Kožešinové farmy v Česku v roce 2019 skončí. Zákon podepsal Zeman, chovatel zuří

Novela zakáže „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií, tedy zvířat, která se využívají také na maso.

Chovatelé dostanou kompenzace

Norma přiznává provozovatelům farem nárok na kompenzace od státu za rušené chovy. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by však neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.

Konec kožešinových farem? Aktivisté na Malostranském náměstí drželi palce zákazu

V obou parlamentních komorách se o poslanecké novele vedla poměrně dlouhá debata. Předkladatelé argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat.

Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.

Rozčilený chovatel: Stát mi zavře prosperující firmu

V Česku působí devět kožešinových farem. „Znamená to, že stát mi zlikvidoval prosperující firmu, která měla vzrůstající tendenci. Stát mi ji zavře a znemožní mi svobodně podnikat v demokratické společnosti, to mi připadá, že se pošupujeme do 20. století. Jak to, že se tyto věci mohou dít? Teď jsou to kožešinové farmy, příští rok to může být jiný sektor,“ rozčiloval se majitel největší české kožešinové farmy ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku David Vojtíšek, když kritizoval rozhodnutí poslanců.

Farmu provozuje 25 let, chová tam asi 15 tisíc norků, veškerou produkci vyváží do USA, Ruska a Asie. Míní, že za schválením zákazu stojí i nátlak levicových radikálů.

„Kristýno, sama sis kupovala kožíšek!“ Političky se chytly kvůli ochraně zvířat

Zatím prý zažil tři útoky. Jednou někdo přelezl plot, naházel do klecí evidenční karty, jež zvířata sežrala a uhynula. „To byl první atak od ochránců přírody. Zásadnější byl v roce 2014, kdy mi poničili techniku, propíchali kola u nákladního auta, poničili nakladač, mycí zařízení a škoda byla kolem 150 tisíc korun. Ale ochránci zvířat se od toho distancovali, že by v životě nic takového neudělali. A v roce 2015 mi postříkali barvou asi 1500 zvířat, následkem stresu několik desítek zvířat uhynulo,“ uvedl Vojtíšek.

Zvířata se jinak usmrcují oxidem uhličitým a oxidem uhelnatým, který se pouští do velkých beden. Farma funguje 25 let, založila ji jeho matka, posledních pět let ji vlastní on. Zatím prý neví, co bude dělat. Novela se naopak netýká chovu králíků či nutrií.