Proti teroru vyrazil demonstrovat i král: „Nemám strach,“ hřímá Barcelona

„Naplňme ulice mírem a svobodou,“ vybídla radnice druhého největšího města Španělska po atentátech spáchaných v Barceloně a v nedalekém letovisku Cambrils 17. a 18. srpna. K útokům se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

První řady průvodu desítek tisíc lidí za obřím transparentem „No tinc por“ (katalánsky Nemám strach) byly na přání radnice vyhrazeny představitelům složek, které se od prvního okamžiku staraly o oběti: policistům, hasičům, zdravotníkům, taxikářům, obchodníkům i obyvatelům barcelonské třídy La Rambla, kde došlo k hlavnímu útoku.

Vedle krále se demonstrace zúčastnil i premiér konzervativní vlády Mariano Rajoy a další španělští politici.

Otec chlapce (†3) zavražděného v Barceloně objal imáma. Muslim se rozplakal

„Nejlepší odpovědí je mír“ a také „Ne islamofobii“ si bylo možné přečíst na transparentech. V davu bylo vidět i ženy a muže v typickém muslimském oblečení, a to i v bezprostřední blízkosti panovníka.

Mnoho demonstrantů přišlo s katalánskými vlajkami. Z davu zazněly i kritické výkřiky na adresu krále, mimo jiné za jeho podporu exportu zbraní do Saúdské Arábie.

Poměrně krátký pochod má skončit na Katalánském náměstí v rušném centru Barcelony. Právě odtud vyjel ve čtvrtek 17. srpna kolem páté hodiny odpoledne po promenádě La Rambla atentátník s autem, kterým zabil 13 lidí. Na útěku zavraždil ještě jednoho muže, s jehož vozem ujel policejní hlídce. Útočníka, jímž byl mladý Maročan Júnis abú Jakúb, policie zastřelila v pondělí nedaleko Barcelony.

Policie zastřelila Maročana, který v Barceloně zabil 13 lidí. Byl opásán výbušninami

Několik hodin po barcelonském útoku najelo pět dalších teroristů s autem do lidí ve městě Cambrils asi sto kilometrů od Barcelony. Tyto útočníky policie zastřelila na místě krátce poté, co s vozem několik lidí zranili, z toho jednu ženu smrtelně.

Podle vyšetřovatelů oba útoky spolu souvisely a má je na svědomí teroristická buňka 12 osob. Dvě z nich jsou nyní ve vězení, dvě jsou vyšetřovány na svobodě a ostatní zastřelila policie nebo zemřeli při explozi v Alcanaru.

Demonstrace v Barceloně, která měla symbolizovat jednotu Španělska proti terorismu, se zúčasnily tisíce lidí. Ústředním sloganem bylo „Nebojíme se“. | Reuters

Masovou demonstraci proti terorismu podobnou té dnešní zažila Barcelona 12. března 2004, kdy do ulic katalánské metropole vyšlo 1,2 milionu lidí. Stalo se tak den po útocích na vlaky v Madridu, při nichž džihádistická buňka zabila 191 lidí a na 2000 dalších zranila.

V čele Katalánska stojí separatisté, toužící odtrhnout region od Španělska. Ačkoli mezi ústřední vládou a regionálním vedením panují rozpory, barcelonská manifestace měla být příležitostí uzavřít příměří, poznamenala AFP. Dodala, že nedaleko od Rajoye kráčel šéf katalánské vlády Carles Puigdemont, odhodlaný uspořádat 1. října referendum o sebeurčení, a to navzdory nesouhlasu Madridu.

Teroristé z Barcelony se omylem vyhodili do vzduchu. Plánovali útok se 120 bombami

Rajoy, který bývá často obviňován z přilévání oleje do ohně sporu kolem statusu Katalánska, v předvečer demonstrace hovořil o lásce ke Katalánsku a k Barceloně a chválil katalánskou policii, která do sta hodin od atentátu dokázala zneškodnit celou teroristickou buňku. Demonstrace podobné té barcelonské byly ohlášeny také z Madridu, Valencie a Viga.