8°C
Zmar, neštěstí a strach z toho, co bude. Takové emoce i přesně po 15 letech vyzařují ze záběrů lidí během povodní roku 2002 v Praze. Velká voda přišla v srpnu po dlouhých vydatných deštích a předčila veškerá očekávání odborníků. Voda dosáhla ve Vltavě na výšku hladiny téměř osmi metrů, průměrně je to přitom jen 77 centimetrů.
Voda se v Praze dostala do míst, kde ji nikdo nečekal. „Nejvíce byly postiženy oblasti Lahovic, Karlína, část Libně, Troji včetně zoo a Podbaby. Velké škody napáchala povodeň zejména na systému metra, kde se vyšplhaly do výše přibližně šest miliard korun,“ prozradila tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Výpověď fotografií z pražských ulic je z dnešního pohledu nepředstavitelná. Obyvatelé plnili pytle s pískem, snažili se dělat možné i nemožné. Když začala voda ustupovat, nacházeli lidé na zemi vyplavené ryby, na silnicích ležely tuny bahna.
Jak to bylo
Protipovodňový systém začala Praha řešit roku 1997. Úkolem bylo zabránit Vltavě a Berounce, aby se při povodni vylily mimo koryto do městské zástavby. „V roce 2002 byla v Praze vybudována pouze první etapa protipovodňových opatření ve Starém Městě v délce 909,4 metru,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Tehdejší plány počítaly s vybudováním zábran v takovém rozsahu, aby odolaly záplavám z roku 1890 s rezervou 40 až 60 centimetrů. V současnosti jsou už všechna opatření navržená tak, aby nepustila do města velkou vodu z roku 2002 s rezervou 30 centimetrů.
„Celková délka protipovodňových opatření je po dokončení všech etap přes 19 kilometrů. Pod všemi protipovodňovými opatřeními jsou vybudovány vodotěsné železobetonové, štětovnicové či jílocementové stěny do hloubky nepropustného podloží, v některých místech až 12 metrů hluboké,“ dodal mluvčí Vít Hofman k opatřením, která se po roce 2002 v Praze objevila.
Jak to bude?
Vzhledem k budoucí hrozbě povodně v Praze by měla být metropole mnohem připravenější nejen co do samotných zábran, ale také možností co nejrychlejšího předání informace obyvatelům. Technický pokrok, rozvoj internetu a služeb poskytovaných jeho prostřednictvím přinesl řadu nových možností.
„Mezi ty patří například online zveřejňování průtoků, které jsou dostupné veřejnosti, automatické odesílání SMS zpráv povodňovým orgánům při překročení stupňů povodňové aktivity, systém digitálních povodňových plánů, lokální výstražné a varovné systémy pro obce, možnost sdílení informací mezi různými subjekty. To vše v případě možné další povodně jistě sehraje pozitivní roli ve smyslu okamžitého předávání informací, což je nevyčíslitelnou výhodou. Čas hraje při povodních zásadní roli a měří se na minuty,“ popsala mluvčí ministerstva životního prostředí.
Praha zároveň nezahálí v testování jednotlivých protipovodňových bariér. Loni na podzim došlo ke cvičení v Holešovicích, letos je v plánu obdobná zkouška v Troji, kde je podle magistrátu vůbec nejsložitější část ochrany města před velkou vodou. V rámci připomínky 15 let od ničivé povodně roku 2002 v Praze se podíváme na konkrétní místa, která velká voda v metropoli zpustošila.
Podívejte se na emoce v pražských ulicích i letecké záběry zaplavených čtvrtí během povodně roku 2002:
Roku 2013 přišla do Prahy další povodeň. Díky rozšířenému systému ochrany živel napáchal mnohem menší škody, oproti 27 miliardám roku 2002 to tentokrát byly čtyři miliardy. Podívejte se, jak to vypadalo tehdy:
Povodeň 2013 v Praze Jan Jedlička
