Jurečka vytáhne na ministry ošizené rybí prsty. Proč má Německo lepší jídlo?
Dlouho se proslýchá, že kvalita některých potravin a výrobků není ve všech zemích EU stejná. Ministerstvo zemědělství proto udělalo průzkum 21 vybraných druhů zboží v pěti státech a porovnalo je. Výsledky jsou alarmující. Například rybí prsty pod stejným logem mají v Česku nižší obsah masa, navíc jsou dražší, prací prášek Persil zase méně aktivní látky. Šéf rezortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce proto zatlačit na Brusel a skoncovat tak se zbožím dvojí kvality.
Kromě ochrany Čechů, kteří se musí spokojit s horší kvalitou, hodlá Jurečka argumentovat také ochranou návštěvníků Česka z jiných zemí. „Týká se to obráceně také občanů těchto států, kteří přijedou do jiného členského státu a očekávají nějakou kvalitu,“ řekl před novináři Jurečka.
V pondělí hodlá výsledky prezentovat na radě ministrů zemědělství. „Ten problém tady je a nemůžeme se tvářit, že spotřebitel si to má přečíst,“ dodal s tím, že chce podobnému testu podrobit také třeba dětskou výživu. Podivejte se na rozhovor s ministrem zemědělství:
Stejný výrobek, jiná kvalita
Testování proběhlo na základě nákupu 21 výrobků v pěti zemích – v Česku, Maďarsku, Rakousku, Německu a na Slovensku. Stejné složení obsahovaly ale jen tři z nich. Kontroloři testovali hlavně základní produkty od známých značek z mnoha různých oblastí, od mléčných výrobků, přes uzeniny, maso a sladké.
Jednalo se například o Nutellu, zelený čaj od Teekanne, káva 3v1 od Jacobs, Nesquik, sýry Kiri, Activia od Danone, rybí prsty Iglo nebo brambůrky Lay's solené.
Mezi potravinami byl výrazný rozdíl například u rybích prstů společnosti Iglo. Německá verze obsahuje až 64 procent masa, ta česká 50 procent. Obě však byly vyrobeny ve stejném německém závodě.
Podobně měla pizza Ristorante od Dr. Oetkera v Česku menší množství mozzarelly. Proti Rakousku s 22 % si v Česku dáte pouze 17 %. Zajímavý výsledek přinesl rozbor dlouhodobě kritizovaného luncheonmeatu od výrobce Tulip. „Zajímalo nás, zda se výrobci nepolepšili. Bylo náročnější výrobek sehnat v ČR, ale nepolepšili se,“ konstatoval Jan Pivoňka z VŠCHT, který byl koordinátorem výzkumu.
Zákazníci jsou spokojeni…
Překvapením v oblasti výrobků byl pak prací prášek Persil. Německý Persil obsahuje o zhruba 20 procent více aktivní látky než ten český. „Šuškandou se říkalo, že prací prášky perou u nás jinak než v Německu. V případě Persilu to teď máme doložené,“ dodal Pivoňka.
S výsledkem průzkumu ale nesouhlasí Zuzana Ozanová ze společnosti Henkel, která prací prášek dodává na český trh. „Pro posouzení účinnosti pracího prášku je důležité vzít v úvahu celé jeho složení. Testovaná složení jsou na podobné úrovni kvality i účinnosti, což dokazují interní a externí testy. Všeobecně vás mohu ubezpečit, že spotřebitelé jsou s našimi pracími prášky Persil spokojeni, což prokazuje například rostoucí počet opakovaných nákupů na Slovensku a v České republice,“ dodala Ozanová pro MF Dnes.
Podle ní jsou také pro výrobu důležité spotřebitelské návyky. Podle koordinátora Pivoňky však toto není hlavním problémem. „Je možné, že v některých zemích jsou lidé zvyklí prací prášek předávkovávat. Ale klíčové je, že výrobek, který si koupíte pod dojmem, že bude stejný v Německu i u nás, stejný není,“ uvedl.
Ceny se nezkoumaly
Všechny testy, které byly dříve provedeny, poukazovaly výhradně jen na rozdíl u potravin. Našla se třeba pizza Ristorante, která v Česku obsahovala podíl masa kolem šesti procent, v Německu ale dvanácti. Lančmít Tulip, který se v Německu vyrábí výhradně z vepřového masa, se u nás zase zpracovával z drůbežího separátu.
Navíc se ukázalo, že tvrzení, že drahé potraviny jsou kvalitní, neplatí vždy. Příkladem je český lančmít, který byl dvakrát tak drahý než ten německý.
Kontroloři se ovšem letos na ceny výrobků nezaměřili. „Přezkoumat dnes objektivně cenu na trhu je poměrně komplikované, protože řada výrobků je často v akcích,“ uvedl na vysvětlenou Pivoňka.
Konečně nezpochybnitelný průzkum
Podle výzkumu, který provedlo ministerstvo zemědělství, je dvojí kvalita zboží na evropském trhu běžnou praxí. „Každý průzkum pomáhá vytvářet tlak na evropské instituce, ale i na výrobce a obchodníky,“ pochválila aktivitu ministerstva europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Ta již dříve vládu kritizovala za to, že nevyvíjí dostatečně potřebný tlak a je méně aktivní.
Europoslankyně sice uvedla, že takto klíčový průzkum mělo mít Česko již dříve, na druhou stranu „ale konečně může ministerstvo zemědělství jako státní instituce prezentovat svůj vlastní průzkum, který si zadalo a který není zpochybnitelný“.
Ministr Jurečka by rád předložil výsledky průzkumu na dalším zasedání ministrů zemědělství Evropské unie v Bruselu, které se koná již příští pondělí.
VIDEO: Kvalita potravin v Česku se zhoršuje.
To víš, oni ti jejich imigranti nic špatnýho žrát nebudou.