Aleš zavraždil manželku. Na cestě z vězení mu pomohla práce za mřížemi

Aleš ve vězení neproseděl celý trest, ale i tak si během svého nedobrovolného pobytu dokázal vydělat jak na soudní výlohy, tak na náhradu škody. Ven se dostal bez dluhů a v práci pokračoval i po propuštění. Dneska je venku 16 let a funguje jako každý jiný.

„Byl jsem do té doby bezúhonný občan a rodina zaplatila dobrého advokáta, tak jsem dostal minimální sazbu, 10 let,“ řekl pro Blesk.cz muž, který svých necelých sedm let za mřížemi strávil na Slovensku.

Holky pod zámkem: Vězeňkyně se umí za mřížemi i bavit

„Pracovně tam byly možnosti – nepracovat vůbec, pracovat bez mzdy, ale s lepší stravní dávkou, a pracovat za mzdu. V Ilavě byla dřevovýroba nábytku a ruční šití bot pro firmu Rieker, na vnitřní režii byla pracoviště kotelna, kuchyně a oděvní sklad. Nejdřív jsem byl jen na výpomoc bez mzdy v jakési centrální kanceláři, kde se zpracovávaly plachty na počty vězňů a finalizovaly pracovní výkazy a všelijaké tabulky,“ popsal tehdejší možnosti Aleš.

Podobně je na tom Karel, kterému je 37 let a ve vinařické věznici si odpykal několikaletý trest. Rok před propuštěním pracoval v šicí dílně Rubikon Centra, které se dlouhodobě snaží zapojovat jak současné, tak bývalé vězně do pracovního procesu. Nabízí jim pomoc i v případě, kdy jsou klienti zadlužení.

Karel se obrátil na mobilní dluhovou poradnu, některé dluhy umořil ještě ve vězení, zbytek splatil asi do půl roku od výstupu. Po propuštění ven mu Rubikon pomohl s ubytováním a našel si práci – znovu v šicí firmě. Přes celou republiku za ním dokonce přijela rodina, takže po pěti letech mohl znovu vidět svoji maminku.

Kaplan z Valdic, odkud chtěl utéct Kajínek: Vězňům jdu až na dřeň

Podle Anity Beganyové ze společnosti Rubikon, která se dlouhodobě zabývá zaměstnáváním lidí ať ve výkonu trestu, nebo propuštěných, výrazně pomáhá, pokud odsouzení pracují už ve výkonu trestu a nenechávají to až na dobu po propuštění. Krok ministerstva vnímá jako dobrou motivaci pro podnikatele k tomu, aby tyto lidi zaměstnali. Ne každý je totiž ochotný dát práci člověku „se škraloupem“.

Motivace pro podnikatele

„Dá se předpokládat, že zaměstnavatelé soukromého sektoru budou více motivováni zaměstnávat odsouzené nebo lidi se záznamem v rejstříku trestů. Může tak dojít ke zvýšení zaměstnanosti lidí s trestní minulostí, což je klíčový aspekt úspěšné integrace zpět do společnosti a plnohodnotného života, logicky se tak snižuje riziko opětovného páchání trestné činnosti,“ popsala pro Blesk.cz Beganyová.

Podle Beganyové člověk, který ve vězení pracuje, neztratí anebo dokonce získá pracovní návyky a příslušné kompetence. Ty pak může uplatnit dále po propuštění z výkonu trestu. Častým důvodem obtížné zaměstnatelnosti propuštěných vězňů jsou kromě záznamu v trestním rejstříku také nedostatek či úplná absence pracovních návyků a nízká kvalifikace. Práce je tedy v době výkonu trestu i reference a zkušenost do dalšího života. Pokud propuštěný nemá zázemí a jistotu práce, může se do vězení po nějaké době velmi snadno vrátit.

Vězni jako Kajínek se ven na podmínku nedostanou, říká valdický kaplan

Centrum Rubikon pomáhá lidem ve výkonu trestu i těm, kteří z vězení právě vyšli, od roku 1994. V současné době testuje nový projekt.

„Máme šicí dílnu ve vinařické věznici. Zde poslední rok pilotně testujeme takzvaný transfer pracovních dovedností. Odsouzené, kteří jsou u nás zaměstnaní v šicí dílně v době výkonu trestu, pak po jejich propuštění umisťujeme do šicího průmyslu. Zatím se nám to podařilo u sedmi osob, z nichž dva stále pracují. Ostatních pět se v práci udrželo v průměru pět měsíců,“ popsala projekt a jeho poslání Beganyová. A proč lidi selžou? Podle Rubikonu se často vrátí k drogám, důležité je prý ale i to, že pracovat zkusili, byť na pět měsíců.

Věznice jsou naplněné na 108 procent

Zásadní posun pro odsouzené by mohla znamenat nová metodika, kterou dalo dohromady ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ministerstvem pro místní rozvoj. Zadavatelé veřejných zakázek budou mít nově možnost stanovit určitý počet zaměstnání odsouzených jako zvláštní podmínku veřejné zakázky anebo jako jedno z kritérií pro její posouzení.

Materiál má pružně reagovat na případné změny, které by se mohly objevit, až se vyzkouší v praxi. „Jsem velmi rád, že veřejní zadavatelé budou mít nově tuto možnost, která inspiruje subjekty nejen veřejného prostoru, ale svým příkladem podpoří i zaměstnávání vězňů v sektoru soukromém,“ uvedl ministr Robert Pelikán (ANO).

Lukáš, který byl odsouzený za loupežné přepadení, ve výkonu trestu pracuje v třídírně:

Podle mluvčí resortu spravedlnosti Terezy Schejbalové je metodika návodem k tomu, aby zaměstnavatelé věděli, jak o podobnou zakázku zabojovat. Ze zaměstnávání odsouzených plynou i benefity.

„Pro zaměstnavatele jsou to samozřejmě snížené náklady na zaměstnance, pro odsouzené jsou zase výhodná zaměstnání proto, že si část zákonem limitovaného platu budou odvádět na takzvané úložné, tedy částku, ke které se dostanou po skončení trestu,“ uvedla pro Blesk.cz Schejbalová.

Zaměstnání jako prevence

Podle ministerstva mají zaměstnavatelé o takové lidi čím dál větší zájem. „Aktuálně počet zaměstnaných vězňů dosahuje nejvyššího počtu v posledních letech – pracuje 8 879 odsouzených, což je 57 procent ze všech, kteří pracovat mohou, celkem je ve věznicích v tuto chvíli 22 698 osob, což je naplněnost na 108 procent,“ popsala situaci Schejbalová.

I podle mluvčí je zaměstnávání lidí už ve vězení jednoznačně přínosné. Český systém si k tomu našel inspiraci v Norsku. A přidejme ještě jeden příklad. V Praze 2 v tuto chvíli pracuje 16 odsouzených pro společnost Komwag. Pomáhají uklízet chodníky a silnice – společnost nejen zdvojnásobila původně plánovaný počet vězňů, které zaměstná, ale některé z nich také zaměstnává i po výkonu trestu. Pokud má odsouzený jistotu zaměstnání už při výstupu z věznice, je to rozhodně nejlepší prevence proti tomu, aby se do vězení vrátil.