem, aby zaměstnanci měli možnost o svých mzdách vyjednávat kolektivně. „Tam, kde působí odbory a vyjednává se kolektivní smlouva, mají zaměstnanci o více než 40 tisíc korun ročně vyšší mzdu než ve firmách bez odborů,“ vysvětlil Blesk.cz Středula.
Svaz průmyslu podobné úvahy odmítá
Plány evropských odborářů se ale nelíbí Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Souhlasíme s tím, aby úroveň minimální mzdy byla na úrovni 40 % průměrné mzdy, kde bychom ji doporučovali dlouhodobě udržovat,“ řekla k tomu Blesk.cz ředitelka Zaměstnavatelské sekce svazu Jitka Hejduková.
Podle ní je třeba si na vyšší mzdy počkat. Pokud by se odměny zvýšily nyní, znamenalo by to podle Hejdukové snížení peněz na investice. Což by prý Češi možná nepocítili rovnou, ale třeba za deset let.
Zároveň je podle Hejdukové nutné vzít na vědomí, že zvyšování platů je v České republice drahé. Vyplývá to podle ní z analýzy mezd v ČR, kterou si Svaz průmyslu a dopravy nechal vypracovat. „Česká republika se řadí k zemím s jedním z nejvyšších podílů odvodů na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatelů na mzdách a platech. To znamená, že každá koruna investovaná do hrubých mezd českých zaměstnanců stojí zaměstnavatele mnohem víc než ve většině evropských zemí,“ vysvětluje Hejduková.
Ministerstvu práce se nelíbí statistiky, ze kterých evropští odboráři vycházejí
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Irena Dlesková v první řadě odmítla, že by se v Česku zvětšoval rozdíl mezd oproti těm západním. „Od roku 2014 patří nárůst mezd v ČR k těm dynamičtějším a je vyšší než u západních zemí,“ vysvětlila Dlesková s odkazem na statistiku OECD.
S odboráři se ale Dlesková shoduje na tom, že jsou pro dobré platy zaměstnanců důležití. „Jedině v případě sjednávání mzdy v kolektivní smlouvě je postavení obou smluvních stran vyrovnané,“ řekla mluvčí s tím, že tak zaměstnanci mají větší šanci prosadit své představy o navýšení mezd.
Na závěr ale Dlesková za MPSV odmítla představu odborářů o výši minimální mzdy. Podle mluvčí rostla minimální mzda výrazně od roku 2014. Dodala, že od začátku roku 2018 by měla poskočit o dalších 1200 Kč nahoru. Podle ní tak není pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti mohla dosáhnout na 60 procent průměrných mezd.
MINIMÁLNÍ MZDA V ROCE 2018 PODLE PROFESÍ --> ZDE
To tvrdím stále ale je to prd platný.Zvednou platy a vše se zdraží.