Brali podporu, ale za šrot dostali tisíce. Dávky chtějí i lidé s domy a bazény

Muž dlouhodobě pobíral dávky v hmotné nouzi, protože uvedl, že bydlí v bytě sám. Při kontrole ovšem úředníci zjistili, že si k sobě nastěhoval partnerku, která vlastní velký dům. A dokonce se jim narodilo dítě. Jiný pár zase ve svých žádostech opakovaně uváděl, že nemá žádný příjem. Muž ovšem pravidelně vozil do sběrny železný šrot a díky tomu si vydělával desítky tisíc korun.

Jde o typické případy zneužívání sociálních dávek, které v uplynulých měsících odhalili kontroloři úřadu práce. Celkem jen v první polovině letošního roku provedli více než 63 tisíc šetření a zrušili vyplácení celkem 774 vyplácených dávek. Stát tak na vychytralých lidech ušetřil více než 20 milionů korun. Za celý loňský rok úřad uskutečnil 161 tisíc kontrol a odebral 2335 dávek. Šlo o dávky v hodnotě 49,5 milionů korun.

Matka chtěla po nezaměstnaném synovi likvidační nájem, peníze chtěl „vytřískat“ z úřadu práce

Přivýdělky i zatajené domy

„K neoprávněnému pobírání dochází u většiny druhů dávek. Jedná se hlavně o příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí, v menší míře pak o příspěvky na péči nebo dávky mimořádné okamžité pomoci,“ říká mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková. Výjimečné podle ní ale nejsou ani případy neoprávněného pobírání rodičovského příspěvku nebo podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.

Lidé se snaží pravidla obcházet různě. Zatajují třeba vlastnictví domů či bytů i to, že žijí s více lidmi. Jiní si zase „načerno“ přivydělávají a pak si tajně kupují různé věci, na které by podle toho, co o své životní situaci říkají, neměli mít peníze. Často jejich nenahlášení partneři mají majetek nebo příjmy.

Úředníci provádějí kontroly přímo v domácnostech žadatelů o dávky a často využívají přímo znalosti místních poměrů. Běžná je také spolupráce s policií. Když například policisté zjistí, že si někdo pravidelně přivydělává prodejem šrotu ve sběrnách, nahlásí to úřadu práce, který pak provede šetření skutečné situace.

Nad 5000 korun? Trestný čin

Při odhalených nesrovnalostech nejčastěji dojde k odebrání dávky a dotyčný pak musí neoprávněné peníze vrátit státu. V případě, že jde o cílené zneužívání dávek nebo podvody, může jít o trestný čin. „Jestliže se jedná o částky vyšší než 5000 korun a existuje podezření na spáchání trestného činu, předává celou věc orgánům činným v trestním řízení,“ vysvětluje Beránková.

Chybí tisíce řidičů i kuchařů. Tahle povolání Čechům „nevoní“

Tyto finty lidé také zkoušeli:

• Muž pobírající příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, si pořídil venkovní bazén. Prozradil ho vysoký nedoplatek za vodné a stočné, protože spotřeba vody mu rapidně stoupla.
• Žena požádala o vyplacení dávky mimořádné okamžité pomoci, jako důvod uvedla, že byla oloupena o peníze, když upadla do bezvědomí. Své tvrzení doložila protokolem o trestním oznámení. Úřad dávku poskytl, ale později se při vyšetřování policie ukázalo, že si všechno vymyslela.
• Žena, která pobírala příspěvek na péči, zemřela. Jenže její manžel, který o ni pečoval, její smrt nenahlásil a příspěvek na péči pobíral dále. Pravda se ukázala až kontrolou v evidenci obyvatel, za škodu 400 tisíc korun byl muž dokonce podmínečně odsouzen.
• Žena požádala o dávky hmotné nouze s tím, že se zdržuje na trvalé adrese. Do žádosti uvedla, že nevlastní žádnou nemovitost. Při neočekávané kontrole byla sice na uvedené adrese zastižena, ale ukázalo se, že je byt téměř prázdný. Žena uvedla, že byt bude prodávat a vlastní další.