7°C
Kolem vzniku Karlova mostu dodnes koluje řada mýtů. Přežívají i přesto, že mnoho z nich bylo vědci vyvráceno. Jedním z nich je právě i datum položení základního kamene. Roku 1357 kronikář Beneš Krabice z Weitmile napsal, že císař položil základní neboli první kámen v základu nového mostu na břehu blízko kláštera svatého Klimenta.
Přesnější datum žádná kronika neuvádí. Milovníci tajemna se přiklánějí k datu vycházejícímu z příznivé astrologická konstelace – konjunkce Slunce se Saturnem, tedy 9. 7. 1357, v 5 hodin a 31 minut ráno. Odborníci jej ale vyvracejí.
„Teorie o tomto datu vznikla až v 70. letech dvacátého století,“ řekl Blesku ředitel Národního památkového ústavu v Praze (NPÚ) Ondřej Šefců. „Pravděpodobnější je tak den spojený se svátkem sv. Víta, tedy 15. červen,“ uvedl Šefců. „Světec je i patronem mostu, který byl pro Prahu zcela zásadní stavbou.“ To je také den, který by si v Čechách nenechal ujít Karel IV., byť trávil skutečně mnoho času na cestách.
Jedním z důvodů k pochybám památkářů je fakt, že ve středověku by nejspíš nebylo možné trefit se na minutu přesně do uváděného času 5 hodin a 31 minut, který propagoval astronom Zdeněk Horský (†59). Právě on stál za hypotézou o 9. červenci 1357. Ve středověku ještě měřidla neuměla čas určit přesně na minuty či vteřiny.
„Navíc platil staročeský čas, měřil se od západu Slunce. Tedy ne od půlnoci jako náš,“ upřesňuje Šefců. Dalším faktem je, že za Karla IV. platil juliánský kalendář s délkou roku 365,25 dne, který se každý rok oproti rovnodennosti a slunovratům opožďoval o 11 minut. Tím by se oslavy výročí posunuly až zhruba k 18. červenci. Poměrně nezvyklým termínem pro stavitele se jeví i samotný červenec. „Příhodnější by byl duben či květen,“ tvrdí Šefců.
Pochybnosti o vejcích
Podle další z legend přidávali stavitelé mostu do malty syrová vejce. I o tom odborníci pochybují, ačkoliv středověcí stavitelé skutečně do malty přidávali třeba pivo, víno, mléko či volskou krev.
„Prvním argumentem je množství vajec, jaké by takový postup vyžadoval, tedy zhruba 30 tisíc kusů na jeden mostní oblouk s tím, že do litru malty by bylo přidáno jedno vejce,“ řekl Šefců. Skutečnou původní recepturu se nejspíš nikdy nepodaří odhalit, jisté ale je, že středověká malta je neuvěřitelně stabilní a pevné pojivo.
Na jednom se odborníci shodují: skutečný zázrak je samotné dílo, most odolný natolik, že přežil staletí, povodně, války i dopravu, která po něm jezdívala, bez zásadních problémů. Technologie používané ve 14. století jeho staviteli jsou ohromující.
Především budování jímek a odčerpávání vody z nich pomocí šlapacího kola nebo Archimedova šroubu či ukotvení pilotů z dubového dřeva a takzvaných mlýnských kamenů pospojovaných železnými kramlemi a zalitých olovem.
Podívejte se, jak cizinci lezli po sochách na Karlově mostě:
Video
Video se připravuje ...
Cizinci lezli po soše na Karlově mostě. Přijeli si pro ně strážníci. MP Praha
Cizinci lezli po soše na Karlově mostě. Přijeli si pro ně strážníci. MP Praha
