9°C
Česká pivní horečka: Minipivovarů rychle přibývá, zpomalují vylidňování venkova
V Česku by mohla být během několika let až tisícovka minipivovarů, tedy více než dvojnásobek současného počtu. Je o tom přesvědčen sládek Tomáš Mikulica. Současný vývoj mu dává za pravdu, zhruba každý týden totiž otevře nový minipivovar. Také podle svazu minipivovarů jsou rodinné a malé regionální podniky hitem, a to nejen ve větších městech, ale i na venkově. Dokonce stojí i za rozvojem pivního turismu.
Sládek Tomáš Mikulica pracuje v minipivovaru v Chýni u Prahy už 23 let. Začínal ve velkém zavedeném pivovaru, ale protože chtěl vyrábět pivo sám, odešel. „Když jsem začínal, bylo v Česku šest minipivovarů, takže vám tenkrát nemohl nikdo s ničím poradit. Člověk si musel poradit sám nebo u lidí z velkého pivovaru,“ vzpomíná v rozhovoru pro Blesk.cz.
Dnes existuje v Česku nejméně 370 minipivovarů a podle některých odhadů je jich dokonce už více než 400. Ročně vznikne zhruba pět desítek nových a zatím to nevypadá, že by se tento rozvoj nějak dramaticky zpomalil. Od roku 1989 zaniklo podle webu Pivovary.info jen 23 minipivovarů.
„Myslím, že to zastaví až na úrovni 1000 pivovarů. Do tohoto čísla tady máme trh a poptávku. Třeba Praha vůbec není nasycená a jsou i další větší města, kde žádné minipivovary nejsou,“ je přesvědčen sládek Mikulica, který situaci na trhu sleduje a sám objíždí i konkurenční minipivovary. Podnikatelé podle něj přišli na to, že provozování restaurace s minipivovarem je lákadlem pro zákazníky. „Návratnost je dnes navíc kratší, cena piva šla hodně nahoru a je vyšší marže,“ dodává.
Pivní turismus zpomaluje vylidňování
Menší a rodinné pivovary si mezi Čechy získávají oblibu. Podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos je až 80 procent lidí ochotno ochutnat nové pivo z regionálního minipivovaru a dvě třetiny lidí do něj zavítají, pokud na něj neplánovaně narazí. Každý sedmý turista dokonce při výletech vyhledává tyto podniky jako zajímavé cíle. Naopak jen menšina Čechů pivo z minipivovarů odmítá a preferuje zavedené značky.
„Minipivovary jsou hitem nejenom ve velkých městech, ale především v malých městečkách a vesnicích. Jsou zde významným ekonomickým a kulturním centrem venkova. Podporují turistický ruch, dávají lidem práci a zabraňují vylidňování venkova,“ myslí si Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Podle něj vznikají i speciální pivní stezky, které zatraktivňují jinak turisticky „mrtvé“ lokality.
Produkci piva v Česku stále absolutně dominují velké pivovary. Ty malé z celkových 20 milionů hektolitrů piva ročně uvaří jen asi 2 procenta. Za minipivovar je považován takový, který nevyrobí více než 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Pro srovnání: největší tuzemský pivovar Plzeňský prazdroj ročně vyrobí přes 10 milionů hektolitrů.
Svaz: Vzniknou řetězce minipivovarů
Některé větší pivovary dokonce začínají uvažovat o zakládání vlastních minipivovarů nebo o jejich kupování těch malých. „Uvažujeme o různých možnostech využití flexibility malých pivovarů,“ řekl například pro ČTK ředitel marketingu a strategie Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie. Naproti tomu třeba pivovar Staropramen o něčem takovém neuvažuje.
Podle Šuráně ze svazu minipivovarů se případné větší aktivity dají čekat až později s dalším rozvojem. „Já tomuto oboru předpovídám dalších deset let růstu a uvidíme, kdy přijde doba, kdy velké koncerny vytvoří řetězce minipivovarů,“ uvedl.
