Konec vaření piva v Česku? Chybějí sládci, menší pivovary už trpí

Sládek Tomáš Mikulica pracuje v minipivovaru v Chýni u Prahy už 23 let. Začínal v pivovaru Starobrno, ale protože chtěl vyrábět pivo sám, odešel. „Když jsem začínal, bylo v Česku šest minipivovarů, takže vám tenkrát nemohl nikdo s ničím poradit. Člověk si musel poradit sám nebo u lidí z velkého pivovaru,“ vzpomíná v rozhovoru pro Blesk.cz.

„Výroba piva mě zajímala a bavila vždycky. Byl jsem z pivovarské rodiny, ale ve velkém pivovaru jsem nikdy nedělal pivo od začátku do konce. Tím, že jsem nastoupil do Chýně, jsem si splnil svůj sen,“ říká Mikulica, který je milovníkem piva a rád ochutnává i pivo své konkurence.

Až 50 nových pivovarů ročně

Založit minipivovar je dnes mnohem snazší, než před lety. Nepřekvapuje tak, že během dvou desetiletí se otevřelo téměř 400 nových minipivovarů a ročně přibývá 40 až 50 dalších. Češi si návštěvy minipivovarů oblíbili a neváhají si za různá speciální piva i připlatit, takže se vznik nových pivovarů dá očekávat i v následujících letech.

Zámek Svijany je plný prastarých pokladů! Zachránil ho místní pivovar

Stále více pivovarů ale začíná řešit zásadní problém v podobě chybějících sládků. Jak upozorňuje například Asociace malých a středních podniků (AMSP), absolventů oboru pivovarník-sladovník začíná být nedostatek. Ročně jich brány škol opouští přibližně 15, což je málo. Důvodem je pravděpodobně i skutečnost, že se obor vyučuje pouze na třech tuzemských školách.

S dalším masivním rozvojem minipivovarů tak může nastat zásadní problém, protože pivo nebude mít kdo vařit. „Toto řemeslo nelze například nahradit cizinci na krátkodobý pobyt. Nejenže se jedná o dost specifickou profesi, ale sládek by měl mít ke svému produktu i osobní vztah a měl by být s jeho výrobou dlouhodobě spojen,“ je přesvědčen předseda AMSP Karel Havlíček.

Sládek na čtyřech působištích

Nepříznivou situaci potvrzuje i sládek Mikulica. „Je to dlouhodobější trend. Někdy se to řeší tak, že jeden člověk je hlavním sládkem ve dvou, třech i čtyřech pivovarech, objíždí si to a všude má nějaké zástupce. Dneska se to s mobilem a internetem dá řešit i takto, ale podle mě to není dobře,“ popisuje sládek s tím, že se taková praxe může negativně projevit v kvalitě piva. „Člověk si to pivo má dělat od začátku do konce sám,“ dodává.

Jednou z cest, jak situaci vyřešit, je například rozvoj rekvalifikačních kurzů. Ty podle Sládka Mikulici mohou pomoci, ale má to své limity. „Je to určitě cesta, ale lidé si nesmí myslet, že za pár měsíců rekvalifikace budou lepší než vyučení lidé s dlouhou praxí. Běžně se totiž sládek učí tři roky a potom ještě získává praxi,“ vysvětluje Mikulica.

Vesnice vymírají. Mizí z nich i hospody, potraviny a služby, varují podnikatelé

Běžný rekvalifikační kurz, který nabízí například brněnská Beer Academy ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, má rozsah mnohem menší. V tomto případě účastníci projdou programem v délce 300 hodin, z toho 122 hodin má teorie a 178 hodin praxe. „Rekvalifikační kurz využijí ti, kteří si chtějí splnit svůj sen být sládkem, nebo chtějí provozovat vlastní pivovar. Účastníci si osvojí znalosti ve výrobě a obsluze,“ upřesňuje zakladatel akademie David Janda.

VIDEO: Pivnice v Bruselu nabízí návštěvníkům více než 3000 druhů piv