Babiš nechce vysedávat ve Sněmovně. Poslanecký post by jako premiér rád nechal náhradníkovi
Andrej Babiš (ANO) mluvil už několikrát o tom, že ho vysedávání v Poslanecké sněmovně jako ministra zdržovalo od práce. Prosazuje proto zavedení klouzavého mandátu, tedy pokud se poslanec nebo senátor stane ministrem, nastoupil by na jeho místo náhradník. Zda by se to týkalo i funkce premiéra, na kterého aspiruje, chvíli váhal. Nakonec Blesk.cz řekl, že ano. Jenže klouzavý mandát se v případě prosazení příští Sněmovny ještě týkat nebude.
„Na rozdíl od tradičních politiků opravdu dodržuji svůj volební slib, takže nekecám, ale makám,“ omlouvá Andrej Babiš svou nízkou účast na jednání Poslanecké sněmovny. Že je mu práce mezi poslanci nepříjemná, mluví od svého zvolení v roce 2013. Kdy mu k funkci zákonodárce přibila také ještě funkce ministra financí a vicepremiéra.
Od té doby mluví o změně fungování zákonodárného sboru. Chce snížit nejen počet poslanců a senátorů.
„Místo 281 poslanců a senátorů by nám stačilo 101 poslanců. Určitě to bude ve volebním programu,“ napsal si šéf hnutí ANO Andrej Babiš na svůj facebookový účet letos v únoru.
VIDEO: Andrej Babiš v květnu skončil jako ministr financí. V rámci vládní krize ho nakonec nechal premiér Bohuslav Sobotka prezidentem odvolat
Aby měl ministr klid na práci, neměl by být podle Babiše zároveň také poslancem. Někdejší poslanec a ministr zároveň – Babiš – proto v minulosti mluvil několikrát o nutnosti prosadit klouzavý mandát. Hnutí to prý bude mít i jako předvolební tahák v kampani.
Babiš: „Kandiduji a mandát si nechám“
„Kandiduji jako lídr hnutí ve Středočeském kraji, a pokud uspěji, budu poslancem. Pokud vyhrajeme volby a budu pověřen prezidentem sestavením vlády a pokud se nám sestavit vládu podaří, budu premiérem. Prosazení klouzavého mandátu si vyžádá delší čas a není jisté, že ho prosadíme,“ řekl Babiš Blesk.cz na dotaz, zda se vzdá mandátu poslance, pokud bude v příští vládě ministrem, nebo přímo premiérem. Dodal, že ostatní strany tento bod v programu nemají. Babiš už se dvakrát o podobnou změnu pokoušel.
Na nedostatečnou docházku ministrů upozorňoval v končícím volebním období současné Sněmovny také její šéf Jan Hamáček z ČSSD. I on by proto uvítal potřebnou ústavní změnu a zavedení klouzavého mandátu pro ministry.
„Klouzavý mandát umožní ministrům plně se soustředit na řízení rezortu,“ řekl Blesk.cz Hamáček, o kterém se v ČSSD mluví jako o možném ministru obrany.
VIDEO: Podle Volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka byl Andrej Babiš coby ministr neustále ve střetu zájmů
V minulosti prosazovala klouzavý mandát například vicepremiérka vlády Petra Nečase Karolina Peake. Nikdy se jí to ovšem nepodařilo. Ve vládě byla s ODS, která by i dnes raději zachovala stávající praxi. „Vždy je lepší, když člen vlády má mandát od voličů, ať už ze sněmovních, či senátních voleb. Navíc v případě Senátu nepadá klouzavý mandát v úvahu,“ řekl Blesk.cz k možné změně šéf poslaneckého klubu ODS a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura.
Ústavní změna je složitá
K zavedení klouzavého mandátu je potřeba změnit ústavu – hlasovat by pro ni muselo 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Ústavní právník Jan Kysela z Univerzity Karlovy příliš pro takovou novinku není. Už jen proto, že prý žádná časová úspora pro ministry nepřijde – ministři by totiž měli být přítomni jednání Poslanecké sněmovny – a navíc by šéfové rezortu přišli o moc ovlivnit i svým hlasování rozhodování ostatních poslanců.
„Pokud je Česká republiky parlamentní formou vlády, tak obecně platí to, že členové vlády jsou držitelé mandátu. Ve chvíli, kdy budete ten vztah mezi vládou a parlamentem rozvolňovat, tak to může být dopady na to, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně,“ popisuje možná rizika Kysela. Dodal, že ve složité situaci by byl také poslanec – náhradník, který by jasně nevěděl, kdy ve své funkci skončí a vrátí se na jeho místo odvolaný ministr.
Klouzavý mandát mají například na Slovensku. Podle Kysely rozhodně taková změna ústavy neprojde sama. Pokud se politici po volbách na klouzavém mandátu shodnou, začne platit nejdříve až pro Sněmovnu po volbách za 4 roky.
VŠE O PARLAMENTNÍCH VOLBÁCH 2017 ČTĚTE ZDE
Můžete mě říct o jakou demokracii se jedná?Já jen vidím jak se osekávají soc.sítě a veřejnoprávní televize lže bez uzardění,tisk jak by smet,tak neplácejte něco o demokracii když nechtějí uzákonit ani referendum jelikož jsou připos-raní,že by rychle stou svou prolhanou demokracii skončili.