Kateřině šéf nařídil volno. Pak jí ho odmítal zaplatit, pomohl až právník

V období od 5. srpna do 31. prosince 2016 nařídil Kateřině zaměstnavatel v součtu 17 dní volna způsobeného dočasným omezením poptávky po službách soukromé kliniky. Protože měla sjednanou osmihodinovou pracovní dobu, měla za tuto dobu odpracovat 136 hodin. Protože pro ni ale šéf neměl práci, nechodila tam. I když nedostatek klientů sama nezavinila, za volno nedostala zaplaceno.

Kateřině přitom příslušela náhrada mzdy ve výši 102,27 koruny za každou hodinu, kdy nemohla vykonávat svoji práci pro překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel jí ale i po urgencích odmítal peníze vyplatit.

Skok minimální mzdy o 1200 Kč? Sobotka: Stát to zvládne. Chce přidat i učitelům

Inspektorát práce nemůže pomoci

„Inspektorát práce, na který jsem se prvně obrátila, mě informoval, že zaměstnavatel porušil pracovně-právní vztah a že bude provedena kontrola. Ale že mi bohužel nemohou zajistit, aby mi byla vyplacena částka, na kterou mám nárok,“ popsala Kateřina.

V kompetenci inspektorátu práce opravdu není, aby vymáhal nároky poškozených zaměstnanců. Situaci může na základě podnětu pouze vyšetřit a případně dát zaměstnavateli za protiprávní jednání pokutu. Zaplacení mzdy však zaměstnanci nezajistí. Paní Kateřina se tedy obrátila na právníka.

Hostesku Kristýnu okradli šéfové o výplatu. Jak se peněz domohla:

Dlouhé měsíce diskuzí

„Podle § 209 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, se v této situaci jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,“ okomentoval případ právník Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.cz.

Právník vyzval protistranu k zaplacení mzdy za neplacené volno. Následně se odehrála několikaměsíční výměna názorů, k soudu se však nakonec naštěstí přistupovat nemuselo. Obě strany se dohodly na vyplacení částky 10 458 korun.

Velký přehled minimálních mezd dle profesí: Kolik vám musí platit?!

Co dělat, pokud se to stane vám? 

„Na věc je nutné se podívat ze dvou úhlů. Prvním z nich je fakt, že čerpání dovolené určuje zaměstnanci zaměstnavatel, a to písemným rozvrhem čerpání dovolené. Tento musí být sestaven tak, aby bral v potaz jak požadavky zaměstnance, tak potřeby zaměstnavatele – a zároveň aby (optimálně) celá dovolená byla vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém na ni vznikl nárok,“ upřesňuje právník.

Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. V těchto případech náleží zaměstnancům plná náhrada mzdy nebo platu.

Dřete do úmoru a vyděláváte málo? Tady je 11 tipů, jak si říct o vyšší plat

Hromadné čerpání dovolené

„Druhým z nich je taková situace, kdy zaměstnavateli klesne poptávka po jeho produktu. Tuto situaci řeší zákoník práce (ZP) v ustanovení § 208 s návazností na § 209/1. Navíc v našem právním řádu existuje pojem Hromadného čerpání dovolené, který je upraven v § 220 ZP. Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů; hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než dva týdny (a u uměleckých souborů čtyři týdny),“ vysvětlil Novák.

V případě, že nastane situace, kdy zaměstnavatel nemá klienty pro nedostatek zájmu o jeho produkt či práci, mají zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Pokud ovšem nebylo uplatněno konto pracovní doby. Dalším snížením nároku zaměstnance může být fakt, že zaměstnavatel uzavřel s odborovou organizací smlouvu podle § 209/2 ZP nebo stanovil vnitřní předpis. V takovém případě může být náhrada za nepřidělení práce zaměstnanci snížena až na 60 procent průměrné mzdy.

Pracujícího důchodce připravili o výplatu. Dluh uznali. Nemají ale peníze:

 „V případě, že zaměstnanci nebyla vyplacena mzda, na kterou má podle zákoníku práce nárok, je třeba se této domáhat soudní cestou. Zároveň je možné podat podnět na IP s tím, že tento by mohl případ za zaměstnance právně ošetřit. Pokud se tak nestane, je třeba podat občanskoprávní žalobu a touto se vyplacení dlužné mzdy domáhat,“ dodal právník.